Článek
Mimo kluby ale během zbývajících dvou let svého senátorského mandátu zůstat nechce. "V tuto chvíli jsem nezávislým senátorem. Určitě vzhledem k mému ještě dvouletému působení v Senátu bych chtěl být součástí nějakého klubu," uvedl.
Chce jednat o vstupu mezi senátory opoziční ODS nebo vládní KDU-ČSL, což jsou pro něj dvě nejpřirozenější varianty, jak řekl. Rozhodnutí by podle něj mělo padnout v horizontu měsíců. Kolář je podle svých slov "vnitřně a názorově nejvíce ztotožněn" s ODS, jejímž členem byl už před rozkolem v této straně, a to do ledna 1998.
ODS by získala v Senátu třetinu
Předseda senátorů ODS Jiří Liška by Kolářův příchod uvítal. ODS by tak získala plnou třetinu křesel v horní komoře, což by jí samotné umožnilo požádat o svolání schůze Senátu nebo navrhovat či odvolávat ústavní žalobu na prezidenta pro velezradu.
Na změnu poměru sil v Senátu by to ale nemělo zásadní dopad. Vládní koalice nemá v horní komoře většinu ani nyní a musí se spoléhat na podporu spřízněných nestraníků. V Senátu na rozdíl od Sněmovny navíc není tak přísně dodržována stranická disciplína.
Za křeslo vděčí lidovcům
KDU-ČSL byla součástí někdejší čtyřkoalice, za niž Kolář před čtyřmi lety úspěšně kandidoval na Prostějovsku. Právě lidovečtí voliči senátorovi pomohli k vítězství nad bývalým ministrem zahraničí Janem Kavanem (ČSSD). I Kolář si toho je vědom, a byl proto jedním z přispěvatelů do pokladny KDU-ČSL. Pokud by se stal členem lidoveckého klubu, upevnilo by to pozici této frakce jako druhé nejpočetnější v Senátu.
Kolář úmysl odejít oznámil už v neděli. "Je to krok, který neotřese světovou politikou ani unií," komentoval tehdy jeho rozhodnutí předseda US-DEU Petr Mareš. Kolářův odchod ovlivnily i spory související s jeho nahrazením Helenou Rögnerovou, lídrem unionistů pro volby do Evropského parlamentu, ve funkci jednoho ze sedmi senátních pozorovatelů v této evropské instituci.