Šéf Soudcovské unie Vávra: Že ministr nectí ústavní nález, je něco nebývalého

Vláda navrhuje navýšení platů ústavních činitelů o 6,9 procenta. Co na to říkáte?

Je to v příkrém rozporu s tím, co řekl Ústavní soud (ÚS), na což už si společnost trošku zvyká. Problém je, že to ještě doprovázejí výroky typu „nález Ústavního soudu je neústavní“, což by asi politik říkat neměl, a ministr spravedlnosti poslední v řadě.

Není to rozhodnutí, které by udělala vláda pro nás. Ústavní soud v květnu zrušil úpravu zmrazení platů a řekl, že u soudců to musí být trojnásobek (průměrné mzdy vyplácené o dva roky dříve, pozn. red.), což bylo účinné rovnou jeho nálezem. Zároveň dal ÚS politické reprezentaci čas upravit zákon od 1. ledna 2025 tak, jak bude chtít, míněno tedy v politické části.

Soudci dostávají nyní vypláceno tolik, kolik jim náleželo. Pokud místopředseda vlády Marian Jurečka (KDU-ČSL) mluvil o tom, že dojde k navýšení o 6,9 procenta u ústavních činitelů, tak to fakticky znamená, že se to navýšení soudců vůbec týkat nebude.

Jak slova ministra Blažka, kterými se pustil do Ústavního soudu, vnímáte? To, že nepovažuje rozhodnutí o platech soudců za ústavní.

Upřímně řečeno si obtížně vzpomínám, jestli za posledních pětadvacet až třicet let takový výrok padl. Ministr Blažek přitom nebyl pod tlakem nějakých okamžitých emocí, ale vyřkl ho po řadě měsíců, které uplynuly od ústavního nálezu.

Je úplně legitimní říct, že mám jiný právní názor, že existují jiné právní teorie, což ostatně Ústavní soud připouští, ale říct, že jeho nález je neústavní, je podle mě opravdu něco nebývalého.

Jestli chcete po občanech, aby dodržovali zákon, a rozhodnutí Ústavního soudu má sílu zákona, tak říct, že ho ministr spravedlnosti nerespektuje? Proč bychom pak měli respektovat dopravní předpisy?

Můžete vysvětlit, jaký je tedy aktuální stav?

Soudcům rozhodnutím ÚS narostly platy o tolik, o kolik předtím narostly v celém státním sektoru. Byly tedy dorovnány v souladu s nárůstem mezd státních zaměstnanců. Nynější vládní návrh ale znamená faktické zmrazení platů soudců na další rok, což je úplné popření argumentů Ústavního soudu. Těch 6,9 procenta se týká jen politických představitelů a částečně státních zástupců.

Chápal bych, kdyby vláda přišla s novým zákonem a řekla, že automat, kdy vycházíme z průměrné mzdy v národním hospodářství, je vadný, a našla jiný, apolitický ukazatel, který je objektivní, a nastavila platy jinak.

Na říjnovém výročním zasedání Soudcovské unie jsme se ale shodli, že nemá cenu na to reagovat, dokud zákon nebude účinný. Nevěřím, že parlamentem projde jen tak, protože je to opravdu úplně absurdní řešení. Vyčkáme, jak legislativní proces dopadne. Vyhrožovat něčím předem by mi přišlo, jako bychom politiku dělali také.

Ke zmrazení platů soudců ze strany politiků navíc nedošlo poprvé.

Asi po patnácté.

Lze proto vzhledem k předchozím zkušenostem předpokládat ústavní stížnosti samotných soudců?

Domluvili jsme se, že to zatím nebudeme komentovat. Situace je mizerná v tom, a tady dávám politikům úplně za pravdu, že se platy soudců vzdalují od politiky, což je špatně. Někdo musí přijít s novým řešením. Moc se o tom nemluví, ale otázky platů soudců řeší i evropská justice.

Kdo konkrétně?

Zejména Soudní dvůr v Lucemburku, který už před časem v době ekonomické krize posvětil zmrazení platů portugalských soudců. Řekl, že je to možné udělat jedině tehdy, kdy jsou zmrazeny platy všech lidí placených ze státních peněz. Pro všechny to tím pádem trvalo stejně dlouho.

To je něco, co u nás nikdy nenastalo, protože i v dobách, kdy byly povodně nebo covid-19, ostatním platy rostly. Ale soudci tehdy většinově z důvodu solidarity souhlasili se zmrazením a nežalovali toto období.

