Článek
Na podzim nás může čekat druhá vlna onemocnění covid-19 s dalšími přidruženými onemocněními. Spousta lidí, kteří budou nachlazeni, se bude chtít nechat otestovat. Mohou to laboratoře zvládnout?
Musí se na to dobře připravit. My na tom pracujeme už teď. Zkušenost, kterou jsme získali během nouzového stavu, byla k nezaplacení.
Kolik jste denně testovali vzorků za nouzového stavu?
Když pandemie vrcholila, tak 700–800 vzorků denně, sedm dní v týdnu. Měli jsme rozdělené týmy na směny a střídaly se tak, abychom vzorky zpracovali do 24 hodin, na čemž jsme si zakládali. Testovali jsme primárně pro státní zdravotnická zařízení, která nebyla schopna vyhovět požadavkům, jež se na ně valily. Ta zase naléhala na nás, aby to bylo co nejrychleji. Tento objem jsme při tehdejším nastavení byli schopni zvládnout.
Testovat každého, kdo chce mít jen jistotu, nedává smysl, test na průkaz přímé infekce SARS-CoV-2 metodou PCR není levný.
Na jaře některým laboratořím chyběly soupravy na testování metodou PCR nebo i odběrové štětečky. Budete mít dost materiálu?
Chyběly testy na izolaci. Testování na přítomnost koronaviru má dvě fáze, první je, že izolujete RNA viru, druhá je samotné testování, kdy zjistíte, jestli je covid přítomný. A právě těch izolačních kitů byl nedostatek. Nyní vůbec netrpíme tím, že bychom měli nedostatek sad, ale záleží na tom, jaký počet vzorků bude třeba testovat. Doufejme, že to na podzim nenastane.
Podle premiéra Babiše i ministra zdravotnictví Vojtěcha soukromé laboratoře nezvládají testovat včas. Jak se na to díváte?
Musím říct, že mě tyto výroky velmi mrzí. Primárně kvůli lidem v našich laboratořích, kteří se na testování podíleli. Jak jsem říkala, dělali jsme testy každý den dlouho do noci, soboty i neděle, lidé tomu obětovali spoustu času, vyšetřovali vzorky primárně pro státní zdravotnická zařízení, která neměla dostačující kapacitu pro testování, a my jsme byli vždy okamžitě připraveni pomoci. Zpočátku jsme neprováděli ani vlastní odběry, celou kapacitu jsme vyhradili pro ně a vše probíhalo k jejich maximální spokojenosti.
Je po pracovní době, odpálila hygiena strážníka s nakaženou rodinou
Na druhou stranu věřím, že cílem těchto výroků je, aby systém fungoval v maximálně dokonalé míře. Můj názor je ten, že bez soukromých laboratoří to nepůjde. Jsou tak významnou složkou systému, že je do toho vláda musí zahrnout. Máme teď za sebou 35 tisíc testů, a to nás řadí mezi nejvýkonnější laboratoře v zemi, státní i soukromé.
Hodně se hovořilo o cenách pro samoplátce. Vláda je jednou zastropovala, mluvilo se dokonce o tom, že by veškeré testování mohlo být zdarma. Je to reálné?
Cenu pro samoplátce jsme stanovili ještě předtím, než byla regulovaná, ve velmi podobné výši, jakou posléze stanovilo ministerstvo (1674 korun plus 82 korun za odběr). Řekli jsme si, že na tom nebudeme vydělávat, že je to z naší strany služba veřejnosti, ale samozřejmě potřebujeme pokrýt náklady, včetně personálních.
Nastavená cena nám vyhovovala, ale ukázalo se, že není akceptovatelná pro všechny, spousta zdravotnických zařízení testovat přestala, protože by to museli dotovat z peněz, které potřebují i na jiné účely. Aby bylo vyšetření zdarma pro úplně všechny, je potřeba se zamyslet nad tím, kdo by to platil a kde by se ty peníze braly. Testovat každého, kdo chce mít jen jistotu, nedává smysl, test na průkaz přímé infekce SARS-CoV-2 metodou PCR není levný.
Lidé, kteří jsou v rizikovější skupině, k lékaři nešli, protože se báli, že se nakazí koronavirem, přitom se u nich kvůli odložení prevence mohla rozvinout ještě závažnější nemoc.
Většina lidí s koronavirem ale nemá žádné příznaky, a právě ty je důležité testovat, aby nákazu nešířili dál.
To je těžká otázka, málokdo ví, jak ji uchopit. Mluví se i o tom, že si na koronavirus musíme zvyknout, že tu s námi bude. Abychom se vyhnuli šíření nákazy od lidí, kteří nevykazují žádné příznaky, musel by se nechat každý občan pravidelně testovat. Nikdo neumí ani odhadnout, jestli přijde druhá vlna, nebo jestli virus zeslábne.
Jak velký je momentálně zájem samoplátců, tedy lidí bez indikace?
Není už takový, jako když testy potřebovali pendleři. Zájem jednotlivců trvá pořád, jen už není tak vysoký. Největší je ze strany firem nebo sportovců.
Hamáček varuje před podzimem: Bez vakcíny žijeme s tygrem v kleci
Jak moc klesl v době nouzového stavu objem ostatních vyšetření, která v laboratořích běžně provádíte?
V laboratořích Synlabu provádíme široké portfolio vyšetření. Zajímavé bylo, že v době nouzového stavu tzv. rutinní testy, na které se lidé chodí běžně vyšetřit, klesly o osmdesát procent napříč odbornostmi. Udělali jsme si analýzu, ze které bylo patrné, že k největšímu poklesu došlo u praktických lékařů, kde zhruba šedesát procent lidí vynechalo preventivní prohlídku (vyšetření hladiny cukrů, tuků v krvi, jaterní a ledvinové testy apod.).
Lidé, kteří jsou v rizikovější skupině, k lékaři nešli, protože se báli, že se nakazí koronavirem, přitom se u nich kvůli odložení prevence mohla rozvinout ještě závažnější nemoc. Od června se situace začala stabilizovat. Lidé naštěstí začínají zase k lékaři docházet, za což jsme vděční.
