Článek
Ze 70 senátorů hlasovalo pro postoupení Ústavnímu soudu 48, proti byli čtyři. Členové horní komory k rozhodnutí připojili usnesení, podle kterého by se měl soud dokumentem zabývat přednostně.
Senátoři chtějí mít "čisté svědomí"
S návrhem na přezkoumání smlouvy ÚS přišel senátní výbor pro záležitosti EU, který proto navrhl přerušit její projednávání. "Nechceme, aby Ústavní soud byl v časovém presu, vrátíme se k ní poté, co bude posouzen obsah," uvedl zpravodaj výboru Luděk Sefzig (ODS). Dodal, že po posouzení ze strany ÚS budou mít senátoři "zcela čisté svědomí".
Důvodem pro přezkoumání ústavnosti Lisabonské smlouvy je podle něj mimo jiné to, že předpokládá přesuny celých komplexů pravomocí, zatímco Ústava mluví jen o některých pravomocech. Uvedl také zmínku ve smlouvě Listiny základních práv, která mění primární právo unie pouhým odkazem. "To je poměrně nestandardní," sdělil.
"O tom, že Lisabonská smlouva je převlečená ústava, snad nikdo nepochybuje," řekl Jaroslav Kubera (ODS). Smlouva podle něj směřuje unii k federálnímu státu.
Vondra: je to sňatek z rozumu
Místopředseda pro evropské záležitosti Alexandr Vondra (ODS), který na jednání zastupoval vládu, uvedl, že smlouva je „sňatkem z rozumu, ve kterém v bilanci výhod a nevýhod převažují ty první“. (Ve smlouvě) byla zohledněna veliká většina priorit ČR. Například odstraněním ústavních atributů jsme položili určitou hráz federálnímu státu, na který není nyní Evropa připravena,“ vysvětlil. Přiznal ale, že se vládě nepodařilo prosadit vše. Citlivá místa jsou například hlasovací váha ČR v Radě, která se přijetím smlouvy sníží,“ uvedl.
Vondra přezkoumání ÚS podpořil. "Je to legitimní a zodpovědný krok. Nebude to poprvé, co se něco takového se zásadními novelizacemi evropských smluv děje," řekl. Smlouva podle něj přináší změny, které "jsou skryty pod nánosem a které poutají pozornost médií a politiků".
ČSSD: je to farizejství ODS
ČSSD proti postoupení smlouvy Ústavnímu soudu nehlasovala, podle ní je včasná ratifikace záležitostí vlády a "je odpovědností premiéra, jak tento mezinárodní závazek (...) naplní". Návrh ale senátoři ČSSD považují za neopodstatněný.
"Změny (ve smlouvě) nemají vliv na svrchovanost ČR a demokratický charakter veřejné moci," uvedla Jiřina Rippelová (ČSSD). "Souhlas se smlouvou je politickým a ne soudním rozhodnutím," dodala předsedkyně sociálnědemokratických senátorů Alena Gajdůšková. Ta již dříve návrh označila za opětovný doklad "farizejství ODS s fatálními důsledky pro důvěryhodnost ČR v evropském prostoru".
Lisabonská smlouva má zjednodušit fungování Evropské unie po jejím rozšíření z 15 na nynějších 27 členů. Ratifikovaly ji už parlamenty Maďarska, Slovinska, Malty, Francie, Portugalska, Bulharska, Polska, Rumunska, Rakouska, Slovenska a Polska.
Lisabonská smlouva
Dokument, který reformuje instituce EU po jejím rozšíření na 27 zemí.
Na rozdíl od euroústavy, zamítnuté voliči v referendech v roce 2005, Lisabonská smlouva nenahrazuje všechny předešlé smlouvy, ale jen je upravuje či doplňuje. Smlouva mimo jiné:
- posiluje úlohu Evropského parlamentu a rozšiřuje postup spolurozhodování do nových oblastí.
- umožňuje větší zapojení národních parlamentů do činnosti EU, a to zejména díky novému mechanismu sledování toho, zda unie přijímá opatření pouze tam, kde je činnost na evropské úrovni efektivnější z hlediska požadovaných výsledků (zásada subsidiarity).
- zefektivňuje rozhodování tím, že rozšiřuje hlasování kvalifikovanou většinou v Radě do nových oblastí.
- díky tzv. „občanské iniciativě“ bude moci jeden milión občanů z většího počtu členských států vyzvat Komisi k předložení určitých návrhů.
- vytváří dvě zcela nové funkce - stálého předsedu Evropské rady, občas označovaného za prezidenta EU, a jakéhosi společného ministra zahraničí, který skloubí funkce současné eurokomisařky pro vnější vztahy a vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku.
Z dokumentu naopak vypadly ústavní symboly - společná hymna a vlajka.
Dokument podepsali představitelé členských zemí unie v Lisabonu loni v prosinci. Nahradit má podrobnější evropskou ústavu, která ztroskotala v roce 2005, když ji Francouzi a Nizozemci odmítli v referendu.