Rozhodnutí Soudního dvora o Portugalsku odpovídá tomu, jak rozhoduje náš Ústavní soud celé roky. Když ale vláda třikrát za čtyři roky zmrazí platy, z toho hned dvakrát Ústavní soud řekne, že je to protiústavní, a vláda teď přijde zase se stejným návrhem, tak už je těžké apelovat na chladnou hlavu soudců, aby to nezažalovali.

Ministr Blažek i celá vláda opakovaně uvedli, že na větší navýšení platů nejsou peníze.

Česká justice není mizerně placená, ale patří mezi nejrychlejší a zároveň nejlevnější v Evropě. Jestli chce vláda na justici šetřit, tak by měla přijít s nápadem, jak například omezit počet soudců nebo jak zmenšit nápor na administrativní aparát. Jsem přesvědčen o tom, že vnitřních rezerv je obrovské množství.

Je otázkou, jestli má u nás být soudní soustava tak bohatá. Významná část evropských zemí počet soudců velmi redukuje tím, jak se pro lidi zlepšuje dopravní dostupnost i vzdálenějších soudů.

Územně správně kopírujeme začátek 20. století, což znamená řadu budov a obslužného personálu. Jestli někdo tvrdí, že musíme za každou cenu šetřit, tak tohle by bylo minimálně v řádech stovek milionů korun, byť chápu, že pro některá města by to bylo obtížné.

Počet okresních soudů by se podle vás tedy mohl snížit a uvolněné budovy prodat?

Třeba. Je tady ale spousta dalších věcí. Proč máme počítačové systémy, které jsou navzájem nekompatibilní, takže když chci něco poslat odvolacímu soudu, musím to ze svého počítače vytisknout? A tím, že jde o obrovské spisy, tak je poté převézt autem a tam si to zase zpět vkládají do počítačů? Protože chybí společné systémy. To jsou útraty, kde se vyhazují obrovské peníze z okna.

Zpět k platům. Vláda přislíbila od ledna zvýšení platů nejhůře placeným zaměstnancům justice.

Původně bylo jednání u ministra financí Zbyňka Stanjury, a byl u toho i ministr Blažek, o příslibu, že se k 1. lednu 2025 celkový objem mzdových prostředků na náš odborný aparát dorovná průměr platů státních úředníků s výjimkou školství a ozbrojených sborů. Tam chce vláda ještě zvyšovat, což naprosto respektujeme.

Zatím ale předsedové soudů tvrdí, že návrhy rozpočtů, které mají k dispozici, tento slib nerealizují.

V tom, že zaměstnanci soudů nedostanou slíbené peníze?

Že těch peněz nebude tolik.

Co to ale bude znamenat?

Minimálně to, že slib ministrů není naplněn. Chápu, že vláda peníze prostě nemá, ale měla by tedy říct: Ano, nejde to. Každopádně jsem si jistý, že když nebude větší objem peněz, tak na to zaměstnanci soudů budou nějak reagovat. Je to ale na nich.

Nemáte obavy, že přijdete o tento špatně placený, ale potřebný personál?

Odcházejí pořád. A i když někdo nový přijde, tak po třech měsících zjistí, že je to strašná dřina a bude mu hrozně dlouho trvat, než se to naučí. Nároky jsou tady vysoké a jen minimum jednoduché administrativní práce. Pak zjistí, že někde vedle, třeba také ve státní instituci, dostanou za srovnatelně těžkou práci víc peněz nebo dostanou stejně, ale za relativně lehčí práci.

Tento koloběh zároveň vyčerpává síly našich nejlepších lidí, protože musejí pořád dokola někoho učit a vidí, že je to marné, protože ten člověk pak odejde ve zkušební době jinam.

Odcházejí ale i srdcaři, kteří rádi pracují na soudu a baví je to. Ztrácíme tím vysokou personální kvalitu.

Kdyby vládou slibované navýšení odměn nepřišlo, dá se očekávat, že jich odejde ještě více?

Zatím se to tak zdá. Řekněme si cynicky, že se to bude také odvíjet od toho, jak se bude dařit ekonomice a jaká bude nabídka jinde. Problém je, že stát investuje obrovské finanční prostředky na proškolení těchto lidí, již získají speciální dovednosti, které mimo justici nikdy neuplatní. I kdyby přešli do jiné veřejné instituce, stát na jejich odchodu tratí, protože zbytečně utratil peníze na jejich dvou- až čtyřleté proškolování.

