Článek
Léto je čas dovolených i pro zdravotníky. Jak nemocnice zvládají rostoucí počty pacientů s covidem?
Ke konci týdne bylo za celou republiku hospitalizováno asi 1100 pacientů s covidem, což je ani ne pět procent všech pozitivně testovaných. Ve všech krajích je velká rezerva volných lůžek pro covidové pacienty na různé formy oxygenoterapií. Takže i přes dovolené a dohánění operativy teď pacienti s covidem nemocnice v žádném případě nezatěžují.
Jací lidé se teď do nemocnic dostávají?
Věkové složení nemocných je zhruba 70+. Dobrou zprávou je, že počet nově přijatých pacientů je přibližně stejný jako počet propuštěných, takže zátěž nemocnic nestoupá.
Po jaké době bývají zpravidla propouštěni domů?
Tato data nemám. A například v naší nemocnici máme pod 50 pacientů s covidem, z toho na ARO neleží nikdo a průměrná doba hospitalizace je týden. Rozhodně to nejsou ani týdny, natož měsíce.
Jsou starší lidé přijímáni spíš preventivně, než že by měli vážnější problémy?
Velmi často je to koincidence (souběh), kdy jsou přijati kvůli jinému zákroku nebo z důvodu jiné diagnózy a při příjmu jsou pozitivně testovaní na covid. Třeba před měsícem byl u nás pacient s těžkým zápalem plic bakteriálního původu a při příjmu mu vyšel test pozitivně.
Takže ve statistikách figuroval, byť covid důvodem k hospitalizaci určitě nebyl. Pokud jsou lidé přijímáni kvůli covidu, jde o lehčí projevy dušnosti. Je otázka, do jaké míry k tomu přispívá i horké počasí z posledních dnů.
Nemocnice se kvůli covidu opět vracejí k respirátorům
Nemocnice ale nemají povinnost nové pacienty testovat na covid, je to tak?
Je to na rozhodnutí vedení každé nemocnice. U nás je to nastaveno tak, že pokud jsou pacienti přijímáni na JIP, konkrétně třeba k nám na ARO, testy provádíme kvůli ochraně personálu. Standardně se ale pacientům PCR test nedělá.
Co čekáte na podzim? Připravujete v dispečinku nějaké scénáře?
Dělat úplně nové přípravy nedává smysl. Předchozí roky ukázaly, co je potřeba dělat, a ty struktury, včetně krajských koordinátorů i návaznost na hygienické stanice, byly zachovány. V případě zhoršení stavu by nemocnice dokázaly postupně lůžka uvolňovat. Stejně tak vyčlenit lidské i materiální zdroje, což je otázka jednoho dvou dnů, kdyby to bylo naléhavě potřeba. Žádná nová opatření nad rámec toho, co jsme dělali v minulosti, nechystáme.
Ta kritická hranice, kdy se uvažuje o omezení péče nebo převozech pacientů tedy zůstává na 20 procentech obsazenosti JIP lůžek, tedy zhruba 600 pacientů?
Ano, to je obecně platné schéma a je jedno, jestli je to covid nebo by to byly třeba opičí neštovice či hromadné neštěstí. Je to číslo, které se na celém světě ukázalo jako racionální. Při jeho překročení je potřeba péči regulovat a některé výkony odkládat nebo jinak využívat lůžkový fond v nemocnicích.
Ve školách se bude na podzim testovat tělesná zdatnost žáků, oznámila inspekce
Infekčních nemocí, jako jsou průjmy nebo i plané neštovice a svrab, v poslední době také přibylo. Všímáte si toho i na centrální úrovni nebo přímo u vás v nemocnici?
To, že dva roky zpátky se nemluvilo o RS virózách, různých gastroenteritidách (žaludeční virózy) nebo neštovicích a teď se říká, že je toho mnohem víc, neznamená, že je to jiné než před čtyřmi nebo pěti lety. Tehdy byl výskyt plus minus stejný. Do jisté míry to určitě souvisí s migrací a ovlivnila to i pandemie.
Ať už to bylo minimum kontaktů, nebo roušky, což nás chránilo proti normálním nemocem, které tady vždycky byly a budou. Teď se to jen vrací na úroveň před pandemií a rozhodně to není nic, co by nás mělo děsit