Senátoři chtějí Simona podusit. Pavlův adept na ústavního soudce moc šancí nemá

Senátoři si na něj chystají celý balík otázek. Vysvětlit má rozsudky, které následně zrušil Ústavní soud, i své podnikání a „školu“ Orel v hnízdě.

„Myslím, že neprojde. Senátoři se probudili. Nechtějí opakovat chybu, jakou udělali s Fremrem,“ řekl Právu senátor za ODS, který si nepřál být jmenován. Připomněl tak situaci ze srpna letošního roku, kdy byl místopředseda Vrchního soudu v Praze Robert Fremr po několikahodinové debatě sice schválen senátory ústavním soudcem, po kritice v médiích však rezignoval.

Fremr se přitom těšil značné podpoře kolegů v justici. Simon se zatím výraznější veřejné podpory nedočkal.

V médiích se přitom o možných výhradách k Simonovi informuje už několik týdnů. Vadí, že řadu jeho rozsudků zrušil Ústavní soud, vadí i jeho postoje k výkladu práva, které senátorka Hana Marvanová (nestr.) pokládá za formalistní a protiústavní.

„Ústavní soud zkritizoval obecnou praxi nízkého odškodňování například za nezákonné trestní stíhání a pan doktor Simon to hájí a ještě by to více omezil,“ upozornila.

V neposlední řadě pak senátorům vadí jeho podnikání. Simon je společníkem firmy Spojmont Plzeň. Do 18. května letošního roku byl veden také jako společník Bodhidharma online a Umění energie. Podnikání přitom soudcům zákon zakazuje, mohou spravovat pouze svůj majetek a dědictví.

Kontroverze budí i jeho kurzy čínského cvičení a web, na kterém rozdával i „lékařské rady“, například mužům doporučoval, aby méně ejakulovali.

ODS si zve Simona na klub 10. října, o den později jej bude zpovídat ústavně-právní výbor Senátu. „Je to tajná volba a vzhledem k minulému hlasování Senátu si netroufám odhadnout, jak to dopadne,“ řekl Právu předseda výboru Tomáš Goláň (ODS).

Před pár týdny se však ostře ohradil proti tomu, že Simon podepsal rozsudky v kauzách H-Systemu i Asanace, které následně zrušil Ústavní soud. „To není věc, která by se měla opomenout. Pokud někdo rozhoduje tak, že to musí Ústavní soud rušit, tak nemá co na Ústavním soudu dělat,“ upozornil.

Znepokojilo to i šéfa školského výboru Jiřího Růžičku (TOP 09). „Vidím tam těch problémů několik a určitě to nenecháme bez povšimnutí, aby to nedopadlo jako předtím s panem doktorem Fremrem,“ řekl tehdy Právu.

Marvanová chce dát Simonovi prostor se ke všemu vyjádřit, sama má však spíš jasno. „Budu klást důraz jak na otázky k jeho podnikání, tak i k postojům pana Simona na odškodňování. Argumenty proti němu mi připadají velmi silné,“ řekla Právu.

Roli při možném odmítnutí Simona hraje u některých vládních senátorů údajně i postoj prezidenta Petra Pavla k penzijní novele, kterou podepsal o den později, než potřebovala vláda, a odložil tak její účinnost o jeden měsíc. Senátoři mají pocit, že odmítnutím Simona to Hradu mohou „vrátit“.

Pochyby o vhodnosti soudce Simona pro ÚS však panují i v opozičním klubu ANO, který si jej zve na 17. října. „Budeme se ptát na informace, které vyšly v médiích. Samozřejmě že všechny kauzy sledujeme, stejně jako u předchozích kandidátů. Budí to větší ostražitost, která se na jednání Senátu projeví. Dotazy budou asi víc na tělo,“ řekl Právu šéf klubu senátorů ANO Miroslav Adámek.

K výhradám se Právu vyjádřil i Simon. Podle něj je normální, že mají Ústavní soud a Nejvyšší soud na právní otázky různé názory. „Při řešení složitých otázek vedou mezi sebou dialog, ve kterém se prosadí názor toho, kdo má ve věci poslední slovo. Je-li jím Ústavní soud, prosadí se jeho názor, aniž by to znamenalo, že by názory nižších soudů byly nutně chybné v tom smyslu, že by nebyly hájitelné,“ napsal.

Sám prý na Nejvyšším soudu musí hledat spravedlnost mezi zájmem jednotlivce, tedy být odškodněn, a veřejným zájmem, protože odškodnění se platí z veřejných peněz. „Mým úkolem jako soudce je pečlivě vážit oba uvedené zájmy a na základě zákonné úpravy a hodnot vlastních našemu právnímu řádu najít v každém jednotlivém případě jejich správnou rovnováhu. V tom se liší náš pohled od pohledu soudců Ústavního soudu, kteří zákonnou úpravou vázáni nejsou,“ dodal.