Článek
Premiér Babiš vás označil za adepta na ministra obrany. Co na to říkáte?
Těší mě ocenění mých odborných schopností z jeho strany, ale o tom, zda a jak bude vypadat vládní spolupráce, rozhodne soc. dem. Nás čeká 18. února sjezd a doufám, že jedním ze závěrů sjezdu bude mandát pro nové vedení, které určí, zda vyjednávat a za jakých podmínek.
Babiš řekl, že čeká na ten „správný tým“ v ČSSD. Vypadá to, že vás za jeho část považuje. Máte s Babišem už nějakou domluvu?
Ne. Já tyto výroky beru jako snahu vymezit se vůči ČSSD. Andrej Babiš je náš politický konkurent, takže nemůžeme očekávat, že svými výroky bude soc. dem. pomáhat. Rozhodně nebude Andrej Babiš rozhodovat, kdo bude ve vedení soc. dem. O tom rozhodnou delegáti sjezdu.
Proč si myslíte, že jste pro něj přijatelný, zatímco úřadující šéf Milan Chovanec nikoliv?
To je spíš otázka na Andreje Babiše. My jsme spolu nepřišli tak často do kontaktu, vídali jsme se pouze při vyjednávání programového prohlášení Sobotkovy vlády. Měl jsem tehdy na starosti právě obranu. Snažil jsem se mu vysvětlit, že je potřeba navýšit prostředky pro ozbrojené síly. Od té doby má asi zafixováno, že obrana je oblast, ve které se vyznám. Ale proč takto kádruje kandidáty do vedení, to nevím. Nebude to on, kdo rozhodne.
Budete jako kandidát na předsedu trvat na tom, aby ČSSD dál požadovala, aby trestně stíhaná osoba neseděla ve vládě?
Otázka trestně stíhaného člena vlády je samozřejmě problém. Je potřeba, aby sjezd dal mandát novému vedení. Pokud se podaří vyjednat nějaký kompromis, tak aby se k tomu kompromisu vyjádřila členská základna. Co bude jeho součástí, říct nemohu. Je to postup, který je plně demokratický, zvolili ho i naši kolegové v Německu v SPD.
Podle vás pomůže ČSSD účast na vládě, nebo spíš opozice?
Obě alternativy jsou možné, pokud se ukáže, že nejsme schopni se dohodnout a členská základna neakceptuje výsledky vyjednávání. My jsme připraveni na to být velmi tvrdou opozicí a vládu pečlivě kontrolovat.
Výhoda vládního angažmá je, že bychom byli schopni prosadit věci z našeho programu a současně bychom byli schopni bránit věcem, které by jinak ANO chtělo prosazovat. Např. pokusům ministra zdravotnictví zvyšovat spoluúčast pacientů. To je pro nás nepřijatelné. Další výhodou je, že by ČSSD účastí ve vládě získala několik dalších tváří nad rámec patnáctičlenného klubu.
S ANO by ČSSD neměla ve Sněmovně většinu, potřebujete tedy podporu ještě jedné politické strany. Jaká je pro vás přijatelná?
Já si dokážu představit obnovení minulé vládní koalice ČSSD s hnutím ANO a lidovci. To je jedna možnost, která vychází matematicky (103 poslanců), další alternativa je jen menšinová vláda s podporou KSČM, o které se také hovoří, nicméně by to bylo velmi složité vyjednávání.
My máme s KSČM velmi rozdílné názory na zahraniční a bezpečnostní politiku.
Nepřekáželo by takové spolupráci s komunisty bohumínské usnesení z roku 1995? Nebylo by zapotřebí, aby ho sjezd zrušil?
Nemyslím, že je potřeba rušit bohumínské usnesení, bylo přijato v době, která je dávno za námi. Vztahuje se na vládní spolupráci, a pokud se bavíme o toleranci menšinové vlády, tak si myslím, že na to se bohumínské usnesení nevztahuje.
Tento týden jste řekl, že by sociální demokrat neměl stát na jednom pódiu s Tomiem Okamurou, a rýpl jste si tak do Milana Chovance. Že na tom pódiu stál prezident Miloš Zeman, kterého jste podpořil ve volbách, vám nevadí?
Nebudu radit panu prezidentovi, já se vyjádřil z pohledu soc. demokracie. Ve chvíli, kdy soc. dem. během sestavování Sněmovny jasně deklarovala, že má problém se zastoupením politiků SPD, a deklarovali jsme, že je nevolíme, tak bychom se s nimi neměli ukazovat ani na jednom pódiu.
Ve volbách jste podpořil Miloše Zemana, navzdory tomu, že se v minulém vládním období tvrdě opíral do vašeho premiéra. Myslíte si, že se bude tentokrát chovat jinak?
Pokud budu předsedou ČSSD, tak udělám maximum, abychom měli s prezidentem korektní vztahy. Já je s ním mám takové dlouhodobě. Často spolu nesouhlasíme, měli jsme velmi otevřené výměny názorů, například na působení našich vojáků v zahraničí. Byla to vždy věcná diskuse, nikdy se to nedostalo do osobní roviny.
Někteří vaši kolegové volají po oficiálním usmíření se Zemanem. Mohlo by to být tématem sjezdu? Že byste se mu omluvili za to, že jej někteří poslanci nevolili v roce 2003 na Hrad?
Nechal bych minulost minulostí. Já od toho vystoupení prezidenta republiky na sjezdu očekávám, že nám představí vizi svého druhého mandátu a nastíní svou představu, jak by měla fungovat spolupráce mezi ním a soc. dem. To je, myslím, důvodem jeho návštěvy v Hradci Králové, a pokud tomu tak bude, je to dobře a můžeme se pokusit vztahy narovnat.
V boji o předsedu se utkáte s dalšími šesti lidmi, mezi nimi je mj. Chovanec, Jiří Zimola, Antonín Staněk či Miroslav Krejčík. Proč by delegáti měli volit zrovna vás?
To hlavní je sjednotit soc. dem. Náš dlouhodobý problém je, že jsme vnímáni jako rozhádaná strana. Jsou tu různé proudy, které navzájem nekomunikují v osobní rovině ani programové rovině.
Velmi často se na návrhy nahlíželo optikou „kdo je podal” než „o čem to je”. To chci změnit. Já jsem schopen hovořit se všemi proudy. To, co nabízím, je soc. dem. spojit.
Mohl by podle vás sedět ve vedení Jiří Zimola, kterého předsednictvo ČSSD škrtlo z kandidátky do Sněmovny kvůli kauze jeho chalupy?
Zastávám názor, že pokud chceme ČSSD sjednotit, musí nové vedení zahrnovat představitele všech názorových proudů a Jiří Zimola určitě do takového vedení patří.
Co říkáte na Chovancovu kandidaturu?
Já očekával, že bude kandidovat, jakkoliv říkal, že je připraven stranu dotáhnout jen do mimořádného sjezdu, protože není spojovatelem proudů. Je to jeho právo kandidovat.
Nebude ČSSD rozhádaná po sjezdu ještě víc? Do vedení se hlásí kolem 40 lidí, místa v něm je jen pro šest. Spousta lidí odejde s neukojenými ambicemi.
Ze sjezdu musíme odjet jednotní. Každý bude muset ustoupit a nadřadit zájmy soc. dem. nad některé vlastní. Platí to pro mne i pro ostatní kandidáty. Jen tak budeme schopni obstát. Pokud bude pokračovat období hádání a neshod, tak z krize nevyjdeme. Je potřeba mít na paměti, že nás na podzim čekají komunální a senátní volby.