Hlavní obsah

Se zbraní v ruce by vlast bránila třetina Čechů

20. 6. 2024, 11:03

Bránit Českou republiku se zbraní v ruce by v případě napadení země byla ochotna třetina lidí (32,9 procenta). Plyne to z šetření CEDMO Trends. Výzkum zjišťoval rovněž postoje Čechů ke konfliktu na Ukrajině. Její vítězství si přeje 43 procent lidí, zatímco přes sedm procent lidí si přeje vítězství ruských agresorů. Dočasný smír bez vítězství kterékoliv strany konfliktu by upřednostnilo téměř 38 procent dotázaných.

Ochota bránit republiku se zbraní v ruce

Článek

Ochotu bránit zemi proti agresorovi se zbraní v ruce deklarují podle průzkumu častěji muži (44 procent) nežli ženy (23 procent). Průzkum rovněž konstatoval, že výrazně častěji na otázku kladně odpověděli lidé, kteří ve druhém kole prezidentské volby dali hlas Petru Pavlovi (43 procent), zatímco ti, kteří volili Andreje Babiše, by vlast bránili pouze v 27 procentech případů.

Na dotaz, jaké by si přáli ukončení konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, si 7,4 procenta Čechů přejí vítězství Ruska, 43 procent chce vítězství Ukrajinců a 37,8 procenta preferuje dočasný smír bez vítězů i poražených. Zbývajících 11,8 procenta dotázaných zvolilo odpověď nevím, případně je jim to jedno.

Ohledně ukončení konfliktu se 43 procent dotázaných domnívá, že Evropská unie by měla s Ruskem jednat.

Anketa

Pokud by byla Česká republika napadena, byli byste ochotni ji bránit se zbraní v ruce?

Ano

49,7 %

50,3 %

HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 13033 čtenářů.

„Tato možnost byla mezi lidmi v otázce postoje ke konfliktu na Ukrajině nejpopulárnější, přičemž častěji ji uváděli muži (35 procent) proti ženám (25 procent) a lidé s vysokoškolským vzděláním (38 procent). Také ji častěji uváděli voliči Petra Pavla (41 procent) ve srovnání s voliči Andreje Babiše (20 procent) z druhého kola prezidentských voleb,“ konstatoval analytik hubu CEDMO Lukáš Kutil.

Podle třetiny lidí (32 procent) by EU měla dále posilovat protiruské sankce. Třicet procent dotázaných má za to, že by Unie měla Ukrajinu podporovat nevojensky, a podle 25 procent vojensky.

Ruský mírový plán neexistuje a nikdy neexistoval

Zbytečná válka

Čtvrtina lidí si myslí, že by EU by k agresorovi i napadenému měla zaujmout neutrální stanovisko. Zároveň 22 procent lidí míní, že by EU měla vyvinout tlak na Ukrajinu a přimět ji k jednání.

Průzkum zjišťoval i postoje k užší vojenské spolupráci zemí EU. Podle 53 procent dotázaných by země EU neměly usilovat o užší vojenskou spolupráci. To úzce souvisí s tím, že ji 38 procent lidí primárně vnímá jako civilní a ekonomický projekt. Podle 15 procent Čechů by evropská obranná integrace mohla podrývat fungování Severoatlantické aliance (NATO). Z 47 procent lidí, kteří by užší vojenskou spolupráci uvítali, si 17 procent myslí, že by EU měla budovat vlastní armádu. Zbývajících 30 procent má za to, že by vojenská spolupráce zemí EU mohla fungovat vedle NATO.

Průzkum pro CEDMO (Středoevropská observatoř digitálních médií) realizovala na vzorku 3000 respondentů společnost Median.