Přitom ty peníze slíbené vládou byly jen dorovnáním průměru ve státní správě, nešlo o nic navíc.

Ohrozí odchod většího počtu administrativních pracovníků fungování justice?

Myslím si, že i politici hodně spoléhají na to, že české justici se v evropském průměru daří velmi dobře a patří mezi nejrychlejší. Nevytváří to tím pádem na ně tlak, aby se o ni starali.

Na konci ministr spravedlnosti řekne: Podívejte, spravuju tady čtvrtou nerychlejší justici v Evropě, přitom jednu z nejlevnějších, to jsem kabrňák! A bude mít pravdu, myslím v těch prvních dvou argumentech. Ale to, že tam vzniká nějaký vnitřní dluh, který dlouhodobě koroduje, je očividné.

Cítíte tedy obavu, že se zhorší rozhodování justice a jeho kvalita?

Čelíme tomu dlouhodobě a někde to narazí. Začíná to už narážet lokálně. Samozřejmě hůř se pracuje s administrativou v bohatých městech, typicky Praze, jako jednom z nejbohatších regionů Evropy. Tady opravdu nejsme konkurenceschopní.

V některých okresech, kde je poměrně stabilní obyvatelstvo a není tam velká nabídka dobře placených míst, je situace klidnější a soudy jsou na tom o trochu lépe. Ale už i tam vidí, že jim lidé utíkají. Nevím, proč čekat, až se to zhroutí.

Tady ale hrozí velký náraz do zdi.

V momentě, kdy bychom přišli o lidi z administrativy, tak rozhodně. Viděli jste tu jejich třídenní stávku. Většina soudů především trestní věci lepila pomocí asistentů, kteří vypomohli. V situaci, kdy bychom museli odročovat opravdu velká soudní jednání, tak už jen tím by šly škody do milionů.

Jaký je tedy současný stav justice v Česku? I s ohledem na již chybějící personál a hrozící odchody.

Největší problém táhnoucí se minimálně deset až patnáct let je, že se nedaří postoupit v digitalizaci. Bohužel to jsou programy, které přesahují dobu jedné vlády, takže nejsou politicky zajímavé v tom, že se toho úspěchu nedočkají. Budete jenom utrácet peníze a síly a pak někdo za jedno či dvě volební období slízne smetanu.

Anebo je to tak složité, což vidíme v posledních měsících, že ne všude se digitalizace daří. Takže možná je pro ministry jednodušší udržovat ten stav. Nemyslím si, že jsme v nějaké krizové situaci, ale úplně zbytečně vyklízíme pole vůči soudním systémům, které šlapou dál. Možná i té pomocné administrativy bychom potřebovali méňe, kdybychom nežili v době papíru jako v 19. století.

Co byste přál české justici?

Přál bych si, aby při ministerstvu spravedlnosti vznikla funkční, ministerstvem řízená organizace, do které by nabrali pár špičkových lidí na digitalizaci. A aby bylo evidentní, že to dělají i se souhlasem dnešní opozice pro případ, že by to bylo po příštích volbách jinak. Obávám se, že ministerstvo samo není schopné velké digitalizační projekty řešit.

V kritickém stavu jsou i věznice. Jsou přeplněné a vězně nemá kdo hlídat, protože jsou na tom dozorci personálně stejně špatně jako policisté.

Myslím, že je to ještě horší. Ti lidé tam žijí 24 hodin v ohrožení. Policista je ohrožen v momentě, kdy jde na zásah, ale když jste v base, tak jste na zásahu vlastně celou službu. Je to podle mě podstatně stresovější práce.

Mohl by situaci zlepšit nový trestní zákoník, který má mimo jiné ulevit právě věznicím?

Tomu nevěřím, ale podporuju dekriminalizaci. Musíme se vůbec bavit o tom, jestli trestáme chytře. My trestáme výborně v tom, že máme super bezpečno za cenu, že rveme miliardy do věznic a máme hodně vězňů na počet obyvatel. V tomto ohledu jsme na úrovni Ruska, Turecka, Srbska, USA, což jsou z hlediska trestání necivilizované státy.

Pokud se novela trestního zákoníku nestihne schválit, jaký to může mít dopad?

Bude větší tlak na prezidenta, aby vyhlásil amnestii.