Článek
Prezidentův tajemník Ladislav Jakl v neděli uvedl, že bývalá vláda o Listině základních práv EU vůbec nediskutovala, ačkoli znala rizika s ní spojená. Zmínil vás coby tehdejšího ministra zahraničí a exvicepremiéra Martina Bursíka (SZ) s tím, že jste prý „nechtěli, aby vláda tuto věc vyjednala“.
My jsme nebyli toho názoru, že to je problém. Opravdu ne. Máme česko-německou deklaraci, víme, že štrasburský soud v těchto věcech rozhodoval. My jsme nebyli toho názoru a nejsme toho názoru, že by tady bylo jakékoli ohrožení České republiky.
Takže z těchto důvodů jste o tom ve vládě nejednali vůbec?
Přesně se ještě musím podívat. Pokud vím, se na vládě o tom nejednalo. Nemyslím, že to bylo přesně kvůli mně a Bursíkovi. Že bych se proti nějakému jednání o té otázce ohradil, to ne. Já si pamatuji, že když jsem nastoupil na ministerstvo zahraničí, tak jsem pro jistotu si ještě od mezinárodního odboru nechal udělat rozbor, jestli by Lisabonská smlouva nějak právní stav ohrozila. Jednoznačný posudek byl, že ne. I z toho jsem vycházel.
Také předseda soc. dem. Jiří Paroubek vás vyzval k vyjádření a jednání.
Když tam to přání vyslovil, tak já jsem vždycky připraven s ním jednat. Zatím mi žádný telefon nezazvonil.
Co by podle vás teď měla dělat vláda? Není teď jedinou možností otevřít znovu Lisabonskou smlouvu a jednat se zbylými 26 státy Unie?
Právě toho se nejvíc obávám. Jednoznačně bylo několikrát řečeno, že co bylo v Lisabonské smlouvě dojednáno, se nesmí ještě jednou otevřít. Já, jak známo, už skoro půl roku na ministerstvu nejsem. Musel bych se zeptat, jaký je stav jednání. Poslední informace mi chybí.
Nicméně Jakl jasně řekl, že prezidentu Václavu Klausovi nebude stačit pouhá deklarace, požaduje jasné záruky.
Je nepřijatelné pro všechny evropské státy, dokonce i pro ty, které říkají: snažme se mu (Klausovi) vyhovět, aby se smlouva ještě jednou otevřela. Kdyby to byl nějaký dodatek, musely by ho všechny státy znovu ratifikovat. To jako reálné nevidím.
Souhlasíte s předsedou zelených Ondřejem Liškou, který zmínil ústavní možnost zbavit prezidenta funkce parlamentem pro nezpůsobilost ji vykonávat?
Podle mého názoru stanoví ústava jasně, že prezidenta lze zbavit funkce pouze v případě velezrady, to zajisté není tento případ, nebo nezpůsobilosti. Já nevidím, že by byl tak nemocný. Ondřej Liška, jako každý mladý člověk – já jsem v jeho věku taky se někdy veřejně vyjadřoval – se nedíval důkladně na ústavní možnosti.
