Šéf MI6 v Praze: Ukrajina za měsíc osvobodila větší část území, než Rusko obsadilo za rok

Zničující válka může podle Moorea skutečně skončit jen tehdy, až svrchovaná Ukrajina bude žít ve svobodě. Ukrajinské ozbrojené síly přešly do protiofenzivy, čímž prokazují svoji ohromující schopnost osvojení nové technologie, poznamenal Moore.

Americký institut pro studium války (ISW) minulý týden uvedl, že ukrajinské síly za pět týdnů protiofenzivy osvobodily území téměř o stejné rozloze, jakou se Rusům podařilo ovládnout za posledního půl roku. Vycházel přitom ze svých vlastních propočtů, podle nichž ukrajinské síly od 4. června znovu dobyly 253 kilometrů čtverečních, zatímco Rusko od 1. ledna do minulého týdne ovládlo na Ukrajině 282 kilometrů čtverečních.

Moore v projevu často hledal paralely mezi nynější ruskou agresí na Ukrajině a invazí vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 do Československa. Mnoho Rusů má podle Moorea stejné dilema jako někteří právě před 55 lety, když jsou svědky úplatnosti, vnitřních rozbrojů a neschopnosti svých lídrů.

Zároveň spousta ruských občanů podle šéfa MI6 uvnitř tuší, že pohnutky prezidenta Vladimira Putina k napadení sousední země jsou podvodné.

„Zvu je, aby dělali to, co ostatní už činí 18 měsíců, a spolupracovali s námi. Naše dveře jsou vždy otevřené,“ řekl Moore. S jejich nabídkami pomoci bude služba zacházet s profesionalitou, kterou je proslulá, uvedl. „Jejich tajemství budou u nás vždy v bezpečí a společně budeme pracovat na tom, aby krveprolití skončilo,“ dodal šéf MI6.

Česko se i vzhledem ke svým historickým zkušenostem podle Moorea nepřekvapivě stalo jednou z prvních evropských zemí, která Ukrajině pomohla vojenskými dodávkami a ukázala obrovskou velkorysost k ukrajinským lidem.

Některé země se ale podle Moorea místo podpory napadené země rozhodly být komplicem agresora. Zmínil v tomto ohledu Írán a jeho dodávky dronů, které ničí ukrajinská města. Toto rozhodnutí podle Moorea vyvolalo rozepře v nejvyšších patrech režimu v Teheránu.

Moore také hovořil o vlivu Ruska v Africe. Putinův režim podle něj nemá žádný zájem na míru a stabilitě kontinentu, naopak k udržení svého vlivu potřebuje konflikty a slabé státy, které Kreml vidí jako cíle ke kontrole a vykořisťování v „novém ruském imperialismu“.

Připomněl také některé výroky šéfa Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina i jeho krátkou vzpouru proti ruskému armádnímu vedení. Wagnerovci zároveň prokazatelně působí nejméně pět let v několika zemích Sahelu a severní Afriky. „Wagnerovi žoldnéři udrží u moci autoritáře, zatímco tyto vlády postoupí Rusku nebo jednotlivým Rusům privilegovaná práva k nerostnému bohatství svých občanů,“ uvedl Moore.

Vůdci daných zemí ale podle něj museli nyní sledovat žoldnéře, jak se obrátili proti Putinovi a vyrazili na Moskvu. „Pokud ruští žoldnéři mohou zradit Putina, koho dalšího mohou zradit? A když mohou postupovat na Moskvu, jaká další hlavní města mohou ohrozit?“ tázal se Moore.