Hlavní obsah

Senát jako strojek na podpisy? Měli bychom vracet zákony častěji, uznal Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v nedělním diskusním pořadu na ČT uznal, že by senátoři měli vracet zákony Poslanecké sněmovně častěji k dopracování. V tomto vládním volebním období tak učinil Senát pouze desetkrát, v minulosti to byly stovky. Připustil zároveň, že roli v rozhodování hraje i obstrukční atmosféra v dolní komoře parlamentu. Podle místopředsedy Sněmovny Karla Havlíčka (ANO) se tímto počínáním Senát stal „strojkem na podpisy“ a neplní svou roli.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS)

Článek

„Já osobně jsem toho názoru, že bychom ty zákony měli vracet častěji. Co se týká úspěšnosti vracení, tak z těch deseti případů bylo Senátu pětkrát dáno za pravdu,“ okomentoval v neděli v ČT šéf Senátu Miloš Vystrčil statistiku vrácených zákonů.

Podle dat pořadu Otázky Václava Moravce se například v letech 2013 až 2017, kdy zemi vedli nejprve v rámci úřednické vlády Jiří Rusnok a následně již řádný premiér Bohuslav Sobotka, ze Senátu do Poslanecké sněmovny vrátilo 76 zákonů. Během vlády Andreje Babiše v letech 2017 až 2021 Senát poslal zpět k přepracování poslancům 126 předloh. Od nástupu vlády premiéra Petra Fialy v roce 2021 pak Senát vrátil pouze deset zákonů.

„Bavíme se o tom i na našem senátorském klubu. Častý problém je v tom, že když to vrátíme, tak to projednání ve Sněmovně není otázkou dvou nebo tří hodin. Ta vyhrocená situace ve Sněmovně klade na senátora větší odpovědnost z hlediska toho, že posuzuje, do jaké míry to vrácení z nějakého důvodu, který se může z pohledu celého zákona jevit jako malicherný, zpomalí zásadní změny, které ten zákon připravuje. Je to fakt těžká situace, ale jsem přesvědčen, že musíme začít vracet, pokud se kvalita nezlepší, častěji, a dál to takhle nemůže pokračovat, protože krizové období, kdy nebylo jiných možností než rychle zasáhnout, je za námi,“ vysvětloval Vystrčil a nepřímo tak přiznal, že je Senát ke Sněmovně, kde má vláda většinu 108 hlasů, shovívavější.

Důvěra v prezidenta poklesla, u vlády se blíží k historickým minimům

Domácí

Za to si Vystrčil vysloužil kritiku svého předchůdce, exšéfa horní komory parlamentu Milana Štěcha (SOCDEM), i místopředsedy Sněmovny Karla Havlíčka (ANO).

„Senát neplní svoje poslání, které má mít. Je potřeba okamžitě změnit přístup. Nahrává to těm, kteří jsou k Senátu skeptičtí a zrušili by ho. Senát má velký význam, pokud plní svou úlohu,“ míní Štěch.

Havlíček zase označil nynější Senát za „strojek na podpisy“ a připomněl, že v něm stejně jako ve Sněmovně má vládní koalice většinu.

„Vy jste předsedou Senátu, nemůžete se zříct zodpovědnosti za to, že se ze Senátu stal strojek na podpisy. Říkáte, že se vám ty zákony nelíbí, ale proto, aby se to neprotahovalo ve Sněmovně, tak to radši nevracíte? To je úplně šílené. Co je tedy potom rolí Senátu? Jestliže to na některých výborech neprojde, pak tam nastoupí vaši političtí činitelé, zakleknou na ně a výsledkem je to, že do rána změní názor, tak to se vám zdá jako normální? Mně ne,“ opřel se do Vystrčila Havlíček.

„Na tomto příkladu vidíte nádherně to, že vládní pětikoalice má pod kontrolou vládu, parlament, Senát a do značné míry je spojena i s prezidentem,“ dodal Havlíček s odkazem na opakovaná tvrzení politiků ANO, že jde o „novou totalitu“.

Tvrzení o tom, že by Senát postupoval pod nátlakem vrcholných představitelů koalice či vlády, Vystrčil však záhy rázně odmítl. „Žádní političtí činitelé na žádné senátorské kluby nezaklekávají. Ten, kdo si to nedovede představit, tak toho musí být dennodenně svědkem. Ukazujete nám svým vyjadřováním, jak funguje hnutí ANO, tedy že to není jinak možné, než že někdo přijde a řekne, jak to máte udělat. Existují ale kluby a strany, kde fakt nepřichází politruk a neříká, jak se to má dělat,“ opáčil šéf Senátu.

Namočil se do staré totality a teď tu mluví o nové, kritizovali politici Babiše

17. listopad

Výběr článků

Načítám