Senátní výbor podpořil Wintra na ústavního soudce. Zemanovou a Baxu ne

Plénum Senátu bude o nominantech rozhodovat 31. května. Baxovi, o kterém se spekulovalo jako o možném budoucím předsedovi Ústavního soudu, uniklo doporučení výboru o jediný hlas, pro se vyslovili v tajném hlasování čtyři senátoři z osmi platných hlasů z deseti. Zemanová získala podporu pouze dvou senátorů z osmi platných hlasů. Wintr se zákonodárcům ústavně-právního výboru líbil nejvíc, podpořilo ho osm senátorů z devíti platných.

Výsledek prý Baxu nepřekvapil. „Čtu o sobě, že vzbuzuji nějaké kontroverze, že jsem nějaký divný a nebezpečný. Je to taková stínohra. Ani dnes, ani jindy mi nikdo neřekl proč, takže nemám na co reagovat,“ řekl novinářům.

Na jednání výboru si však nestěžuje. „Všechny otázky byly naprosto korektní a byly k věci,“ poznamenal. „Senát hraje svou ústavní roli. Senát svůj souhlas buď dá, nebo nedá,“ dodal Baxa. Zemanová po jednání odešla bez komentáře.

Předseda ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS) míní, že senátoři hlasovali podle svého vědomí a svědomí. „Nebudeme přes média Hradu vzkazovat, proč ti kandidáti dobří nejsou,“ odmítl vysvětlit, proč dali senátoři Baxovi a Zemanové stopku.

Už v minulých dnech však kritizoval to, že výběr nominantů není pestrý. Baxa i Zemanová totiž pocházejí z Nejvyššího správního soudu.

Hlasování o kandidátech předcházela podrobná debata, při které se senátoři nominantů ptali na jejich názory. Baxa při ní senátorům přiznal, že by si v roli ústavního soudce počínal jinak než předseda ÚS Pavel Rychetský, kterému mandát končí v srpnu. Nástupce Rychetského by měl být podle Baxy ve vyjadřování svých názorů zdrženlivější. „Tohle odejde s Pavlem Rychetským. Pavel Rychetský si dovolí více, než by si předseda ÚS dovolit mohl a měl,“ řekl Baxa senátorům.

Sám své postoje přiblížil slovy: „Nejsem žádný radikál nebo progresivista. Považuji se za liberála. Stavím se trochu vpravo, s velkým sociálním cítěním.“

Velkým tématem jednání výboru se stalo umožnění manželství pro všechny. Otázkám čelili všichni tři kandidáti. Všichni také senátorům sdělili, že rozhodnutí leží především na zákonodárcích. „Pokud budeme uvažovat o jiném uspořádání pro osoby stejného pohlaví, neříkejme tomu manželství,“ vymezil se Baxa.

„Pokud se do Ústavy dostane ustanovení, že manželství je svazek muže a ženy, tak to v Ústavě bude a všichni, včetně ústavních soudců, to budou muset respektovat. Na druhé straně ani Ústavní soud, natož jiné soudy, by neměly mít ambici definovat, co to je rodina,“ uvedl.

Wintr k této otázce sdělil, že ústavní pořádek neklade bariéry, aby manželství pro homosexuály umožnil. Za ryze politickou označila otázku Zemanová. „Jsem přesvědčena o tom, že pojem manželství náleží svazku muže a ženy. Jsem absolutním zastáncem toho, aby stejná práva měly i ostatní svazky. I stejnopohlavní svazky by měly mít stejná práva, ale nejsem zastáncem toho, aby se jejich svazky nazývaly také manželstvím,“ řekla senátorům.

Wintr by usnadnil zákonodárcům žalobu na prezidenta. „Určitým způsobem rozvolnit pravidla pro podání ústavní žaloby na prezidenta. Třípětinová většina v obou komorách je tak vysoká laťka, kterou nelze získat. Prezident může nabýt dojmu, že Ústavu vůbec dodržovat nemusí, protože riziko, že půjde před ústavní soud, je minimální,“ řekl senátorům.

Další změna by podle Wintra měla proběhnout v procesu jmenování vlády. Inspiroval by se v Polsku či Německu. Zatímco dnes prezident jmenuje premiéra, pokud se mu nepovede sestavit vládu s podporou Sněmovny, pak vybírá i „druhého“ premiéra a až „třetího“ premiéra vybírá předseda Sněmovny, Wintr by dal prezidentovi pouze první pokus.

Jinak by však do základního zákona země sahal co nejméně. „Ústava by měla být stabilní a mělo by se do ní zasahovat obezřetně,“ řekl senátorům Wintr.

V odpovědi na další otázku pak doplnil, že hlava státu by neměla podle něj překračovat své pravomoci a házet vládě klacky pod nohy. „Byl jsem vždy proti zavedení přímé volby prezidenta,“ přiznal Wintr.

Prezident Petr Pavel nominoval tyto tři kandidáty na ústavní soudce v půlce dubna. Pár dnů nato pak navrhl Senátu i ústavního právníka a akademika Jana Wintra.

Na konci dubna se sešel se zástupci Senátu, aby s nimi doladil další postup. Z vyjádření senátorů, kteří hovořili s Právem, nebylo patrné, že by se jmény měli zákonodárci nějaký problém. Pouze předseda ústavně-právního výboru Senátu Tomáš Goláň (ODS) kritizoval, že postup výběru nominantů nebyl transparentní a že není pestrý.

Na začátku května skončil mandát třem ústavním soudcům Jaroslavu Fenykovi, Janu Filipovi a Miladě Tomkové. Ta byla u ÚS jedinou ženou, soud je tak dnes v ryze mužském složení a má pouze 12 členů.

Do konce roku skončí u ÚS další čtyři ústavní soudci. 4. června vyprší mandát Vladimíru Sládečkovi, 7. srpna končí Ludvík David, 26. listopadu končí Radovan Suchánek a 7. srpna předseda ÚS Pavel Rychetský.

S výběrem pomáhá Pavlovi panel odborníků pod vedením ústavního právníka Jana Kysely, ve kterém sedí například i bývalá ústavní soudkyně a senátorka Eliška Wagnerová nebo bývalá ombudsmanka Anna Šabatová. Vybírá z návrhů, které mu zaslalo 23 oslovených institucí, například Nejvyšší správní soud, Česká advokátní komora, právnické fakulty, vrchní a krajské soudy apod.