Šéf lidovců: Zeman a Babiš? Kočka s myší

Přiměřeně.

Zdůrazňuji, že jsem v průzkumu zařazen poprvé. A v porovnání s jinými politiky, podívejte se třeba na vicepremiéra Havlíčka, který má coby ministr průmyslu a obchodu nesrovnatelně větší mediální prostor, jsou naše čísla srovnatelná. Takže myslím, že výsledek, který se týká mě, není úplně špatný.

Je potřeba se podívat na politiku, jakou dělá. Je to politika, která směřuje právě k těm preferencím, k tomu, aby si zavázal co nejvíc voličů. Mimochodem teď na to začíná vláda doplácet. Ukazuje se, že všechny sliby, které dala, není schopna finančně pokrýt. Debata, která začala kolem státního rozpočtu, už dnes naznačuje, že jeho příjmy nebudou stačit na výdaje, které vláda plánuje.

Takže jsem přesvědčen, že nás čeká rozpočtově velmi horký podzim. A pokud jde o to, co říkáte, že jdeme proti Babišovi, pak to není pravda. Vymezujeme se vůči jeho některým konkrétním krokům. Když říkám, že je slabý vůči panu prezidentovi, tak to tak prostě je.

Samozřejmě že zrovna s těmito návrhy souhlasíme. Lidé si zvýšení zaslouží. Ale pak jsou tady některé další položky, které rozpočet zatěžují. Jde o strukturu výdajů.

Jsou to třeba plošné slevy v dopravě. Proč moje děti, jako poslance, mají jezdit z Heřmanova Městce do Chrudimi za dvě nebo tři koruny? Ale ještě k plánovanému čtyřicetimiliardovému schodku rozpočtu. Myslím, že v době, kdy ekonomika ještě relativně šlape, by mělo být ambicí vlády ho snižovat rychleji. A když už takto vysoký je, tak by neměl být projídán sliby voličů, ale měl by být nasměrován k investicím, do vzdělávání.

Mohu připomenout debaty o školních obědech zdarma, které nakonec nebudou. Je to také otázka celkové revize sociálních dávek, o kterých ministerstvo práce a sociálních věcí dlouho mluví, ale zatím s ničím nepřišlo. Podotýkám, že nám nejde o jejich snižování, ale o efektivitu vyplácení.

Je potřeba vypracovat analýzu sociálních dávek a na základě toho se musí dávky restrukturalizovat tak, aby byly efektivní.

Je potřeba vypracovat analýzu sociálních dávek a na základě toho se musí dávky restrukturalizovat tak, aby byly efektivní. Ukázalo se například, že při navýšení starobních důchodů o 900 korun, jak jsme schválili, existuje nespravedlnost vůči matkám, a to za výchovu dětí. Proto jsme navrhovali dát jim navíc 500 korun. Podotýkám maminkám, které mají nárok na starobní důchod a mají odpracované roky.

Tím odpovídám na výtky, že bychom vypláceli všem. Musíme si uvědomit, že se ta žena část svého produktivního věku věnovala výchově dětí, tedy generace, která bude důchodový systém v příštích letech držet. A kvůli tomu je dnes bita a má nižší důchod. To je přece nespravedlnost.

MPSV nám vytýkalo, že by to stálo 18 miliard korun. Po-

dle našich propočtů by to bylo asi 13 miliard. Ale zdůrazňuji, že tyto peníze by zůstaly v rozpočtu. V případě, že je seniorům dáte, tak oni si je neuloží někam do štrozoku, ale budou je utrácet, takže se podpoří spotřeba domácností.

Určitě šlape. Jsme relativně mladý tým, který spadl rovnýma nohama do kampaně před evropskými volbami, a KDU-ČSL získala velmi solidní výsledek. Dostali jsme o 21 tisíc hlasů víc než v těch minulých.

To je pravda. Dva poslance považujeme za úspěch.

Když se podíváme na aktuální politickou situaci, tak jsme ve stavu, kdy vláda je neustále ve vlastních vnitřních turbulencích, místo toho aby se věnovala tomu, co občané země očekávají a potřebují…

Je to tak. Když se podíváte na první rok vládnutí kabinetu Bohuslava Sobotky, jehož součástí byla KDU-ČSL, a když se podíváte na výsledek práce vlády Andreje Babiše za rok jeho působení, tak rozdíl v připravených zákonech je naprosto jasný.

Je to tak. Když se podíváte na první rok vládnutí kabinetu Bohuslava Sobotky, jehož součástí byla KDU-ČSL, a když se podíváte na výsledek práce vlády Andreje Babiše za rok jeho působení, tak rozdíl v připravených zákonech je naprosto jasný. Například: vláda neustále oddaluje novelu exekučního řádu. A to i vinou neustálých výměn ministrů. Bývalý ministr spravedlnosti Kněžínek mi sliboval někdy v únoru, březnu, že novela exekučního řádu by měla přijít do Sněmovny v průběhu dubna. Je červenec a stále nic. Tak bychom mohli vzít další důležité reformní kroky, v nichž vláda z mého pohledu selhává.

