Sen o kariéře modelky skončil v malajsijské cele

Taková noční můra se stále vrací Michaele Sedlákové z Brna místo zážitků z vysněného pobytu v Asii. Původně jela do Malajsie pracovat jako modelka. Skončila ale v místní cele. Z Malajsie se Míša vrátila prvního března, nyní se rozhodla podělit se o prožitý děs.

„Chci tak varovat všechny dívky, které by mohly naletět snu o modelingu, jako jsem naletěla já,“ řekla Právu dvacetiletá absolventka obchodní akademie, sportovkyně, jež začala spřádat růžové představy o kariéře modelky loni v zimě poté, co se stala vítězkou soutěže Miss Brno.

„Doma jsem měla s agenturami jen dobré zkušenosti, i proto jsem původně chtěla bojovat dál v Miss ČR. Ale pak se naskytla příležitost, kdy jedna agentura z Asie nabízela práci v modelingu právě v Malajsii,“ popisuje Míša.

„Měla jsem pocit, že musím chytit příležitost za pačesy, a i přes mnohá varování jsem se do Kuala Lumpuru vydala,“ dodala Míša. Už po příletu byl však její optimismus definitivně pryč. „Z toho, co jsem viděla, mi bylo zle hned první den. Žádná slibovaná modelingová smlouva na místě se nekonala,“ líčí modelka.

Pracovala spolu s dalšími dívkami v restauraci s klubem, měly fungovat jako hostesky, které si vydělaly hlavně tím, když s hostem i odešly.

„Holky byly většinou ruské a ukrajinské národnosti a udělaly všechno pro peníze, úplně vše. Koks a perník byly na denním pořádku a mně z toho bylo do pláče,“ vypráví s tím, že se v žádném případě nechtěla nikdy snížit na takovou úroveň. Chtěla přežít, hned se vrátit domů.

„Styděla jsem se ale našim volat a přiznat, že jsem naletěla pofidérní agentuře. Nějak to tady zvládnu a najdu řešení, řekla jsem si. Při vší té hrůze bylo pozitivní, že mě do ničeho nenutili. V klubu jsem odstála směnu jako tvrdé Y a přes den jsem si hledala práci sama,“ popisuje. Obcházela modelingové agentury a občas se jí i zadařilo. Tak fungovala asi dva týdny.

Nejhorší zážitek však Michaelu teprve čekal. Při jednom z večerů najednou do klubu naběhlo policejní komando. Policisté začali dívky vyslýchat a chtěli vidět jejich pasy. „Já jej u sebe neměla a to byla obrovská chyba. Začala moje noční můra. Seděla jsem zhroucená na zemi, tekly mi slzy a modlila jsem se, ať vše dobře dopadne,“ vypráví. Asi o dvě hodiny později všechny vyslýchané svázali a nasadili jim pouta.

„Vyvedli nás a nacpali do vozu, který snad v Česku není ani pro prasata. Převezli nás na policejní stanici. Posedaly jsme si na plastové židle a sedačku. O pár sekund později nám bylo vulgárně přikázáno, že naše místo je tak maximálně zem. Později jsme dostaly jídlo, musely jsme jíst ze země,“ vzpomíná Míša.

Pak dívky umístili do cely, velké asi osm metrů na dva. Muselo se do ní vmáčknout asi dvacet dívek. „Bylo to šílený. Ležely jsme na té chladné špinavé zemi opřené o sebe. Za pár hodin to tam začalo páchnout. Každá jsme věděla, že za drogy a prostituci je v Asii až trest smrti. Já se stále uklidňovala, že jsem nic neudělala,“ popisuje.

Když se prvních pět dívek vrátilo ve fialových vězeňských úborech, propadla panice. „V cele nás bylo namačkáno jedenáct. Neměla jsem pojem o čase, jen malou mřížkou bylo vidět, jestli je den, nebo noc. Naproti nám byly přes mříže další vězeňkyně, ze začátku jsem z nich měla strach. Po čase jsem si zvykla,“ vypráví modelka.

Hodiny a dny seděla opřená o zeď a plakala a plakala. První tři dny nejedla a minimálně pila, protože se styděla jít přede všemi na záchod. Prožívala totální zoufalství, vůbec netušila, co se bude dít, co její rodina, ví o tom? Pak se podle ní stala ta nejbáječnější věc – dostala na chvilku telefon. „Měla jsem pár minut. Rodina už vše věděla, protože byla v kontaktu s konzulem, a moc mě podpořila. Dodalo mi to energii, najednou jsem věděla, že to zvládnu,“ vzpomíná Míša, která zároveň vysvětluje, proč přišla s varováním podobně naivních kolegyň až nyní.

Po osmi dnech dívky nakonec z vězení propustili. Michela si to vysvětluje tím, že majitel klubu, kde pracovaly, policii nejspíš uplatil. Ona sama měla naštěstí peníze na zpáteční let a mohla se vrátit domů.

„Od okamžiku, kdy jsme se ocitly ve vězení, asijská agentura i žena – je to Češka, která většinu času tráví v Asii a pro tamní agenturu hledá u nás dívky castingem – rodiče varovaly před publicitou, prý to pak bude ještě horší. Přesto jsem to udělala, protože takovou hrůzu, kterou jsem prožila, bych nikdy nikomu nepřála,“ uzavřela Michaela Sedláková.