Šéf Červeného kříže: Potrestat dnes válečné zločiny půjde jen ztěžka

Fungují stále Ženevské úmluvy na ochranu obětí válek? Izrael nedávno kritizoval Červený kříž, že nedokáže zatlačit na Hamás, aby vydal rukojmí nebo k nim umožnil přístup.

Ve světě probíhá na sto dvacet krutých konfliktů a mezinárodní humanitární právo chrání před nejhoršími dopady, které by ty konflikty jinak měly, kdyby tu právě Ženevské úmluvy nebyly. Je bez debaty, že jsou jako každé právo porušovány, ale Ženevské úmluvy fungují jako měřítko, podle kterého se dá říci, co je válečný zločin. Úmluvy Červenému kříži dávají právo navštěvovat zadržované v ozbrojených konfliktech. Pokud to válčící strana neumožní, jde o porušení mezinárodního práva a mají zakročit státy, které ručí za to, aby bylo dodržováno a vymáháno. Všechny státy se totiž zavázaly úmluvy nejen dodržovat, ale i využívat veškerého vlivu, aby byly respektovány.

Jaké země mají vliv na Hamás?

Jde o státy jako Katar, ale zdaleka nejen ten. Červený kříž už loni v říjnu deklaroval, že je mu přístup k rukojmím odepřen, a naprosto výjimečně to řekl veřejně. Obvykle dává přednost důvěrnému jednání s bojujícími stranami. Samozřejmě souběžně se stále jedná, abychom získali přístup k rukojmím. Více než polovina z nich byla naštěstí propuštěna a Červený kříž v tom sehrál svou roli. Stále se snažíme dostat k dalším a upozorňujeme, že braní rukojmích je nezákonné a že mají být bezpodmínečně propuštěni.

Intervenujete také na Izraelce, aby nepáchali vůči Palestincům křivdy?

Nelze detailně informovat o jednáních, ale je samozřejmostí, že i v tomto konfliktu je Červený kříž v kontaktu s oběma bojujícími stranami, a upozorňuje je na jednání, která jsou v rozporu s válečným právem. Obecně se dá říci, že dnes mnohé konflikty neprobíhají podle pravidel. Například se zvyšuje počet případů, kdy jsou humanitární pracovníci napadeni nebo je jim bráněno v jejich poslání. Jen v Gaze jich do května zahynulo kolem dvě stě třiceti. Dále je proti humanitárním organizacím vedena informační válka, která má snížit jejich kredit.

Jak státy ještě porušují válečné právo?

Je státy i nestátními aktéry velmi pružně vykládáno. Verbálně se k němu hlásí, ale fakticky postupují v rozporu s ním. Válečné právo má chránit lidi, kteří nebojují anebo již nebojují, a také nevojenské objekty.

Často je ale pojem vojenský objekt vykládán různě. Vojenský objekt má podle definice být účinným příspěvkem k vedení vojenských akcí a jeho napadení musí přinést zjevnou vojenskou výhodu. Často se ale ten pojem rozšiřuje i na objekty, které definici nevyhovují, a operuje se příklady z druhé světové války, které mají posloužit pružnému výkladu.

Je však třeba vědět, že druhá světová válka neznala definici vojenského objektu, a právě zkušenosti z ní vedly státy k tomu, že přesně popsaly, co vojenský objekt je. Stejné je to i s definicí osoby, která může být předmětem útoku. Mohou to být jen bojovníci nebo civilisté, kteří se přímo podílejí na bojové činnosti. Dnes se ale mluví i o „nepřátelských civilistech“, kteří sympatizují s bojující stranou nebo ji podporují například prací v muniční továrně, to ale není legitimní cíl.

Izrael je kritizován za střelbu na školu, kde údajně bylo velitelství Hamásu. Jde také o pružné vykládání válečného práva?

Červený kříž se nemůže k horkým konfliktům veřejně vyjadřovat, a proto mluvím obecně. Předpokládám, že čtenáři obecná pravidla dokážou použít na konkrétní případy.

Ženevské úmluvy podepsaly všechny státy, ale Palestina není stát.

Ne všechny státy Palestinu sice uznávají, ale i ona je smluvní stranou. I kdyby nebyla, mezinárodní humanitární právo platí i pro nestátní bojující strany.

I při vojenských operacích mohou chráněné osoby a objekty dojít úhony, ale musí se dbát na pravidlo přiměřenosti, které říká, že ztráty nesmí převyšovat vojenskou výhodu, která se tím útokem získá. I tady se však setkáváme s pružným výkladem a mezi vojenské výhody se počítají i politické výhody, jako rozvrácení politického systému bojující strany nebo likvidace politických představitelů. Sice tím mohou druhou stranu srazit na kolena, ale není to legální, protože vojenskou výhodou je jen oslabení ozbrojených sil a vojenského potenciálu.

Kdo ale v tom konfliktu posoudí, jestli je právo pružně vykládáno, a kdo hlavně zasáhne proti těm, kdo ho poruší?

Posláním Červeného kříže je dbát o dodržování humanitárního práva a vést dialog jak na úrovni nejvyšších představitelů států i povstalců, tak na úrovni velitelů. Nemohou pak říci, že nevěděli. A když to nepomůže, přichází povinnost každého státu zakročit proti těm, kdo právo porušují. Dále má každý stát povinnost stíhat válečné zločince nebo je vydat těm, kdo mají na jejich potrestání zájem. Nefunguje to bez chyby, ale žádný stát nemůže říci: My tam nebojujeme, nás to nezajímá.

A co rusko-ukrajinský konflikt. Jak moc tam dodržují válečné právo?

I zde vidíme případy jasného porušování, například útoky na civilní objekty. Nedaří se také dostat ke všem válečným zajatcům. I tady Červený kříž intenzivně se všemi vyjednává.

Ruských útoků na ukrajinské civilisty jsou denně plné noviny.

To ano, ale bohužel je poměrně obtížné válečné zločiny vyšetřit. Lidé možná budou zklamaní, že potrestaných nebude tolik, protože bude obtížné dokázat, že šlo o úmyslné jednání. To už bude věcí vůle a schopnosti států a soudů, nikoli Červeného kříže.

Jak se Červený kříž angažuje v pomoci Ukrajině?

Pomoc obětem této války je největší současná operace Červeného kříže. Český se do pomoci zapojil už v roce 2014. Podporujeme dostupnost zdravotní péče. Na Ukrajině jezdí šedesát sanitek a zdravotnických vozidel, které jsme dodali. Dovezli jsme tam přes pět set tun zdravotnického materiálu, přístrojů a léčiv. Naše pomoc má hodnotu dvě stě milionů korun. Když se to spočítá za celý Červený kříž, jsou to desítky miliard.