Babiš byl druhořadý agent StB, ve svazcích je oprávněně, říká šéf českého ústavu

Slovenské ministerstvo vnitra v pondělí oznámilo, že s Babišem uzavřelo smír a uznalo, že byl v dokumentech StB neoprávněně evidován jako její agent a s StB vědomě nespolupracoval. Učinilo tak na návrh samotného Babiše, respektive jeho právníků, jak uvedl v úterý sám Babiš s tím, že je to zcela pochopitelné, když vyhrál několik soudů.

Smír mezi ministerstvem a Babišem však nemá podle ředitele českého Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislava Kudrny žádný dopad na samotné svazky vedené v historických ústavech. „Ten člověk bude nadále v evidenci spolupracovníků Státní bezpečnosti,“ řekl ve středu Novinkám s tím, že nic se odtamtud nebude vyškrtávat či mazat.

V podobném duchu hovořil s redakcí i historik a mluvčí slovenského Ústavu paměti národa Michal Miklovič. Nynější smír je podle něj jen dohoda mezi dvěma stranami, ze které žádné povinnosti pro ústav nevyplývají, není jejím účastníkem a nemůže mu tedy nikdo nic přikazovat.

„Takovéto dohody navíc nemohou stát nad zákonem. A nám zákon o paměti národa káže zveřejnit registrační protokoly, takže ani nepřichází do úvahy, že by se tam dělal na základě dohody nějaký zásah. Nemohou se tam dělat vůbec žádné zásahy typu vymazání či začernění někoho, to nepřichází v úvahu,“ poznamenal Miklovič.

Ani v minulosti, když Ústav paměti národa prohrál nějaké spory, tak se jména nemazala, pouze se k dotyčnému člověku dopsala poznámka, že proběhl soud a ústav povinně zveřejnil všechna jeho rozhodnutí. „Soudy ani nikdy nedávaly příkaz vymazat někoho z nějakého dokumentu, to není možné,“ doplnil mluvčí ÚPN.

O Babišově minulosti a spolupráci se Státní bezpečností nepochybuje. „Máme za to, že byly splněny všechny podmínky v jeho (Babišově) evidenci jako tajného spolupracovníka v kategorii agenta, že tuto pozici i vykonával, tedy že podával informace. O tom, že by tak činil z donucení, se nezachovaly žádné informace, čili máme za to, že to byla dobrovolná spolupráce,“ řekl ve středu Novinkám Miklovič.

Na dálku ho v tomto ohledu podpořil i šéf české obdoby ústavu zabývajícího se totalitními vládami včetně té komunistické z dob bývalého Československa.

„Ústav pro studium totalitních režimů nemá žádný důvod zpochybňovat pečlivý archivní výzkum našich slovenských kolegů, který prokázal, že Andrej Babiš je oprávněně veden v registračních svazcích jako tajný spolupracovník Státní bezpečnosti,“ uvedl Kudrna.

Archivní výzkum ze Slovenska podle svých slov detailně četl a dává ÚPN za pravdu. Slovenský ústav prý celou věc podrobně zkoumal a našel jednoznačné materiály týkající se Babiše. „Tuším, že jeho jméno prochází asi deseti svazky (StB), takže není vůbec možné, aby nějakým způsobem došlo k podvodu,“ míní Kudrna.

Na dotaz redakce, zda na základě stejných podkladů, jaké má k dispozici slovenský ústav, by stanovisko o vedení Babiše jako agenta Státní bezpečnosti bylo stejné i v Česku, ředitel ÚSTR odpověděl jasně: „Výsledek by byl bez pochyby stejný i u nás.“

Doplnil, že když v devadesátých letech minulého století vznikal lustrační zákon, nehodnotila se tehdy míra spolupráce lidí s StB, například zda spolupracovali pod nátlakem, nebo z toho měli osobní benefity. Šlo v té době pouze o to, zda je člověk v evidenci.

„Dnes už jsme po 35 letech dál a schopni rozlišit, jaká byla míra té spolupráce, protože známe i případy, kdy lidé byli vedeni jako spolupracovníci StB, ale nikdy nikoho neudali, a naopak jsme schopni verifikovat vědomou spolupráci. A u Andreje Babiše je ta spolupráce bezpochyby vědomá,“ má jasno Kudrna.

