Článek
Pět obětí pochází z Polska, zbývající dvě jsou Češi. V době otřesu bylo na místě 11 havířů z firmy THK-Čechpol, čtyřem z nich se podařilo s lehkými zraněními dostat na povrch. Záchranné práce od počátku komplikoval unikající metan.
Podle mluvčí OKD Věry Breiové musel být postupně odvětrán. Záchranáři se k horníkům v podzemí pokusili dostat již v době, kdy prostory nebyly zcela odvětrány a sestoupili do podzemí s dýchacími přístroji. Do rána bylo šest obětí vyneseno. Příčiny vyšetřuje Obvodní báňský úřad Ostrava. Rodiny mrtvých horníků budou podle mluvčí odškodněny.
"Vznikl obrovský tlak, který ty chlapy rozdrtil o důlní výstroj. Zemřeli ve zlomku sekundy," uvedl v rozhovoru s Právem jeden z havířů, který fáral několik hodin po tragédii na noční směně. "Vlivem důlního otřesu došlo k závalu chodby vysoké čtyři metry v délce kolem 50 metrů," upřesnil Stanislav Sobol z karvinské policie.
Inspektor bezpečnosti práce hornických odborů Vladimír Potomák Právu potvrdil, že před několika lety stejnou oblast zasáhl důlní otřes, který si tenkrát vyžádal jeden lidský život.
Těžba v dole od rána pokračuje, nepřístupné je pouze místo neštěstí v hloubce 680 metrů.
Nepředvídatelná tragédie
Otřesům, které ohrožují životy horníků pracujících i stovky metrů pod zemí, nelze podle odborníků zabránit. Jsou důsledkem těžby. I když technologie a zařízení jsou stále modernější, nedokáží je těžaři předvídat. Hornická činnost způsobuje ve vytěžených a opět zasypaných lokalitách napětí. Vytváří se především v nadloží, kde se také hromadí energie.
Ta se může v určitém okamžiku uvolnit a pak vzniká otřes. Pokud ho hornina nevydrží, uvolní se a zavalí chodby. Horníci a vedení důlních společností se snaží hrozbu tragédií co nejvíce omezit. Napětí v nadloží proto uvolňují například pomocí vrtů a zavlažování nebezpečných míst. Důležité je také pravidelně monitorovat seizmickou činnost, uvádějí internetové stránky OKD.
Loni 11 mrtvých
Během loňského roku v dolech na Karvinsku zemřelo podle informací ČTK 11 lidí. Do čtvrteční tragédie zahynuli letos v dolech na Karvinsku tři lidé. Největší důlní neštěstí na území Čech a Moravy se datuje do roku 1892. Tehdy si požár v rudném dole Marie v Příbrami vyžádal 319 mrtvých.
V roce 1934 zemřelo při výbuchu důlního plynu v dole Nelson III v podkrušnohorském uhelném revíru 142 lidí. V poválečné historii byl nejtragičtějším neštěstím požár na dole Dukla v Havířově, při němž v červenci 1961 zemřelo 108 lidí.