Článek
„Ministerstvo vnitra se domnívá, že kvalita a bezpečí při poskytování zdravotních služeb má mít před kvantitou přednost,“ píše v zamítavém stanovisku vnitro.
Podivuje se nad tím, proč chtějí senátoři rozvolnit podmínky jen zubařům, kterých je navíc v Česku dost, jen ordinují spíš ve větších městech. Hlavní výtka ale míří ke snaze obejít zaběhnutý systém získávání aprobační zkoušky.
„Novela nezmírňuje podmínky aprobačních zkoušek, jen dává dotčeným stomatologům prostor k rychlejšímu nástupu do praxe,“ ujišťují senátoři v návrhu.
Šmucler: Peníze na zubaře jsou, ale nepoužívají se
Bez aprobace nemůže v Česku léčit pacienty zubař, který vystudoval v zemi, která nepatří do EU. Zkouška ověřuje odbornost i znalost českého zdravotního systému, skládá se navíc v češtině. Součástí je i povinná šestiměsíční praxe, většinou na pracovišti akreditovaném ministerstvem zdravotnictví. Je ale možné uznat praxi i odjinud.
To chtějí senátoři upravit. S argumentem, že to dá cizincům, třeba z Ukrajiny, čas připravit se na zkoušku, zvýší se tím jejich úspěšnost, a navíc nebudou pracovat načerno.
Navrhují, aby mohl zubař, který vystudoval obor mimo Unii a žije v Česku, vykonávat povolání ještě před složení zkoušky - v neakreditovaných pracovištích pod dohledem školitele z oboru až tři roky. Předložit také musí ověřený vysokoškolský diplom.
„Bude moc žádostí“
„Pokud bude umožněno vzdělávání zubních lékařů i v neakreditovaných zařízeních, zcela tím zanikne jeden z prokazatelně účinných nástrojů pro hodnocení kvality a bezpečí při vzdělávání a poskytování zdravotních služeb,“ píše vnitro ve stanovisku.
Šéf stomatologické komory Roman Šmucler to už dříve pro Novinky a Právo označil za kalkul několika senátorů, kteří působí v regionálních nemocnicích, a zároveň riziko pro pacienty, již se případně budou těžko dovolávat nápravy za nekvalitní ošetření. Diplom ze třetích zemí je podle něj „papír“, který nikdo nekontroluje a neručí za pravost informací.
Předloha senátorů také navrhuje, aby mohl tuzemský zubař odborně dohlížet ne na jednoho, ale na tři zahraniční zájemce.
Gesčně odpovědné ministerstvo zdravotnictví většinu těchto bodů opomíjí. V připomínkách stroze konstatuje, že se nově výčet pracovišť pro získání dočasné odborné praxe rozšíří na místa, která by ji jinak nemohla realizovat, a jeden zubař bude moci dohlížet na tři cizince.
Jediná výtka míří na to, že se změna týká jen zubařů a že to zásadně zatíží úřední aparát při vyřizování žádostí o povolení odborné praxe.
Vnitro jako jediné doporučuje návrh zamítnout, většina resortu včetně zdravotnictví se k němu postavila neutrálně a lze předpokládat, že stejně posoudí návrh vláda na středečním jednání.