Senátoři schválili všechny tři Pavlovy kandidáty na ústavní soudce. Fremr prošel těsně

Podporou Fremra zatřásly rozsudky v takzvané kauze Olšanské hřbitovy, kde se na obžalobě podílela komunistická tajná policie. Fremr odmítl, že by o tom věděl a že by rozhodoval vědomě a účelově na pokyn StB.

„Dostával jsem doporučení, abych jeho nominaci stáhl. Zatím jsem ale nedostal žádná fakta, která by prokázala, že jako soudce nebo jako člověk selhal,“ uvedl před senátory Pavel. Podle něj je kandidát na ústavního soudce „vysoce kompetentní“. „Každý právník, se kterým jsem se bavil, jeho nominaci jednoznačně doporučil,“ dodal prezident.

Předseda senátorského klubu STAN Jan Sobotka ještě před jednáním řekl, že Fremra podpoří. „To, co jsme od něj chtěli slyšet, nám vysvětlil. Myslím, že tam je několik nepřesností, které každá strana vysvětluje jinak, ale přijímám argumentaci pana Fremra,“ uvedl na tiskové konferenci před jednáním. Na jednotném postupu se podle něj ale členové klubu nedomlouvali.

Stejně přesvědčivě ale nezněl předseda senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra. Podle něj měly být nominace kandidátů na výborech probírány den před hlasováním. „Během toho se objevily nové informace. Dneska hlasování na výboru nevypadá moc dobře,“ podotkl s tím, že hlasování ani jeho klubu nebude jednotné.

Na místech pro veřejnost v Senátu dokonce během jednání seděl jeden protestující proti nominaci Fremra. V ruce držel papír s otázkou, zda jsou Pavel a senátoři přesvědčeni o tom, že by Fremr měl post ústavního soudce zastávat.

Kandidát na ústavního soudce následně na plénu odmítl, že by byl za komunistické éry prorežimním soudcem. Senátorům řekl, že v takzvané kauze Olšanské hřbitovy vědomě zákon neporušil. Uvedl, že nezákonné praktiky při jejím vyšetřování nebylo možné odhalit bez znalosti spisů StB. Za pochybení a nepřesnosti ve svých vyjádřeních se Fremr omluvil.

Ten je nyní místopředsedou Vrchního soudu v Praze. Specializuje se na trestní a mezinárodní právo. V minulosti byl soudcem Mezinárodního trestního soudu (ICC). Věnoval se i problematice boje proti korupci a byl členem pracovní skupiny o korupci při Radě Evropy.

Křesťanová je místopředsedkyní Městského soudu v Praze. Specializuje se mimo jiné na právo duševního vlastnictví, mediální právo, právo ochrany osobnosti a ochrany lidských práv. Prezident uvedl, že si cení šíře jejich zkušeností, preciznosti i toho, že je ochotna složitou judikaturu vysvětlovat.

Ronovská je vedoucí katedry občanského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, která ji letos v dubnu doporučila jako potenciální ústavní soudkyni. Od loňského září též zasedá ve vládní Radě pro výzkum, vývoj a inovace. Prezident ocenil její nasazení a aktivity nad rámec toho, co by musela dělat jako akademička.

Nakonec senátoři schválili všechny tři kandidáty. Fremr ale prošel těsnou většinou 36 hlasů 67. Obě kandidátky pak dostaly shodně 48 hlasů.

Prezident do Senátu přišel ve 12 hodin. Po hodině a půl horní komoru zase opustil. Předtím ale upozornil, že si na jednání tentokrát vyhradil více času než na posledním jednání o ústavních soudcích v květnu. Přesto jeho odchod některé senátory popudil.

„Nesedí tu ani jeden zástupce prezidenta republiky. To se nám nestalo ani za prezidenta Zemana, a to všichni víme, jaký měl k Senátu vztah,“ kritizoval Nytra z ODS.

Senátoři naposledy schválili tři Pavlovy kandidáty na ústavní soudce koncem května. Prezident tehdy na funkce navrhl někdejšího předsedu Nejvyššího správního soudce Josefa Baxu, profesora ústavního práva Jana Wintra a bývalou šéfku Soudcovské unie Danielu Zemanovou.

Senátoři mají ve středu posoudit také změny silničních pravidel a bodového systému pro řidiče. Patrně je doporučí, stejně jako zpřísnění zákazu vlastnictví médií a přijímání dotací a investičních pobídek pro vrcholné politiky.

Horní parlamentní komora na středeční schůzi rovněž rozhodne o svých kandidátech na státní vyznamenání. Těch je zhruba stovka.

Senát patrně podle doporučení výborů neschválí pouze novelu, která má umožnit vládě zvyšovat základní jmění státních podniků, pokud si takový krok vyžádají bezpečnostní zájmy státu nebo zajištění důležitých veřejných potřeb. Z předlohy chtějí senátoři vypustit možnost založit státní podnik více ministerstvy současně.