Článek
Protikorupční útvar se vyznačuje značnou fluktuací svých ředitelů, kdy až na výjimky připadá na každý rok jeden. S jistou dávkou nadsázky se říká, že tento post vezme jen šílenec nebo sebevrah. Kam si vás máme zařadit?
Já k tomu takhle nepřistupuju. Ten útvar si zaslouží stabilitu a já udělám všechno pro to, aby fungoval pod mým vedením tak, jak fungovat má.
Není v mých rukou, pokud budu například odvolán, ale nepřicházím sem s tím, že bych se za rok nebo za měsíc sbalil a odešel. Neřeším, na jak dlouho tu budu, i když tyto věci samozřejmě vnímám.
Proč si myslíte, že se tu vaši předchůdci tak často střídali? Na útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) byli za dobu jeho téměř dvacetileté existence jen dva šéfové.
Podle mě je to způsobeno charakterem kauz, které se tady řeší. Ty kauzy jsou viditelné, mediálně sledované. A když se podíváte na to, jaké citlivé případy začal v poslední době řešit právě ÚOOZ, tak vidíte, že ta pozice ředitele se nejrůznějšími mediálními výkřiky o kymácející se židli také zpochybňuje.
Narážíte zřejmě na tzv. kauzu Nagyová, ale protimafiánský útvar si v poslední době stáhnul pod sebe i řadu dalších sledovaných kauz s korupčním nádechem. Je to v pořádku?
Myslím, že každý z těch útvarů se v současné době věnuje tomu, čemu se věnovat má. Jsme schopni spolu spolupracovat a do zelí si takzvaně nelezeme. Kdyby to tak bylo, tak ztrácíme zbytečně síly.
Jenže ono to tak minimálně do nedávna skutečně bylo, ostatně otevřeně o tom mluvil jako o problému i ministr vnitra za ČSSD Milan Chovanec, když ÚOOZ kritizoval, že si přivlastňuje některé kauzy.
Já to tak nevidím.
Úzká spolupráce je důležitá i pro nový speciální tým Kobra zaměřený na daňovou kriminalitu. Jaké jsou vaše cíle v tomto směru?
Kobra je samozřejmě v současnosti velké téma a nesmí to skončit na té centrální úrovni. Musí se dostat i do regionů a to je práce, které se teď věnujeme. Přistupuji k tomu tak, že to je jeden z hlavních úkolů.
Proč je to tak důležitá věc? Vždyť ta spolupráce úřadů probíhala i dříve...
Ano, ale daně byly dlouho podceňovanou oblastí, ale musíme si uvědomit, kolik tato kriminalita generuje peněz, které jsou dále používány na další trestnou činnost. Stalo se to velmi oblíbenou disciplínou, protože se tak lze velmi rychle a velmi snadno dostat k velmi velkým penězům.
A pokud se nám povede rozjet Kobru i v regionech, tak se nám snad povede vytlačit tyto pachatele někam jinam.
Mluvíte o velkých ziscích, kolik se v tom tedy točí peněz?
Těžko se to měří, ale pokud se bavíme o tom, kolik peněz každoročně mizí v té černé díře, tak to jsou určitě desítky miliard korun. Ale jsou to jen odhady.
A kolik z toho můžete reálně dohledat, resp. jaké jsou v tomto směru vaše limity?
Pokud se bavíme o té čistě kriminální rovině, kdy tu lidé např. uplatňují vratky DPH bez toho, aby ve skutečnosti prováděli jakoukoliv činnost, tak jsem přesvědčen o tom, že to řídí poměrně úzká skupina lidí. A jestliže by se nám podařilo dostat se do toho nejvyššího patra, tak by ten efekt mohl být obrovský.
Říkáte, že to celé řídí jen pár lidí. Kolik jich je?
To si odhadovat netroufám.
Kdo to tedy je?
Jsou to často lidé, kteří přišli z toho prostředí devadesátých let, kdy se peníze sháněly jinak, pomocí zbraní, vydírání atd. A oni přešli do pohodlnějšího způsobu páchání trestné činnosti, tedy do oblasti daní. Zjistili totiž, že není třeba kolem sebe dělat tolik rozruchu a že se to dá řešit relativně v klidu přes papíry a daňová přiznání.
Vedle těch špiček je tu ale i řada bílých koní.
Ano, a na ty bílé koně musí být samozřejmě určitá přísnost, nemůžou dopustit rozvolnění té struktury. A ta schopnost dotlačit ty lidi, aby poslouchali, jim z těch devadesátých let zůstala.
Koho na to využívají?
Ty poslední články v řetězci jsou často cizinci. Vozí je sem ze zahraničí tzv. na jedno použití, člověk tu zkrátka podepíše nějaké listiny a pak ho hned zase odvezou zpátky. On za to inkasuje směšnou částku a s těmi papíry se pak operuje na úřadech.