Šéf českých hasičů: Jdeme do Turecka bojovat o životy

Jde o USAR tým (z anglického Urban Search and Rescue), který je určen na vyprošťování a záchranu lidí ze zřícených budov. To je činnost, pro kterou je tým přesně předurčen. Je klasifikován jako heavy, takže těžký tým, který je složen ze 68 lidí.

Jde o nejvyšší úroveň připravenosti. Znamená to, že USAR tým musí být soběstačný po dobu 14 dnů a musí fungovat nezávisle na dvou místech, takže je možné jej dělit. Jde o vyprošťování a vyhledávání osob pomocí psů, hlídání stability budov a spoustu dalších činností, které vyplývají z předpisu Úřadu OSN.

Je důležité mít informace, zda mohou vzniknout nějaké následné otřesy a další dozvuky zemětřesení. Standardně zaměřujeme konstrukce budov. K tomu nám slouží tzv. inklinometry, kdy se sleduje každý drobný výkyv. Je potřeba, aby všichni poté, co uslyší signál, urychleně opustili místo, které může být nebezpečné. Byl bych tedy daleko od toho, kdybych si troufal tvrdit, že ta práce není nebezpečná. Je vysoce rizikově nebezpečná.

Primárně to jsou speciálně trénovaní hasiči z Moravskoslezského kraje a Prahy a pak jsou to kynologové. Některé z nich máme vlastní, ale využíváme i kynology ze spřátelených organizací integrovaného záchranného systému: Kynologické služby, Městské policie Praha a Záchranného útvaru, což je také naše součást. Zjišťujeme, kdo je k dispozici a připraven pro nasazení. Zároveň spolupracujeme s Úrazovou nemocnicí v Brně, která nám dává do týmu lékaře. Část našich lidí jsou cvičení paramedici. Plus máme našeho vlastního specialistu na statiku budov.

Hlavní úkol bude pomoci postiženému státu. Zpravidla se do území posílá Krizový vyhodnocovací a koordinační tým OSN (UNDAC), který vytvoří předurčené operační středisko. Tam se všechny týmy, které přijíždějí na pomoc a jsou akceptovány tureckou stranou, registrují. Je jim zpravidla vydán určitý sektor, který propátrávají a zachraňují lidi. Je to procedura, která se neustále cvičí. Byla akceptace těžkého týmu z Holandska a středního týmu z Polska a Rumunska, takže bezprostředně po příletu na místo se hoši okamžitě zapojí do vyprošťovacích prací. Čas v tomto případě hraje zásadní roli.

Kompletní techniku na vyprošťování. Ať už se to týká hydraulického nářadí a přístrojů, které primárně slouží k vyhledávání osob. Ty fungují například na principu zvukových vjemů. Jde o speciální detektory, které snímají signály tlukotu srdce. Pak jde o bioradary, vyhledávací štěrbinové kamery a spoustu dalších zařízení, která jsou doménou těžkého týmu. Musí být schopen si pomoct v podmínkách, které jsou na místě. Tedy tak, aby fungoval bez ohledu na to, jestli ze strany postižené země je mu poskytnuta nějaká pomoc, nebo nikoli.

Existuje několik úrovní průzkumu. Jakmile je týmu přiřazen určitý sektor, tak vyráží relativně malá skupina, která musí udělat první průzkum. Zjišťuje, o jaký typ budov se jedná, z jakého materiálu jsou postavené, kolik je tam potenciálně zasypaných osob, a na základě toho se specifikuje potřebná technika. Pak teprve začíná vlastní fáze záchrany a vyprošťování. Přičemž průzkum probíhá neustále. Podmínky se mohou měnit, protože v průběhu dne bylo ohlášeno další zemětřesení o síle 7,7 stupně a následně další o síle 7,5 stupně. Všechna zemětřesení nad 7 stupňů magnituda přitom mohou velmi ztížit situaci, která už tak je na místě velmi komplikovaná.

Přesně tak. Všichni členové se pravidelně cvičí, co pět let probíhá tzv. reklasifikace. Vzhledem k tomu, že to bylo pozdrženo kvůli covidu, tak reklasifikace českého týmu by shodou okolností měla proběhnout letos v půlce roku. Takže pro nás je důležité i toto nasazení, protože si tým může v „bojových podmínkách“ odzkoušet řadu nových technik. Jde také o spolupráci s dalšími týmy, které jsou na místě.

Základní nasazení je do 14 dnů. Poté se už bohužel nedá příliš předpokládat, že by byl v sutinách nalezen někdo živý, i když známe výjimky. Pokud by bylo důležité, aby tým zůstal na místě delší dobu, přichází v úvahu střídání. To jsme řešili v návaznosti na zemětřesení v Nepálu v roce 2015, kde jsme sice neposílali USAR tým, ale byl to zdravotnický tým, který působil na místě delší dobu.

Podobných akcí bylo více. Už to v minulosti bylo například při zemětřesení v Turecku nebo po explozi dusičnanu amonného v libanonském Bejrútu.

Svolání je v několika fázích. Prvotní informace o tom, že se něco v Turecku stalo, přišla po čtvrté hodině ranní (v pondělí – pozn. red.). Jsme napojeni na speciální komunikační systém OSN, který hlásí, když se stane nějaká velká mimořádná událost. Vzhledem k tomu, že se jednalo o zemětřesení o síle 7,8 stupně Richterovy škály a bylo to vyhodnoceno v nejvyšší, červené zóně, tak byl předpoklad, že budou potřeba USAR týmy. Hned jsme tedy vyhlásili tzv. předpoplach primárně pro střední tým, který se skládá z 36 osob. Střídáme se v rámci systému tak, že to jeden měsíc řeší Ostrava a druhý Praha. Turci nicméně posléze upřesnili, že jim jde o těžké týmy. Celý způsob aktivace probíhá tak, že potřebujeme souhlas ministra vnitra a zahraničních věcí, což bylo velmi rychlé. Byl informován premiér Petr Fiala a ihned jsme zadali naši pomoc do evropského systému. Turecko to v řádu desítek minut akceptovalo.

Mezitím došlo ke svolání příslušníků, kteří jsou k dispozici, proběhly jejich zdravotní prohlídky, balení týmu a další záležitosti. V odpoledních hodinách byla přistavena letadla. Celá procedura by měla být směrována k tomu, aby tým byl do šesti hodin schopen vyletět směrem do Turecka. To ale primárně závisí na dopravě. Vždycky je naprosto zásadní, jak rychle se podaří zajistit přepravu. Nejde jenom o přepravu 68 lidí, ale také asi 20 tun materiálu, a to není úplně jednoduché. Ale jsme na to připraveni.