Šéf SÚKL: Pár lékáren nelegálně léky stále vyváží. I přes pokuty se jim to vyplatí

Od novely zákona o léčivech si stát sliboval i zpřehlednění informací o tom, jak léky postupují systémem až do lékáren. Mělo se tím zabránit reexportům. Podařilo se to?

Máme teď lepší informace. K reexportům ale stále dochází, pořád jsou mezi lékárnami černé ovce. Je ale pravda, že je v letošním roce takových případů méně. Do září se bavíme o nějakých 70 tisících balení. Historicky to byly stovky tisíc balení, které byly reexportovány, a s problematickými lékárnami bylo zahájeno správní řízení.

Většinou jde o subjekty, které se těchto přestupků dopouští opakovaně. Bavíme se za letošek o sedmi osmi lékárnách, kde to řešíme. Čekáme na novelu zákona o zdravotních službách, protože víme, že sankce – která byla ze dvou milionů zvýšena na 20 milionů korun – občas nemusí být dostatečná.

Lékárna, která se dopouští nelegální činnosti, si spočítá, že se jí to i tak vyplatí. A to novela zákona znemožní, protože umožní SÚKL, aby takové lékárně případně pozastavil činnost.

Jaké léky se nelegálně vyváží nejčastěji? Dřív se hodně zmiňovaly přípravky na astma a ředění krve.

Mezi deseti nejčastějšími je pět léků na astma, různé typy inhalátorů, které se opakují. Dále i léky na ředění krve, zůstává to v podstatě stejné.

Proč zrovna tyto?

Nemusí být drahé u nás, ale mohou být komerčně zajímavé v zemích, kam se vyváží.

Platí, že je to hlavně Německo?

K tomu nemám informace, zda je to konkrétně Německo, ale jsou to země kde se přeprodej vyplatí.

Loni podal SÚKL patnáct trestních oznámení kvůli reexportům. Už jsou vyřešena? Jak to s nimi vypadá?

U těchto trestních oznámení jsme moc úspěšní nebyli. Aby to bylo uznáno jako trestný čin, tak musí být doloženo třeba to, že byl tento počet balení vyvezen a mělo to dopad na ohrožení zdraví konkrétních pacientů, čímž se dostáváme do důkazní nouze. Taková data nemáme, a proto nám hodně pomůže, když budeme moci pozastavit lékárnám porušujícím zákon činnost a nebudeme muset spoléhat třeba na krajské úřady nebo policii.

Pozastavení by se mělo vztahovat případně i na lékárnu, která je vlastně stejným subjektem. Nemělo by se tak stát, že jednu lékárnu zavřeme, ale daná společnost si otevře jinou, která bude dělat totéž. Nemohu předjímat, jaký to bude mít vliv, ale měla by to být větší hrozba než finanční sankce. Drtivá většina lékáren ale funguje správně a mluvíme tady o černých ovcích, které jsou součástí každého byznysu.

Zaujalo mne, že mezi léky, u kterých SÚKL uvádí, že mají omezenou dostupnost, je u několika jako důvod přerušení dodávek uveden přeprodej. Týká se to třeba léku na ADHD nebo jednoho typu penicilinových antibiotik. U těchto léků jste přišli na reexporty? Dřív od politiků zaznívalo, že antibiotika se nepřeprodávají.

Nejsem si vědom, že by tam taková poznámka byla. Musel bych ten konkrétní záznam vidět, takto se k tomu nedokážu vyjádřit.

Sezona respiračních nemocí už vypukla. Budeme mít dostatek antibiotik, když si Německo zákonem odsouhlasilo, že u nich musí firmy držet půlroční zásoby?

Dělali jsme předpověď dodávek na letošní zimní sezonu a situace vypadá stabilní. Jen u jednoho typu přípravku, což jsou penicilinové suspenze pro děti, byla zajištěna ještě dodávka neregistrovaného penicilinu ze Švédska, který se u nás používal už při výpadku. Dodávky by měly stačit, ale pro jistotu, protože jsou předpokládané rezervy hraniční, jsme přistoupili ještě k tomuto. Ostatní léky na infekční nemoci by měly být v dostatečném množství.

Takže neprobíhají žádná jednání o tom, že by nám Němci část svých zásob v případě potřeby poskytli?

Politická diskuze probíhá. Německá legislativa bude ale teprve nastupovat a váže se na veřejné zakázky, jsou tam smluvní ujednání mezi pojišťovnami a dodávajícími. Letošní sezony se to nedotkne, protože tam už byly nasmlouvány dodávky dříve. Na zřeteli to budeme muset mít až pro další sezonu. Je to ale v řešení i na politické úrovni.

Vaši předchůdci skončili mimo jiné kvůli problémům s nedostupností léků. Jak se situace po vašem nástupu změnila? Stále jsou hlášeny podle přehledů, které SÚKL zveřejňuje, výpadky u několika tisíc léků o různých velikostech balení.

U tisíce léků jsou hlášena přerušení dodávek, což ale nemá vliv na poskytování zdravotních služeb. Přípravků, kde to dopad má a musíme řešit zásadnější výpadky, jsou nižší desítky. Opravdu problém je u zhruba 40 přípravků za rok, a to řešíme.

