Článek
Schwarzenberg nesdílí Klausův názor ke gruzínsko-ruskému konfliktu, když podle něj opomíjí odpovědnost Moskvy. „Vinu přisuzuje jednostranně,“ řekl na dotaz Práva šéf diplomacie na adresu hlavy státu.
Podle Schwarzenberga je škoda, že se před zveřejněním svých názorů neporadili, avšak příliš nevěří tomu, že by se nejvyšší politici v krátké době sešli a vyříkali si své postoje. „V příštích dnech teprve uvidíme,“ poznamenal k případné schůzce.
Prezident vidí jasnou vinu Saakašviliho
Klaus opakovaně viní za rozpoutání války na Kavkaze gruzínské politiky. „V zodpovědnosti za vyvolání války je role gruzínského prezidenta, vlády a parlamentu neoddiskutovatelná a evidentně fatální,“ napsal prezident v pondělním vydání MfD.
Klaus se jasně vyjádřil už minulý týden v Českém rozhlasu. „Já jsem nevydal žádné silné prohlášení prostě proto, že se nemohu vézt na vlně, módní vlně toho, že zlatá Gruzie a zlé Rusko. Prostě to se mi zdá tak zjednodušené vidění světa, že bych o tom musel napsat rozsáhlý text.“
Klaus se pustil také do hlav tří pobaltských států a Polska, které se vydaly do Gruzie. „V každém případě takový ten postoj, který zaujala čtveřice mých kolegů, baltských prezidentů včetně prezidenta polského, o své deklaraci, prostě takhle já tu situaci nevidím,“ uvedl prezident ČR.
Minulý týden také řekl Klaus, že mu sice vadí masivní nasazení ruské armády, především však odsoudil gruzínský útok na Jižní Osetii.
Klaus: není to srpen 1968
Na gruzínské krizi se opět ukázaly spory mezi Klausem a vládou. Prezident v přímém rozporu například odmítl srovnání války v Gruzii se srpnem 1968 v Československu. Právě tuto paralelu použil premiér Mirek Topolánek. Podle Klause gruzínský prezident Saakašvili není někdejším šéfem KSČ Dubčekem, přičemž použil přirovnání k situaci, kdy by Československo napadlo Podkarpatskou Rus.
Gruzínský případ je jen další z řady kauz, kdy se Klaus s vládou neshoduje. Prezident byl například zaskočen rozhodnutím šéfa diplomacie uznat nezávislost Kosova.
Klaus zdůvodňoval své výhrady vůči osamostatnění jihosrbské provincie tím, že to povzbudí další regiony. Klaus pak demonstrativně přijal srbského velvyslance Vladimira Vereše, který byl tehdy povolán do Bělehradu na protest proti rozhodnutí české vlády.
K návštěvě kosovského ministra hlava státu mlčí
Nejednotnost zahraniční politiky se nejspíš projeví i v nejnovější Schwarzenbergově iniciativě. Ten na pátek pozval do Prahy kosovského ministra zahraničí Skendera Hyseniho.
Ten se podle kosovských médií má setkat také s dalšími členy kabinetu, Sněmovny a Senátu. Klaus k této návštěvě mlčí. Že se nevyjádří, potvrdil Právu mluvčí Hradu Radim Ochvat.
laus se v minulosti dostal do konfliktu se soc. dem. vládou kvůli bombardování Jugoslávie letouny NATO i v době, kdy kritizoval útok Spojených států na Irák.