Je to tak. Když se podíváte na první rok vládnutí kabinetu Bohuslava Sobotky, jehož součástí byla KDU-ČSL, a když se podíváte na výsledek práce vlády Andreje Babiše za rok jeho působení, tak rozdíl v připravených zákonech je naprosto jasný. Například: vláda neustále oddaluje novelu exekučního řádu. A to i vinou neustálých výměn ministrů. Bývalý ministr spravedlnosti Kněžínek mi sliboval někdy v únoru, březnu, že novela exekučního řádu by měla přijít do Sněmovny v průběhu dubna. Je červenec a stále nic. Tak bychom mohli vzít další důležité reformní kroky, v nichž vláda z mého pohledu selhává. Do toho tady máme prezidenta, který skutečně – pro mě až neuvěřitelným způsobem – odmítá respektovat pravidla hry, tedy Ústavu, pokud jde o odvolávání a jmenování ministrů.

Za této situace jsem přesvědčen, že opoziční strany na středopravicové části politického hřiště by se měly s plnou zodpovědností bavit o tom, zda si dovedeme představit spolupráci a vytvořit projekt, který by spravoval tuto republiku lépe, než to činí současná koalice.

Ne, ne, ne. Už po sjezdu jsem avizoval, že se chci bavit o spolupráci v krajských a senátních volbách příští rok, a myslím, že se nám v některých krajích podaří sestavit koalice. Třeba se Starosty, s ODS, zelenými. Bude to kraj od kraje.

Vzájemně konzultujeme i postavení kandidátů do Senátu. Podle mě nedává smysl tříštit síly, i když to nebude možné ve všech obvodech.

K těmto razantním krokům, které Ústava umožňuje, jsem jako konzervativní politik spíš ostražitý. Na druhou stranu se domnívám, že ústavní žaloba senátorů je oprávněným krokem. Vedení KDU-ČSL tuto žalobu podpořilo stejně, jako jsme vyzývali premiéra k podání kompetenční žaloby. Nechápu, proč v tomto případě premiér nekoná. Zdůrazňuji, že nejde o žalobu na prezidenta, ale jde o autoritativní soudní rozhodnutí, jak má jakýkoli prezident v případě článku 74 o odvolávání členů vlády jednat.

Můj otec není mým poradcem, ale samozřejmě že se o těchto věcech bavíme. Ať už byl můj otec politikem, nebo soudcem Ústavního soudu, vždy zastával názor, že Ústava se má respektovat bez ohledu na to, zda jde o člověka z Dolních Kotěhůlek, nebo o hlavu státu.

Je to hra kočky s myší. Všichni víme, kdo je kočka. Myší je v tomto případě premiér. Soc. dem. jsou podle mě v tuto chvíli mimo hru. Je to v rukách pana prezidenta a premiéra. Pokud jde o nějaký plán, pak odpověď je jasná: musí vycházet z naší síly ve Sněmovně. Vládnou zde hnutí ANO a soc. dem. s podporou komunistů a v zádech velmi často s SPD. Proto se v tuto chvíli nezdá, že by vládě mohla být vyslovena nedůvěra.

Jezdím do Bruselu na evropské summity lídrů Evropské lidové strany pravidelně. Když jsem naposledy mluvil se šéfem této strany, tak první, na co se ptal, bylo, co ten premiér Babiš. Není to tak, že by to nikoho nezajímalo.

Jezdím do Bruselu na evropské summity lídrů Evropské lidové strany pravidelně. Když jsem naposledy mluvil se šéfem této strany, tak první, na co se ptal, bylo, co ten premiér Babiš. Není to tak, že by to nikoho nezajímalo. A v čem nás poškozuje? Proč si nemůžeme říct o některá portfolia v rámci EK, která by nám vyhovovala? Třeba rozvoj regionů. Bez šance. Portfolia, kde se řeší evropské dotace? Bez šance. Nemůžeme si o ně ani říkat, protože náš premiér je v těchto ohledech z mého pohledu v bezprecedentním střetu zájmů. Takže to jsou konkrétní situace, kde nás to poškozuje.

A pokud jde o paní Jourovou, která zřejmě může být znovu nominována, ani ta nemusí být bez problémů. Právě proto, že je z týmu Andreje Babiše. A to říkám přesto, že výhrady vůči její práci nemám.

Dostal jsem otázku, jestli si to dovedu představit. To nebylo vyjádření explicitní podpory. Ano, dovedu si to představit, není to věc, která by mně jakkoli osobně vadila. Dokonce bych v situaci, kdy potomci sudetských Němců rezignovali na majetkové či finanční požadavky, v tom viděl jakousi symbolickou tečku za vzájemným vyrovnáním všech historických křivd, které Němci způsobili Čechům za druhé světové války a které potom v některých excesech způsobili po konci války Češi Němcům. Jakkoli to může být zdůvodňováno poválečnou atmosférou.

Já v tom nevidím žádné nebezpečí vůči české identitě. A už vůbec v tom nevidím nějakou snahu nebo zájem potomků našich německých spoluobčanů zpátky vstupovat do poměrů v ČR.

To samozřejmě nejde. Ale i politici jsou povinni směřovat ke smíření. To není něco, co by tady nebylo, na tom se pracuje od doby Česko-německé deklarace z devadesátých let. Otázka toho, zda se ten sněm uskuteční v ČR někdy v budoucnu, protože to není na pořadu dne, pro mě není něco, co bych si neuměl představit.