Šéf žalobců Stříž rezignoval na funkci

„Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž 6. ledna 2025 osobně předal ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi svou rezignaci na funkci státního zástupce. Důvody pro tento krok jsou ryze osobní a rodinné,“ napsalo v úterý ráno zastupitelství.

Nyní běží Střížovi rezignační lhůta, která uplyne 31. března. Tímto dnem skončí jeho působení jak ve funkci nejvyššího žalobce, tak i státního zástupce. Opouští tak po takřka čtyřech desítkách let soustavu státního zastupitelství.

Do Střížova definitivního odchodu z vedení Nejvyššího státního zastupitelství v Brně (NSZ) musí ministr Blažek najít nástupce, což se však podle dvou důvěryhodných zdrojů Novinek již stalo. Vládě prý hodlá na tento post navrhnout dosavadní dlouholetou šéfku Vrchního státního zastupitelství v Praze Lenku Bradáčovou. Ta to v pondělí odmítla komentovat.

„Rezignaci Igora Stříže jsem vzal na vědomí. Ve funkci podle zákona skončí ke dni 31. března. Do té doby navrhnu vládě ke schválení jeho nástupce tak, aby k 1. 4. 2025 mohl být na sedm let řádně ustanoven nový nejvyšší státní zástupce. Panu Střížovi jsem poděkoval za jeho práci, kterou v čele soustavy st. zastupitelství vykonal,“ okomentoval na síti X Střížovu rezignaci ministr Blažek.

Na post nejvyššího státního zástupce Stříž nastoupil 13. července 2021. Bylo to poté, co jej do tohoto křesla navrhla tehdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešová a schválila vláda premiéra Andreje Babiše (ANO). Vystřídal tehdy Pavla Zemana, který měl ostré spory s Benešovou a rezignoval na svůj post k 30. červnu 2021. Stříž mu před tím deset let dělal na NSZ náměstka.

Po následných podzimních sněmovních volbách a změně vládní garnitury někteří členové nové vlády volali už v říjnu 2021 po Střížově odvolání - vyčítali mu jeho minulost, protože ještě v dobách komunismu působil jako vojenský prokurátor. Ve funkci ho nechtěli především ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a předsedkyně koaliční TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.