Článek
Pro schválení smlouvy budou podle všeho hlasovat všichni sociální demokraté a lidovci. Z Klubu otevřené demokracie (KOD) smlouvu nepodpoří jen Jana Juřenčáková, naopak z komunistů je pro schválení smlouvy Vlastimil Balín.
Ke schválení smlouvy je v Senátu třeba 49 hlasů při účasti všech 81 členů horní komory při hlasování. Zastánci smlouvy by potřebovali sedm hlasů z ODS, pokud by pro zákon zvedli ruku senátoři ČSSD, KDU-ČSL a KOD.
Na dotaz odpovědělo deset z 36 senátorů ODS
Redakce Novinek před časem e-mailem oslovila senátory za ODS s dotazem, zda budou hlasovat pro, či proti schválení smlouvy.
Ze 36 obeslaných senátorů jich v anketě zareagovalo jen deset. Předseda horní komory Přemysl Sobotka a Bedřich Moldan odpověděli, že budou hlasovat pro schválení smlouvy. Spíše pro schválení se vyslovil i Vítězslav Jonáš.
Oproti tomu čtveřice Jiří Liška, Jiří Oberfalzer, Liana Janáčková a Jiří Nedoma Novinkám sdělila, že pro Lisabon ruku nezvednou. Senátoři Tomáš Kladívko, Zdeněk Schwarz a Miroslav Škaloud se nevyjádřili s tím, že zvažují pro a proti, respektive nechtějí svůj názor dopředu zveřejňovat.
Zbývající senátoři na dotaz nereagovali. Dá se však předpokládat, že nakonec se dostatek hlasů pro schválení smlouvy najde.
Topolánek nechce ČR na periferii
Klub ODS, který se v úterý smlouvou zabýval, si dal jako podmínku ratifikace schválení prováděcích novel. Normy mají zavedením takzvaného vázaného mandátu zabránit vládě v převodu pravomocí na EU bez souhlasu obou komor parlamentu. Senát je má na rozdíl od Sněmovny projednávat ještě před smlouvou a podle všeho je hladce schválí.
Šéf ODS a dosluhující premiér Mirek Topolánek v neděli v pořadu České televize Otázky Václava Moravce řekl, že Česká republika by se v případě, že by neratifikovala lisabonskou smlouvu, dostala "na periferii" Evropské unie. Topolánek proto bude přesvědčovat senátory, aby dokument podpořili, byť i on má ke smlouvě výhrady.
Odpůrci smlouvy se opírají především o názory prezidenta Klause, který je jejím dlouhodobým kritikem. Obávají se především ztráty suverenity a přesunu dalších kompetencí z národní na unijní úroveň.