Hlavní obsah

Šéf českých hasičů Vlček: Povodně nám ukázaly, kde jsou mezery

8:41
8:41

Poslechněte si tento článek

Letošní rok byl pro české hasiče plný mimořádných událostí, řekl Novinkám generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček. Výjimečný byl co do počtu zásahů, ale i nasazením až třetiny všech hasičů při zářijových rozsáhlých povodních. Tato přírodní katastrofa podle něj sice ukázala dobrou připravenost záchranného systému, ale i celou řadu mezer, které je třeba řešit.

Foto: Jan Menšík, Právo

Generální ředitel Hasičského záchraného sboru ČR Vladimír Vlček

Článek

Jaký byl rok českých hasičů?

Řekl bych, že turbulentní. Ale de facto je to tak v posledních pěti letech každý rok. Když se nejprve podíváme na naše aktivity v zahraničí, měli jsme několik úspěšných misí. Začalo to v lednu, kdy jsme jeli pomáhat po povodních do Francie, pak jsme zasahovali u lesních požárů v Bulharsku, Severní Makedonii, v Řecku.

A doma v Česku?

Co se týká zásahů, nejdůležitější pro nás byly povodně. Byly s výjimkou dvou krajů v celé republice, což se odrazilo i v celkových číslech našich zásahů. Jestliže jsme loni měli celkem cca 172 tisíc všech událostí, tak už dnes jsme téměř na 200 tisících a do konce roku to půjde určitě přes toto číslo.

Byl to v tomto ohledu výjimečný rok?

Určitě. Z hlediska nárůstu mimořádných událostí jednoznačně. Vždyť meziroční nárůst mezi roky 2022 a 2023 byl asi tisíc zásahů, ale teď to bude o více než 30 tisíc.

Když si vezmete posledních pět let, to bylo každý rok něco mimořádného.

A svou náročností také?

Tak bych to neřekl, protože když si vezmete posledních pět let, to bylo každý rok něco mimořádného a náročného. V letech 2020 a 2021 covid, předloni rozsáhlý požár v Českém Švýcarsku a začala válka na Ukrajině, tudíž příliv uprchlíků.

Ukazuje se, že hasiči mají v posledních letech čím dál tím více práce, ale na druhou stranu jsme trojnásobně větší sbor než armáda.

Jak jste tedy letošní rok zvládli?

Nebylo to úplně jednoduché zejména proto, že nám chyběly finanční prostředky na provoz. Začátkem roku jsme to kvantifikovali na částku 750 milionů korun, které nám chybí. Skutečností je to, že se vláda v červenci usnesla tak, že jsme dostali 415 milionů, přičemž poslední peníze přišly až v prosinci. Umožnilo nám to slušně ten rok přežít.

Ale jenom přežít. Nákup nové techniky, personální posílení, to se uskutečnilo?

Ne, to nenastalo. Žádali jsme na letošní rok dalších 300 nových tabulkových míst, což jsme, bohužel, nedostali, a to ani na příští rok.

Na druhou stranu prioritou pro ministra vnitra Víta Rakušana bylo navýšení platů o 6,9 procenta na příští rok, což se podařilo zajistit. Myslím si, že to může přispět ke stabilizaci u stávajících příslušníků v platové oblasti.

FOTO: Hasiči dostali novou techniku za 100 milionů

Domácí

Jak to bude s potřebnou technikou?

V následujících letech by nám výrazně měly pomoci evropské fondy, kde předpokládáme, že do roku 2027 bychom se za pomoci evropských peněz mohli dostat na jakousi standardní obměnu u automobilových stříkaček a výškové techniky. Díky tomu budeme mít možnost posilovat i jednotky sboru dobrovolných hasičů, kterým jsme za poslední dva roky převedli techniku za více než půl miliardy korun.

Vraťme se ještě k dění v letošním roce. Můžete ho shrnout?

Musím zmínit lesní požáry a léto. Tady jsme se od toho požáru v Českém Švýcarsku posunuli v tom smyslu, že máme už druhý rok pronajaté vrtulníky na letecké hašení, což nám výrazně pomáhá. A vzhledem k tomu, že 75 procent se platí z Evropské unie, tak vrtulníky můžeme využívat i pro mezinárodní pomoc.

A v září přišly povodně.

Ano. Velmi výrazně nejen nám pomohlo, že přišla včasná predikce ze strany Českého hydrometeorologického ústavu. I když povodně ukázaly, že integrovaný záchranný systém zafungoval, tak přece jen pořád vidíme, že je co zlepšovat. Jsou to záležitosti, které se týkají systému včasné výstrahy. Dnes posíláme SMS zprávy, trvá to všechno nějakou dobu. Rádi bychom ale v rámci příštího roku měli funkční technologii Cell Broadcasting (systém včasného varování obyvatelstva, díky kterému je možné varovat lidi v řádu sekund, pozn. red.).

