Článek
Do registru musí vkládat informace o nabytém majetku veřejní funkcionáři. Opatření má sloužit k větší transparentnosti i na komunální úrovni. Kratochvíl ale neoznámil koupi rodinného domu za téměř osm milionů korun, k tomu nepřiznal podnikání ani další příjmy.
Když se o případ začalo zajímat Právo, starosta uvedl, že platí tzv. milionářskou daň a údaji v registru nechce vystavit v nebezpečí svou rodinu. „Pokud já dám takový seznam cílů, můžu stoprocentně počítat s tím, že mě někdo poškodí,“ vysvětloval před dvěma lety, proč údaje do registru nezadal.
Je nepochybné, že obviněný se dopustil přestupku. Neověřil si, jaký typ formuláře má vyplnit, jaké údaje jsou požadovány.
Kratochvíl se hájil i tím, že zákon o střetu zájmů byl napaden senátorskou stížností a Ústavní soud by jej mohl zrušit. Ústavní soud ale před několika týdny zákon ponechal v platnosti s tím, že sleduje legitimní cíl: zabránění výkonu veřejné moci ve prospěch zájmů soukromých. Soudci pouze nařídili, aby se změnil způsob nahlížení do registru.
Po zveřejnění informací o starostově počínaní v Právu ministerstvo spravedlnosti informovalo jihomoravský krajský úřad o možném porušení zákona a kraj pak rozhodl, aby se přestupkového řízení ujal Městský úřad Šlapanice. Ten starostu za porušení zákona potrestal pokutou, odvolací krajský úřad ale rozhodnutí zrušil s tím, že je potřeba provést další důkazy, zejména výslech reportéra Práva.
Kottovi se zbavují nemovitostí, které by mohly propadnout státu
Po jeho výslechu pak městský úřad rozhodl totožně a Kratochvílovi vyměřil pokutu při samé spodní hranici ve výši třech tisíc korun. Sankce za přestupek se v tomto případě pohybuje od jednoho do padesáti tisíc korun.
Údaje nakonec doplnil
„Je nepochybné, že obviněný se dopustil přestupku. Neověřil si, jaký typ formuláře má vyplnit, jaké údaje jsou požadovány. Nevěděl, že v předmětné době má podat oznámení v podstatně širším rozsahu a přiznat i další majetek než příjmy, ovšem vědět to měl,“ napsal úřad do rozhodnutí, které má Právo k dispozici.
„Přestupek evidentně spáchal zčásti z nedbalosti vědomé, zčásti nevědomé. Učinil tak v domnění, že zákon bude brzy zrušen, a postupoval při podávání oznámení nedbale. Spoléhal se na řadu politických protestů proti tomuto zákonu a snah veřejných funkcionářů o zrušení nebo alespoň okleštění tohoto zákona,“ uvedl úřad.
Úřad upozornil, že Kratochvíl zastává významnou pozici, kdy je starostou téměř třicetitisícové městské části, navíc do jeho gesce spadá oblast finanční a bytová. Na druhou stranu ale uznal, že starosta nakonec informace do registru doplnil.
„Pokuta v uvedené výši tak bude plnit represivní, ale i preventivní a výchovnou funkci,“ dodal úřad. Rozhodnutí ještě není pravomocné, Kratochvíl se proti němu odvolal.