Článek
Seizmolog Aleš Špičák z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky říká, že se s takovým úkazem doposud nesetkal. Podle něj i jeho spolupracovníků nelze přesně určit příčinu vzniku, přesto Novinkám poskytl jedno z pravděpodobných vysvětlení.
Asi 100 metrů dlouhý a 40 metrů široký skalnatý ostrov se začal u Pákistánu vynořovat v úterý po zemětřesení o síle 7,7 stupně Richtera. Podle místních oceánografů z něj stoupá metan. Ostrůvek má výšku asi 20 metrů, která kolísá s přílivem a odlivem. |
„To je proces, který je způsoben zvodněním písku na mořském dně. Když tam dorazí seizmická vlna a otřese pískem, který je prosycený vodou, dojde k tomu, že mezi zrnky písku se začnou dít různé věci. Je-li impulz seizmických vln dostatečně razantní, může dojít k tomu, že se tok vody nějakým způsobem zorganizuje a může vynést ležící materiál směrem k povrchu,“ uvedl Špičák.
Bezprecedentní přírodní jev
Podobné úkazy prý vznikaly na našem území před miliónem let v období křídy. Na dně moře se takovým způsobem zrodily pískovce neboli písečné vulkány. Ty, které vznikají v důsledku zemětřesení, jsou velmi obávané, neboť zvyšují škody ve městech zasažených seizmickými vlnami. Vždy jsou ale pozorovány v blízkosti ohniska zemětřesení, což není případ pákistánského ostrova.
„Příroda umí rychle postavit ostrov pomocí magmatu, ale tahle oblast vulkanická není. A velikost ostrova je na to, co víme o těchto procesech, veliká. Já osobně to považuji za bezprecedentní přírodní jev. Otázka je, jak to doopravdy bylo, videa ukazují, jak tam ten ostrov stojí, a hrozně rád bych viděl, jak tam ten ostrov vyrůstal,“ dodává Špičák. Sto metrů dlouhý a 40 metrů široký ostrov prý ale vzhledem k nestabilní konzistenci dlouho existovat nebude.