Semily koupily unikátní Riegrovu stezku

Semily si zprvu chtěly 109 let starou stezku kaňonem Jizery po soutok s Kamenicí pronajmout. Církev, jež stezku před třemi lety restituovala od Lesů ČR, preferovala prodej.

„Jednání jsme vedli dva roky. Pokud by město nemělo zájem, církev by pozemky nabídla k volnému prodeji. Šlo o výjimečnou možnost scelit významné území jak z pohledu ochrany přírody a krajiny, tak z pohledu turistických dopadů na město,“ odůvodnila koupi unikátní Riegrovy stezky semilská starostka Lena Mlejnková (nezávislá).

Koupi podpořilo 18 z 19 přítomných zastupitelů. „Proti byl pouze jeden ze dvou zastupitelů za KSČM, jenž chtěl, aby církev, která se o stezku nestarala, jí městu darovala,“ podotkla Mlejnková (nezávislá).

„Stezka byla donedávna kvůli spadaným stromům nějaký čas uzavřená. Starali se o ní hlavně místní turisté. Město čekají v souvislosti s úpravou stezky další náklady. Peníze bychom potřebovali jinde,“ míní komunistický zastupitel Milan Mašek.

Revitalizaci stezky z Podspálova do Semil hodlá město platit ze zisku z těžby dřeva na okolních pozemcích a dotací. „Náklady na údržbu, nutné opravy a investice by takto měly být příštích dvacet let nulové. Nejprve chceme postavit optimálně velké parkoviště, zázemí s občerstvením, a ještě do konce letošního roku stezku bezpečnostně zabezpečit,“ předjímá Mlejnková.

Transakci vítá semilský Klub českých turistů (KČT), jehož členové stezku od roku 1909, kdy vznikla, pravidelně udržovali. „Spolupráce s Lesy ČR byla dobrá, s církví už horší. Semily nemají žádný hrad a zámek. Turistickým lákadlem zůstává Riegrova stezka, kudy ročně projdou desetitisíce lidí. Během léta jde doslova o procesí,“ přiblížila předsedkyně KČT v Semilech Zdeňka Marková.

„Stezku budeme udržovat i nadále s větším nadšením. Hlavně bude větší šance ji podle potřeby upravovat a opravovat. Jde pro nás o srdeční záležitost. Semilský KČT vznikl proto, aby vybudoval Riegrovu stezku,“ podotkla Marková s tím, že církev neměla představu, co jí díky restitucím spadlo zadarmo do klína. „Je to horská, místy nebezpečná stezka, náročná na údržbu,“ popsala Marková.

Specifika údržby divoké stezky, s šestimetrovým skalním tunelem, visutým železným chodníkem a řadou pozoruhodných míst jako Böhmova vyhlídka nebo funkční hydroelektrárna z roku 1921, si naopak uvědomuje město Semily. Vstupné ani žádná jiná turistická omezení město nechystá. „My se o stezku starat budeme,“ ujišťuje Mlejnková.