Chybí animace pro starosty, kde by na základě toho, jaké jsou predikované srážky, věděli, kde se jim voda rozlije.

Ukázalo se také jako určitý nedostatek, že ve chvíli, kdy došlo k vypnutí elektrické energie, tak mnoho starostů bylo absolutně odříznutých od všeho, nemohli komunikovat. Pro nás je to výzva, abychom v budoucnu byli schopni v takovýchto případech pomoci. Letos jsme to udělali pomocí armády, kdy se zabezpečilo například satelitní spojení pro starosty.

Nebo je vybavit elektrocentrálami.

Přesně tak. Další věc je soběstačnost, tedy odolnost kritické infrastruktury, protože když dojde k tak masivnímu výpadku elektrické energie a není nouzový agregát, tak je to průšvih. Velmi úzce to pak souvisí s problémy s komunikací a kvůli tomu chybí lidem informace, co se děje. Oni pak sami nevědí, co mají dělat, jakým způsobem se připravovat. I na tu oblast se musíme zaměřit.

Co také chybí, to jsou povodňové plány. Dnes jsou hotové jen na pěti-, dvaceti- a padesátiletou vodu. A podle mě chybí animace pro starosty, kde by na základě toho, jaké jsou predikované srážky, věděli, kde se jim voda rozlije. To je něco, o čem se musíme do budoucna bavit s hydrometeorologickým ústavem i ministerstvem životního prostředí, jak toho dosáhnout, protože pak lze velmi jednoduše říct a informovat občany, jestli se jich opravdu v návaznosti na předpověď počasí dotkne. Výrazně by to obcím pomohlo.

O povodních zasahovala třetina hasičů.

Teď tyto věci týkající se povodní dáváme dohromady, musíme se z toho poučit a návrhy, co by se mělo udělat, poté předložit vládě.

Byly povodně nejnáročnější za poslední dobu?

Jednoznačně ano, protože když se podívám na celkový počet hasičů, kteří byli nasazeni, i když řada z nich opakovaně, tak to bylo bezmála 27 tisíc hasičů. To je neuvěřitelné číslo.

Kolik je i s těmi dobrovolnými celkem v Česku hasičů?

Máme dohromady 91 tisíc lidí, kteří jsou připraveni na výjezd. Takže o povodních zasahovala třetina z nich. Je třeba si ale uvědomit, že se to fakt netýkalo jen těch dvou nejpostiženějších regionů. Povodňové stavy byly ve dvanácti ze čtrnácti krajů České republiky. Byli jsme tam preventivně a také zasahovali i na dalších místech, ať už se to týkalo jihu Moravy, jižních Čech, Libereckého, Středočeského kraje, nebo Vysočiny. Míst, která se nějakým způsobem musela ošetřit, byla spousta.

Závěrečné hodnocení roku 2024 tedy zní jak?

Nebyl opravdu jednoduchý, příroda nám připravila některá překvapení. Na druhou stranu se jednoznačně prokázalo, že systém, ať už z pohledu integrovaného záchranného systému, či z pohledu krizového řízení, je nastaven správně.

Samozřejmě to neznamená, že všechno je na růžovém obláčku, ale že každá mimořádná událost nám vždy ukáže, kde jsou určitá hluchá místa a kde systém můžeme zlepšit.

Co byste si přál do roku 2025? Více lidí?

Přál bych si samozřejmě určitou stabilizaci sboru. Sice jsme dostali do příštího roku přidáno, ale na druhou stranu určitým způsobem ztrácíme konkurenceschopnost, privátní sektor dokáže v některých oblastech zaplatit lidi lépe. Určitě bych si přál i to, aby došlo k navýšení počtu hasičů i jejich peněz.

Nesmíme ale zapomínat i na ocenění dobrovolných hasičů. Sice se nám teď jednorázově podařilo přesvědčit vládu, aby dobrovolní hasiči, kteří zasahovali u povodní, dostali extra odměnu, ale to není úplně systémové řešení. My pošilháváme po systému, který má armáda v podobě aktivních záloh, abychom dokázali dobrovolné hasiče pozitivně motivovat, protože to dělají pro společnost a své spoluobčany.

Nelítostná rychlost a síla. Povodeň v Jeseníku zachytila hasičská kamera

Krimi

Výběr článků

Načítám