Článek
Designovaným náměstkem šéfa NATO jste pár dnů a už jste leckomu zvedl tlak. Zrovna před chvílí Lubomír Zaorálek uvedl, že jste vládu usvědčil ze lži výrokem, že se Američané ani v rámci NATO nebudou nikdy s nikým dělit o velení nad protiraketovým systémem.
To je nepříjemné. Já jsem to řekl ve spontánním rozhovoru v rádiu a je to zjednodušená formulace.
Za tím výrokem si ale stojíte?
Ten výrok byl zjednodušený a trochu předčasný. My můžeme zatím jen spekulovat, jak budou ty rozhodovací procedury upraveny.
Vy jste velení protiraketovému štítu přirovnával k použití atomových zbraní v NATO, o jejichž spuštění mohou rozhodovat pouze jejich majitelé, Británie a USA.
To byla příliš odvážná a předčasná paralela. My stále nevíme, jak to rozhodování bude vypadat. Já si myslím, že je to stále otevřené.
Diskutuje se o tom v NATO?
Tam se hovoří o harmonizaci propojení těch systémů. To byl závěr posledního zasedání ministrů obrany.
O tom, jak a kdo by měl rozhodovat, diskuse nebyla?
O tom já nemám informace. To, co jsem řekl, byla soukromá spekulace.
Nevolal vám kvůli tomu premiér Topolánek či vicepremiér Vondra a nevyčinili vám za to, že jste jim zavařil?
Nemluvil jsem ještě s nimi... Já bych chtěl ještě něco říci k tomu, o čem jsme hovořili. Ten americký systém je apriorně stavěn tak, aby byl kompatibilní se systémem NATO. Také bychom měli rozlišovat politickou rovinu a technické aspekty, které jsou mnohem složitější.
Jak to souvisí s otázkou, kdo tomu systému bude velet?
Při nějaké operaci bude rozhodnutí o stisknutí spouště na bedrech toho každého vojáka a ten má určitou národnost. To je technická otázka. Politická rovina je definice procedur společně přijatých a schválených, které budou definovat, jak postupovat v případě ohrožení.
Ale řekl jste, že Američané nikdy nedopustí, aby palec na spoušti měl někdo jiný než Američan.
To je otázka. Já si dovedu představit, že bude mít palec na spoušti někdo na velitelství NATO. Ta jednání jsou otevřená a podle mého názoru určitá spoluodpovědnost při rozhodování tam bude muset být. Myslím tím kolektivní rozhodovací spoluúčast v rámci NATO.
To je ale opak toho, co jste říkal v rádiu.
To byla zkratkovitá a unáhlená paralela. Jak o tom přemýšlím, tak je otázkou, zda se dají vůbec ty dvě věci (použití jaderných zbraní a protiraketová obrana) porovnávat.
V současné době americký Kongres rozhoduje o penězích na protiraketovou obranu ve střední Evropě. Zatím to vypadá, že budou peníze pouze na radar. Souhlasíte s názorem, který vyslovil náměstek ministra zahraničí Tomáš Pojar, že radar u nás a rakety v Polsku jsou spojenou nádobou, a pokud budou chtít Američané jen radar, tak odstoupíme od smlouvy?
Přístup Kongresu je podle mého fázový, to znamená, že schvalování prostředků je rozfázováno podle výstavby projektu. Nelze to v žádném případě vnímat jako oslabení podpory v rámci Kongresu.
Vy budete mít na starosti obrannou politiku Severoatlantické aliance, co budete vlastně dělat?
Budu spolupracovat na vytváření strategických koncepcí a návazných dokumentů. Také budu spolupracovat na každoročním vyhodnocování obranných plánů jednotlivých členských států.
Budete doporučovat jednotlivým státům, na co by se měly zaměřit či kde co utlumit?
Z těch hodnocení budou jistě vycházet konkrétní doporučení.
Jaké doporučení byste dal, také jako bývalý ministr obrany, české armádě?
Aby vynakládala svoje prostředky promyšleněji.