Hlavní obsah

Šéf ČRo Zavoral odvolal výroky o účelovosti reportáží o Agrofertu

Generální ředitel Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral vzal v pondělí zpět výroky o účelovosti odvysílané reportáže o hospodaření Agrofertu na cizích pozemcích. V době jejich pronesení na jednání Rady ČRo neměl podle svých slov „všechny relevantní informace.“ Podle Zavorala ale stále platí jeho výtky, které směřují ke kvalitě reportáže.

Foto: rozhlas.cz

René Zavoral

Článek

Zavoral to oznámil ve společném prohlášení s šéfem zpravodajství Janem Pokorným, které vydal po pondělním setkání s pracovníky veřejnoprávního rozhlasu. „Nezpochybnil jsem téma, které i nadále považuji za velmi závažné, ale vyjádřil jsem pochybnosti o formě zpracování,” uvedl na úvod Zavoral.

„Zároveň jsem pronesl slova o podezření z načasování celé kauzy a použil jsem slova jako 'účelový' a 'antibabišovské tažení'. Neměl jsem tehdy k dispozici všechny relevantní informace, které později mé podezření o účelovosti vyvrátily, čemuž jsem osobně rád. Proto jsem i ve své odpovědi na stížnost společnosti Agrofert adresovanou Radě ČRo většinu jejích výtek jednoznačně odmítl, a hájil práci našich redaktorů,“ uvedl dále Zavoral v písemném prohlášení

Zavoral zopakoval, že podle analýzy Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kterou si jako jednu ze tří nechal zpracovat, byla v reportážích řada nedostatků. Šéf veřejnoprávního rozhlasu zároveň sdělil, že oslovil Etickou komisi ČRo s žádostí o stanovisko k reportážím, které bude vyhotoveno na začátku března.

Kroupa by oddělil vedení

Předmětem sporu se stala loňská listopadová reportáž Janka Kroupy o tom, že koncern Agrofert, který do loňského února vlastnil současný předseda vlády v demisi Andrej Babiš, hospodaří na 1700 hektarech polností s neujasněnou majetkovou strukturou. Na většinu pozemků podle reportáže navíc pobírá dotace. Následně o příspěvku diskutovala Rada ČRo, kde si na reportáž jako na neobjektivní stěžoval místopředseda rady Tomáš Kňourek.

Někteří zaměstnanci výroky šéfa rozhlasu o účelovosti reportáže považovali za poškozování dobrého jména veřejnoprávního média a zhruba dvoustovka pracovníků ČRo podepsala koncem minulého týdne petici, která Zavoralova slova veřejně kritizovala.

Kroupa podle jednoho z účastníků setkání v pondělí uvedl, že Zavoralovo vystupování poškodilo dobré jméno rozhlasu a že znevěrohodnil možnost vytvářet nezávislou žurnalistiku. Navrhl, aby bylo odděleno manažerské a žurnalistické vedení Českého rozhlasu.

„Stojím si stále za tím, že práce našich reportérů byla dobrá, v rámci Kodexu a všech standardů kvalitní rozhlasové žurnalistiky. Respektuji však právo generálního ředitele vyjadřovat se kriticky k práci svých podřízených,” uvedl ředitel zpravodajství ČRo Jan Pokorný s tím, že by v případě rozdílných názorů přivítal diskusi.

Zavorala se zastal jeho předchůdce

Petici, která kritizuje Zavoralův postoj, podepsalo v minulých dnech více než 200 zaměstnanců ČRo. Zavorala se naopak zastal bývalý generální ředitel ČRo Richard Medek. Podle něj úroveň a pravidla investigativní žurnalistiky v ČRo nemůže určovat jednotlivý redaktor nebo skupina najatých investigativních žurnalistů, ale pouze managment, jak je to zvykem i v jiných médiích.

„Vůbec bych se Renému Zavoralovi nedivil, kdyby vyměnil pracovníky odpovědné za úroveň investigativní žurnalistiky v ČRo, včetně Janka Kroupy samotného. Snaha politizovat celý problém ze strany Janka Kroupy je slabou obranou, zastírající nedostatky v jeho práci, tak jak mu je René Zavoral vytknul,” uvedl v zaslané reakci.

Související články

Výběr článků

Načítám