Pokud je ale u přípravku přerušení dodávek na týden nebo měsíc a současně je tam uveden i nahrazující přípravek, tak to nepovažujme za výpadek, ale za přerušení dodávek. Proto říkám, že se nebavíme o tisících, ale nižších desítkách, kde je opravdu problém.

Myslím, že tady zafungovala novela zákona o léčivech, která nastavila pravidla pro označování léčivých přípravků příznakem „omezená dostupnost“, aby se rovnoměrně distribuovaly do lékáren a nedocházelo ke skupování.

To ale část lékárníků kritizuje, zvlášť těch z malých lékáren. Upozorňují, že se k nim léky přes distributory nedostávají, ačkoliv mají povinnost dodávat i jim, a preferují jiné, například řetězcové, lékárny.

Směšujeme dvě věci. U léků s příznakem omezené dostupnosti se opravdu podařilo zajistit, že nedochází k masivnímu skupování, protože je zamezeno tomu, aby mohla lékárna vydat větší počet, než je stanoveno. Tím pádem je umožněno celé republice, aby si léky v klidu spotřebovala a zásoby vystačily. Děláme si analýzy, a pokud to nestačí, zajistíme dodávky neregistrovaných přípravků.

To, co zmiňujete, je povinnost dodávat, což hodně rezonovalo ještě v květnu. Zabýváme se i těmito podněty, ale od toho května jsem jich příliš mnoho neřešil. A ty, které ano, tak většinou dopadly tak, že šlo o individuální problém v lékárně. Třeba s objednávkovým systémem nebo systémem distributora. Osobně tady systémový problém nevidím.

Podněty tedy od lékárníků stále dostáváte?

Ano, dostáváme, ale netýkají se toho, že jim distributor něco nedodá, ale spíš nás upozorňují na problém s nějakým lékem, u kterého nás opomněl držitel (firma, která má daný lék zaregistrovaný v ČR, pozn. red.) informovat o přerušení dodávek.

Bereme to spíš jako signál k tomu, abychom to prověřili. Aktuálně řešíme jeden konkrétní podnět na dodávku inzulinu. Vidíme, že je u distributorů, že je držitel dodává, lékárny je mají a jedná se zřejmě o izolovaný problém. Jsme v kontaktu s pacientem, který podnět podal, aby upřesnil, o jakou lékárnu se jednalo a komu byl přípravek předepsán.

Podle vás se tedy léky daří rovnoměrně rozprostřít do lékáren? Protože výtky zaznívají stále.

Možná máte jiné podněty než já. Jak říkám, řešil jsem to v květnu. Nevím, komu jinému by lékárnici měli podnět podat než na SÚKL, pokud to chtějí řešit. Jestliže jim stačí mediální komunikace, budiž. Bavíme se teď ale o přípravcích s omezenou dostupností, což nezahrnuje volně prodejné léky. Podle dat se situace v posledních třech měsících u výpadkových léků stabilizovala.

Jak je to s nedostupností léků na předpis, které zrovna nepatří mezi ohrožené a nemají omezenou dostupnost, to tedy nevíte? Jestli i ty jsou, jak říkáte, dodávány všude a nejsou upřednostňovány třeba řetězcové lékárny.

Taková data nemáme. Zásadní je pro nás informace od držitelů, protože obecně výrobci vědí, kolik český trh potřebuje, včetně sezonních výkyvů u léků proti infekčním nemocem. Výrobu si musí naplánovat a výpadek většinou nastává, když dojde k nějaké mimořádnosti a problém je například s dodáním léčivé látky nebo se třeba nestihne někde včas zavést změna registrace, a to monitorujeme. Problémy v globálním měřítku řešíme.

U zbytku ale funguje standardní distribuční řetězec. Není v našich silách kontrolovat všechny lékárny, jestli jsou daný den spokojeny se zajištěním dodávek. Čekáme na zpětnou vazbu, abychom mohli problematické věci řešit individuálně. A platí, že řešíme problémy u jednotek případů. Dozvídáme se o nich spíš od pacientů.

Vaše předchůdkyně Kateřina Podrazilová si zadala audit, ze kterého vyplynulo několik vážných zjištění. Jak jste k tomu po nástupu přistoupil? Třeba ke zjištění, že přes 40 zaměstnanců je v potenciálním střetu zájmu nebo že některé zakázky byly zadány bez soutěže.

S auditem jsem se seznámil. Jelikož u nás aktuálně probíhá kontrola ministerstva zdravotnictví v návaznosti na tento audit, tak pro nás budou závazné až nálezy plynoucí z tohoto šetření. Paralelně jsem žádné další opatření nerozbíhal.

Z medializovaných nálezů bylo uváděno, že je 56 lidí ve střetu zájmu. Tady se ale jednalo o osoby, které byly v rejstříku ekonomických subjektů kvůli tomu, že byly vlastníky jednotek. Být členem SVJ je legislativně v pořádku. Těch byla většina. Z těch zbylých zapomněli například nahlásit přerušení činnosti, ale aktivně podnikatelskou činnost nevykonávali. Není to tedy tak, že by tyto osoby byly ve střetu zájmu. Byly uvedeny v obchodním rejstříku, ale bez dopadu na střet zájmů při fungování v SÚKL.

Co se týče soutěže různých IT systémů, to je předmětem auditu ministerstva.