Senát na doporučení komise zamítl Srpa v radě Ústavu pro studium totalitních režimů

Srp podle předsedy senátní volební komise Luďka Jeništy (za STAN) v čestném prohlášení ke kandidatuře uvedl, že „v roce 1968 byl členem Komunistické strany Československa”. Volební komise proto musela konstatovat, že Srp nesplňuje podmínku spolehlivosti a proto nemůže být do rady ústavu volen. [celá zpráva]

Srp, kterého do rady nominoval prezident Miloš Zeman, se jednání Senátu nezúčastnil. Před týdnem navzdory informaci ve svém čestném prohlášení uvedl, že si na členství v KSČ nevzpomíná. „Nepamatuji si, jestli jsem byl před 50 lety členem KSČ během pražského jara,” řekl ČT. „Ale jestli jsem byl, tak jsem na to hrdý,” dodal.

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček již dříve označil postup senátorů za návrat k totalitnímu kádrování. „Pan prezident navrhl Karla Srpa právě proto, že byl odvážný v době, kdy odvaha nebyla levná. Novodobí kádrováci odvážní nejsou nikdy,” napsal po oznámení rozhodnutí volební komise na Twitteru.

Srp byl letos druhým kandidátem do rady ÚSTR, kterého prezident navrhl. Předchozí nominovaná Lenka Procházková sice požadavky zákona splnila, ale senátoři ji do funkce nezvolili. Oba neúspěšní kandidáti na pátek dopoledne svolali tiskovou konferenci, na níž zřejmě rozhodnutí Senátu okomentují.

Počátkem roku prezident Zeman neprosadil Srpa do Etické komise pro ocenění účastníků protikomunistického odboje. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) tehdy odmítl jmenování spolupodepsat kvůli Srpovým stykům s komunistickou Státní bezpečností (StB). [celá zpráva]

Srp je zakladatelem Jazzové sekce, která se před listopadem 1989 podílela na vydávání legálních i zakázaných publikací. Jeho jméno figuruje v neoficiálních seznamech spolupracovníků StB, takzvaných Cibulkových seznamech. V prosinci 2000 Městský soud v Praze 1 rozhodl, že byl ve spisech StB evidován jako její spolupracovník neoprávněně a že se ministerstvu vnitra nepodařilo Srpovu spolupráci dokázat. V roce 2013 jej Zeman ocenil medailí Za zásluhy.