Článek
„Pokud by se po první dávce vakcíny AstraZeneca vyskytla kontraindikace, která je jasně specifikována v rozhodnutí o registraci, tak potom na základě doporučení lékaře může být aplikována mRNA vakcína,” řekla Storová.
Na výběr by v takovém případě podle Storové přicházela jen látka na tomto ochranném principu, tedy vakcína od firem Moderna nebo Pfizer/BioNtech.
Nahradit druhou dávku očkování vakcínou jiného druhu než první je však pouze nouzová možnost, nadále je podle Storové prioritní očkovat obě dávky stejnou látkou.
ECDC: Delta bude v Evropě na konci prázdnin dominovat, zrychlete očkování
Zatím chybí data
Data o bezpečnosti a účinnosti takových kombinací jsou kvůli malému vzorku zatím podle SÚKL jen orientační.
„Výstupy z těchto studií naznačují, že kombinování vakcín bude pravděpodobně možné, je však potřeba doplnit další data,” uvedla ředitelka SÚKL Irena Storová. Dosavadní studie podle ní žádné problémy s bezpečností neukazují, výsledky dalších se čekají v dohledné době.
V Česku bylo dosud podle dat o očkování podáno téměř 7,5 milionu dávek vakcíny proti novému typu koronaviru. Více než 81 procent z nich bylo od firmy Pfizer/BioNTech, asi 9,2 procenta od firmy AstraZeneca, u které bylo ale omezeno podávání lidem mladším 60 let. Dalších zhruba 8,6 procenta tvoří dávky vakcíny Moderna a asi procento vakcíny Johnson & Johnson, u které stačí aplikovat jen jednu dávku. Také u ní ale není doporučeno očkovat mladší 60 let.