Článek
O ustavení devítičlenné komise, kterou vede Jaromír Štětina (za SZ), rozhodl Senát v listopadu 2006. Jejím cílem je prozkoumat, zda KSČM dodržuje zákon o sdružování v politických stranách a je v souladu s ústavou.
Ve svém rozhodnutí opustit komisi se Pavlata utvrdil především po volbě hlavy státu. „Když jsem viděl, jak členové této komise spolupracovali v době prezidentské volby s poslaneckým klubem KSČM, jednotně s ním hlasovali a bez jeho hlasů by si ani ruce neumyli, tak mi bylo jasné, že tato komise ztratila smysl a já v ní být nemohu,“ zdůraznil.
Členové komise Štětina, Martin Mejstřík a lidovecký senátor Josef Vaculík byli totiž podepsáni pod nominací prezidentského kandidáta Jana Švejnara, kterého podporovali v prvních dvou kolech obou voleb i komunisté. I když Pavlata nebude navrhovat zrušení komise, je přesvědčen, že k tomu „velmi rychle dojde“.
Vaculík si sice myslí, že komise určitý význam má, ale obává, že nedosáhne výsledku. „Když se to nepodařilo za 18 let, tak pochybuji, že se to povede teď,“ řekl ve středu na dotaz Práva. Přál by si prokázat, že činnost KSČM je protiústavní. Doufá, že se k tomu nakonec najdou „uchopitelné“ závěry do poloviny roku.
Slibuje si totiž víc od VII. sjezdu KSČM v polovině května v Hradci Králové. Komise se podle něj chystá analyzovat sjezdové závěry. „Komunisté stále staví na třídním boji a to je v dnešní době naprosto nepřijatelné,“ poznamenal Vaculík.
„Dobrý džob“
Jeden z členů komise zdůraznil, že Štětina za vedení pobírá měsíčně ke svému hrubému platu 61 400 korun (plus nezdaněné náhrady 31 900 korun) navíc 20 tisíc korun: „To je za tu dobu přes 300 tisíc korun, z peněz nás všech a přitom za nic. Dobrý džob, nemyslíte?“ Jinému vadí, že Štětina byl členem KSČ, a teď si hraje na antikomunistu.
Výhrady ke komisi mají logicky komunisté, kteří za snahou Štětiny a Mejstříka vidí pouze jejich zviditelnění. „Musí být slyšen pan Mejstřík, když chce obhajovat na podzim svůj mandát,“ uvedl poslanec Vladimír Koníček (KSČM). Ten se podle svých slov zúčastnil některých jednání komise a tvrdí, že často byla sotva usnášeníschopná.
„Vše je v rukou jen Štětiny a Mejstříka, ale nikdy se tam nic nevyřešilo. Naposledy se komise sešla loni v dubnu a teď podle pozvánky budou členové komise příští týden seznámeni s vybranými kapitolami závěrečné zprávy,“ dodal Koníček.
Podle ČTK má zpráva obsahovat dvě desítky kapitol. V nich mají být popsány mj. postoje KSČM ke zločinům režimu nebo personální propojení s předlistopadovou KSČ a StB, což by měl být jeden z důvodů k rozpuštění této strany.
Zatím bez úspěchu
Štětina se už v minulosti obrátil na Parlamentní institut, jestli se komunisté nedopouštějí svým odmítavým postojem k umístění radaru v Česku trestných činů rozvracení republiky či vlastizrady.
„Objektivní stránka rozvracení republiky je naplněna, pokud se osoby účastní násilných akcí. Tato část nebyla u popsaného skutku splněna, neboť projevy na veřejnosti nejsou násilnou akcí ve smyslu trestního zákona,“ dospěl k závěru institut.
Stejně tak Štětinova komise neuspěla, když označila za protiústavní loňský únorový projev šéfa KSČM Vojtěcha Filipa, když vyzval stranu k návratu k marxismu a Leninovi i k postavení se „do čela eventuálních revolučních procesů“. Detektivové z protiextremistického oddělení případ ale odložili.