Babiš, který za komunismu pracoval v podniku zahraničního obchodu, podle Kudrny dělal v místě, kde byl běžný úzus, že v podstatě všichni spolupracovali se Státní bezpečností, když vyjížděli do zahraničí.

„Neměli bychom to přeceňovat a nechci, aby to znělo nějak pejorativně, ale skutečně to byl druhořadý agent Státní bezpečnosti. Takových tam byly stovky,“ uvedl Kudrna.

Pokud by ale dospěl Babišův případ k soudu, byla by situace přece jen jiná. Kudrna připomněl „bizarní“ kauzu někdejšího hudebního publicisty a bývalého předsedy Jazzové sekce Karla Srpa, který v roce 2002 vyhrál soudní spor o to, že byl neoprávněn veden jako spolupracovník StB.

„A o nějakých 12 let později soud rozhodl, že byl veden oprávněně, respektive že skutečně donášel informace na zpěváka Jaroslava Hutku,“ přiblížil šéf ÚSTR s dovětkem, že se v průběhu let podařilo historikům nabrat dostatek informací o tom, kdo s StB spolupracoval nuceně a kdo vědomě a dobrovolně.

„Domnívám se jako historik, že důkazy, které předložil slovenský Ústav paměti národa, jsou přesvědčivé a bezpochyby dostatečné,“ reagoval Kudrna na otázku Novinek, zda by podle jeho mínění důkazy proti Babišovi stačily na to, aby ho soud uznal jako spolupracovníka StB.

Miklovič nezapomněl zmínit, že Babišův svazek vedený u StB byl krátce po sametové revoluci na konci listopadu 1989 spolu se stovkami dalších částečně skartován.

„Ale o to víc se ukazují důkazy o jeho spolupráci jinde. On prochází až jedenácti různými svazky a spisy, kde se nám podařilo najít jeho jméno ať už jako Babiše, nebo spíše pod krycím jménem Bureš. Je tam tedy velmi mnoho jiných důkazů,“ podotkl Miklovič.

Běžně se prý tajní spolupracovníci, jejichž svazky byly skartovány, odvolávají na to, že chybí jejich písemný souhlas se spoluprací, ale podle Mikloviče stačil za vlády komunistů i souhlas ústní.

K dobru nastínil i jeden z důkazů proti samotnému šéfovi hnutí ANO. „Byl to i případ přímo Andreje Babiše. Když tajní spolupracovníci chodili do půjčených anebo konspiračních bytů, tak i na tyto byty se vedly samostatné svazky, ve kterých se psalo, kdo tam kdy přišel, kteří tajní spolupracovníci. A chodil tam i Babiš,“ přiblížil mluvčí ÚPN s tím, že do takových bytů mohli chodit na jednání s nadřízenými pracovníky StB jen prověření důvěryhodní spolupracovníci.

„Důkazů je tam tedy vícero, takže nemáme absolutně žádné pochybnosti o tom, že Andrej Babiš byl tajný spolupracovník,“ dodal Miklovič.

Myslí si, že by důkazy, které jejich ústav nashromáždil, u soudu postačily na to, aby rozhodl, že Babiš byl veden jako spolupracovník StB oprávněně. Ústav tedy nevidí důvod, aby měnil svou dosavadní rétoriku o tom, že Babiš byl vědomým tajným spolupracovníkem komunistické Státní bezpečnosti. „Jsou to historická fakta bez ohledu na nějakou dohodu o nich,“ konstatoval Miklovič.

Na dotaz, zda za dohodou vidí politické rozhodnutí ministerstva vnitra a potažmo vlády premiéra Roberta Fica, o kterém je známé, že má k Babišovi blízko, odmítl odpovídat spekulativně. „Povím to tak, že odborné rozhodnutí to nebylo,“ uzavřel Miklovič.

Babiš by dokument ze Slovenska o tom, že nebyl agentem StB, mohl v budoucnu potřebovat pro svou další politickou kariéru a případnou vládní funkci. Současný kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) se totiž skrze návrh ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) snaží ještě v tomto volebním období prosadit a nechat schválit přísnější novelu lustračního zákona. Podle té by ministři a jejich náměstci měli opět povinnost prokázat se čistým lustračním osvědčením.