Článek
Proti roku 2005 se v Česku podle dat Eurobarometru počet lidí schopných hovořit nejméně jedním cizím jazykem snížil o 12 procent, což je jeden z největších zaznamenaných poklesů. Větší pokles už byl jen na Slovensku (17 procent), kde ale jednu cizí řeč ovládá 80 procent lidí.
Je otázkou, jak se Češi i Slováci vzájemně postavili ke svým jazykům. Zejména pro starší generace totiž domluva v kterémkoliv z obou jazyků bývalého Československa nepředstavuje problém a zároveň je nepovažují za cizí.
Čtvrtina Evropanů zvládne dvě cizí řeči
Nejméně dva jazyky kromě mateřštiny na konverzační úrovni ovládá v ČR 22 procent lidí (průměr v EU je 25 procent) a tři jazyky šest procent (průměr v EU je deset procent).
Zatímco v Česku žádnou cizí řečí nehovoří 51 procent lidí, tak průměr v EU dosahuje 46 procent. Například v Lucembursku se to týká pouhých dvou procent obyvatel, zatímco v Maďarsku naopak 65 procent lidí.
Průzkum také ukázal, že naprostá většina lidí si uvědomuje užitečnost znalosti cizích jazyků. Pro 98 procent dotázaných je ovládání cizích řečí pro jejich děti přínosem z hlediska budoucnosti.
Nejrozšířenější mateřštinou je němčina
Eurokomisařka pro vzdělání Andrulla Vassiliuová ocenila fakt, že si lidé uvědomují důležitost jazykových znalostí. "Je však třeba také udělat více pro to, aby se výuka a studium jazyků zlepšily," zdůraznila.
Mezi nejrozšířenějšími cizími jazyky na prvním místě figuruje angličtina (38 procent), následovaná francouzštinou (12 procent) a němčinou (11 procent). Angličtina je nejvíce rozšířenou cizí řečí v 19 z 25 států EU, v nichž není úředním jazykem (EU kromě Británie a Irska).
Nejrozšířenějším mateřským jazykem v EU je mezi lidmi němčina (16 procent), za níž následují italština s angličtinou (13 procent).