Šedivý: Drony nad Polskem by mohly aktivovat článek 5

Znamená to, že je potřeba skutečně prověřit, do jaké míry šlo o úmysl a do jaké míry o špatně naplánované manévry bezpilotních prostředků. Říkám to proto, že se už dnes objevují některé radikální názory, podle kterých šlo přímo o úmyslný útok.

Pokud by se tato domněnka potvrdila, znamenalo by to de facto eskalaci do ozbrojeného konfliktu, což by mělo závažné důsledky pro budoucnost regionu. Proto jsem zdrženlivý při hodnocení, zda šlo o náhodu, technické selhání, špatně naplánovanou trasu, nebo provokaci. Obojí je možné, ale počkejme na výsledky vyhodnocení a odborné závěry, než začneme dělat předčasné závěry.

Celý incident je velmi vážný a mylná rozhodnutí či předčasné závěry by mohly eskalovat situaci do oblastí, které si nepřejeme. Elektronické rušení může být jedním z důvodů, proč drony dopadly na území Polska, ale pravděpodobnější je, že šlo o špatně naplánované trasy nebo technické selhání.

Pokud by se opravdu prokázala úmyslná provokace, Polsko by mohlo vznést obranná opatření a případně sestřelovat drony i nad ukrajinským územím.

Ano. Je nutné počítat s tím, že Rusko se bude čím dál více zaměřovat na celé území Ukrajiny, včetně západních oblastí. Může se stát, že i neúmyslně dopadne ozbrojený dron na území Polska nebo některého z pobaltských států. Na tuto eventualitu se musíme připravit. Je třeba posílit protivzdušnou obranu východního křídla NATO.

I když je stávající ochrana relativně robustní, je nezbytné být připraven na možnost, že by v budoucnu mohl vyzbrojený dron dopadnout na obydlenou oblast. Takový incident by mohl způsobit obrovské materiální škody a ztráty na lidských životech, což je riziko, které nelze podceňovat.

Incident, který se stal, je varováním, které musíme brát vážně. Ať už šlo o úmysl, náhodu, nebo špatně naplánovanou operaci, musíme být připraveni. Kdyby se prokázala úmyslná provokace, byla by to otázka, která vyžaduje minimálně zvážení aktivace článku 4 (Článek 4 slouží jako mechanismus pro prevenci a sdílení informací v raných fázích krize, kdy ještě není bezprostředně aplikován útok na členskou zemi. Rozhovor vznikl ještě před aktivací článku 4, k čemuž došlo ve středu odpoledne - pozn. red.), nebo 5 NATO. To je reálná možnost, na kterou se musí připravit jak Česká republika, tak celá Aliance.

Na základě těchto poznatků by měla česká armáda přijmout odpovídající opatření. Je nutné budovat komplexní obranu našeho vzdušného prostoru. Nejde jen o vojenské jednotky na hranicích, ale o kvalitní protiraketovou a protivzdušnou ochranu, propojenou s aliančními systémy. Budování takové obrany nebude jednoduché ani levné, ale je zásadní, protože nepřipravenost může mít fatální důsledky.

Hybridní útoky a moderní hrozby, například případ ve Vrběticích, ukazují, že podobné situace se mohou opakovat. Dokonce i nad územím České republiky mohou proletět bezpilotní prostředky, které bude třeba okamžitě eliminovat. Na to se musíme připravit a průběžně posilovat naše obranné schopnosti.

Celá situace je důrazným varováním pro Českou republiku a její obranné složky. Musíme si uvědomit, že obrana našeho prostoru vyžaduje komplexní přístup. Je nezbytné mít kvalitní protiraketovou a protivzdušnou ochranu, integrovanou s aliančními systémy, která zvládne reagovat na potenciální hrozby v reálném čase. Budování takové obrany není jednoduché, ani levné, ale nepřipravenost může mít fatální dopady, a proto je nutné k této otázce přistupovat s maximální vážností a odpovědností.