Šéf cizinecké policie: Migranti nám dali zabrat

Jak náročný byl pro cizineckou policii letošní rok?

Byl to jeden z nejnáročnějších roků, co jsem zažil za svoji kariéru. Na začátku jsme ještě řešili covidová opatření, v únoru ruskou agresi na Ukrajinu a nutnost přijetí okamžitých opatření, co se týče registrace státních občanů Ukrajiny, vydávání víz dočasné ochrany. Česká republika za tu dobu vydala přes 470 tisíc víz dočasné ochrany, bylo to opravdu velmi náročné.

Následovala vlna nelegální migrace.

Od poloviny roku přišla historicky největší vlna nelegálních migrantů ze západního Balkánu a Turecka, šlo hlavně o občany Sýrie. Zadrželi jsme 275 převaděčů a 21 840 tranzitních nelegálních migrantů, z toho 20 382 Syřanů, což je 93 procent.

Je to více než šestinásobek toho, co se dělo v roce 2015, kdy jsme hovořili o velkém migračním tlaku. Podstatné je, že je ČR stále tranzitní zemí.

Jsem přesvědčen, že opatření, která vyvrcholila 29. září, kdy vláda rozhodla o znovuzavedení kontrol na státních hranicích se Slovenskem, bylo jednoznačně úplně to nejkrajnější řešení, které jsme museli udělat. I z toho důvodu, že hrozilo, že by Němci zavřeli hranice s námi.

Jak se pak změnila si­tuace proti podzimu?

Znovuobnovení kontrol na hranicích se Slovenskem bylo správné rozhodnutí a čísla, která jsou aktuálně, jdou dolů. Za týden se to u nás pohybuje řádově v desítkách zadržených. Do té doby jsme měli 300 až 400 migrantů denně, což bylo opravdu obrovské číslo. Jen za měsíc září to bylo 8,5 tisíce zadržených tranzitních nelegálních migrantů.

Jaký stav na hranicích očekáváte dál, vzhledem k těmto poklesům?

I když počty v současné době klesají, tak musíme pořád vyhodnocovat, co se děje v okolních státech. Pro srovnání: Slovenská republika má v letos 10 544 zadržených nelegálních tranzitních migrantů, Rakousko 116 574 a v letošním roce se stalo i cílovou zemí pro nelegální migranty. Maďarsko má letos přes 260 tisíc zadržených. Čísla jsou tedy opravdu veliká, ale aktuálně jdou také o něco dolů. Vliv má samozřejmě i zimní období a počasí – už několik let se nám ukazuje, že čísla v tomto období bývají nižší.

Budou kontroly na hranicích se Slovenskem dál potřeba?

Uvidíme. Zatím si nedovedu představit, co by se událo, kdyby kontroly nebyly a neměli bychom legislativní rámec, jak řešit cizince přímo na hranicích, což nám to opatření umožňuje. Ke konci znovuzavedení kontrol v lednu 2023 zase budeme předkládat vládě naše návrhy a ty budou operovat s aktuální situací.

Pokud by došlo ke zrušení těchto kontrol, tak by byla zvolena nějaká forma třeba namátkových policejních kontrol?

Přesně tak. Pakliže by vláda neprodloužila znovuzavedení kontrol, tak bychom museli provádět monitoring důležitých pozemních tras, samozřejmě i železničních, a museli bychom monitorovat i zelenou hranici formou namátkových kontrol.

V minulém rozhovoru pro Právo jste uváděl, že převaděči často bývají agresivní. Vybavujete si nějaký nejkrušnější incident na hranicích, který museli policisté řešit?

Převaděči sázejí na jednu kartu a jejich cílem je přejet za hranice. Určitě to v letošním roce hodně gradovalo, ale nejenom v České republice, i v zahraničí. Máme informace od kolegů, kdy převaděči nezastavovali na výzvy kontrolních hlídek, stříleli po policistech, byla spousta dopravních nehod se zraněním i se smrtí.

Co se týče nás, tak to byly právě problémy s tím, že auta, která převážela migranty, nereagovala na výzvy policejních hlídek k zastavení a snažila se ujíždět. Byly proti nim použity donucovací prostředky – ať už to byla střelba, nebo zátarasy. Bývá to neuposlechnutí výzev, najíždění do policejních aut. Na Břeclavsku převaděč s několika desítkami migrantů ujel a způsobil dopravní nehodu. Naboural auta a nakonec také naboural do rodinného domu. Byli tam vážně zranění občané Sýrie.

Daří se převaděče vazebně stíhat?

To je problém, který v letošním roce také policie řeší společně s ministerstvem vnitra. Chceme dosáhnout většího postihu převaděčů. Byly to opravdu jen jednotky případů, kdy se je podařilo stíhat vazebně.

Co by z hlediska řešení migrace měla dělat Evropská unie?

Je potřeba neustále vyvíjet jednání na všech možných úrovních k tomu, aby se všechny členské státy podílely na zabrzdění nelegální migrace ze západního Balkánu. Česká republika bude nadále posilovat ochranu vnější hranice na srbsko-maďarských hranicích, kde jsou již několik let čeští policisté. V současné době jsme také v Severní Makedonii, kde pomáháme na vnější hranici.

Chtěl bych, aby se do ochrany vnějších hranic zapojilo více členských států EU a aby problém koordinovala agentura Frontex (Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, pozn. red.).

Co cizineckou policii čeká příští rok?

Pro nás je to o pokračování opatření, která aktuálně máme. Pokud dojde ke zrušení kontrol na hranicích se Slovenskem, musíme v případě potřeby je umět znovu zavést.

Budeme se muset bavit se zahraničními partnery na téma podílu ostatních členských států na řešení problému nelegální migrace, musíme hovořit také o možnosti navrácení cizinců do zemí původu.

Je tady nastaven systém, že když cizinec požádá o azyl v bezpečné zemi EU, tak by měl být navrácen zpět, kde požádal, aby tam dále probíhalo azylové řízení. V letošním roce se ukázalo, že tento mechanismus navracení nefunguje a je to jedna velká výzva na příští rok, kterou se musíme zabývat.