Schwarzenberg: ČSSD je jako povětrná holka

To by byla sranda. Zatím nevím, že by se někdo ohlásil jako protikandidát. Předpokládám, že vyhraji, kolika procenty, nevím.

V sedmdesáti letech musíte vždy počítat s tím, že budete odvolán někam jinam. Když se to nestane a zdraví bude jako dnes, tak doufám, že ty dva roky odsloužím.

Značka TOP 09 byla ze začátku skoro neznámá a já poměrně známý, a tak jsme toho museli využít, protože dnes jde více o osobnosti než o program. V mém mládí to bylo odlišné, tehdy hráli lidé menší roli, podstatnější byly programy. To skončilo v okamžiku, kdy v každé domácnosti byla televize.

To k tomu bohužel patří. Volební kampaň je reklamní kampaň jako každá jiná. S tím se musím smířit. To víte, že mi šlo na nervy, když jsem na sebe z každé ulice čuměl. To je podivný pocit.

S tím souhlasím. To je v celé Evropě. Všechny politické tábory ztratily po cestě své myšlenky i programy. Vezměte si německé volby. Jestli najdete jediný zásadní rozdíl mezi CDU a SPD, tak mi to prozraďte, já jsem žádný nenašel. Je jen málo členů – bodejť – sociálnědemokratických stran v Evropě, kteří věří v původní ideály sociální demokracie. S odpuštěním, lidovci se vzdálili od učení církve svaté snad ještě více. Za mého mládí každý lidovecký politik věděl, co to je Rerum novarum a Quadragesimo anno (významné papežské encykliky). Ti dnešní, kdybych je v této věci oslovil, tak by začali koktat a řekli by, že o tom ve škole slyšeli.

Dnes máme všehosměs. Všichni převzali všechno. Spoustu původních myšlenek sociální demokracie převzaly všechny strany. Stejně liberalismus a tržní hospodářství uznávají také všichni. Bylo by upřímnější, kdybychom to udělali jako v byzantské říši, kde byly dvě strany – modří a zelení – podle dostihových klubů v Cařihradě. Už jsme tomu blízko, že se lidé budou na souboje politických stran dívat jako na utkání mezi Spartou a Slavií.

To už je za námi. Rozdíl bude jen v tom, že jedni budou modří a druzí oranžoví. Obsah bude zaměnitelný, také typy politiků. Řekněte mi jednoho politika, kterého si nemůžete představit v druhé straně.

Proč bych se ji měl bát? Většinou uspěli, protože vědí, jak se politická strana organizuje, znají politické řemeslo. Přichází ale i nová generace, která ještě v žádné straně nebyla. Také lidi, kteří byli svého času u ODA, těch je dost. Někteří přicházejí z ODS a zaznamenal jsem i několik původních soc. demokratů. Přišlo i dost lidí, kteří nikdy nechtěli být v žádné straně.

Nespokojenost se stavem české politiky je značná. Zaznamenávám při každé diskusi, že způsob, jak se u nás politika dělá, se většině lidí hnusí, nehledě na to, jestli ji dělá modrý pták, socan či černoprdelník. Bez rozdílu by je poslali do háje. Všichni očekávají, že s tou politickou scénou hneme. Já jim na to říkám, nebudeme strana veliká, to je směšné očekávat, budeme strana menší či středně veliká. S pomocí boží se budeme moci účastnit na nějaké koalici, anebo budeme v opozici. Ale myslím si, že pokud je jedna skupina odhodlána něco změnit, tak se může něco prosadit.

Ani moc ne.

Vláďa Mlynář je něco jiného. Vláďa Mlynář je letitý kamarád, kterého znám od konce 80. let.

On má teď úkol na Úřadu vlády, ale v létě by měla být sestavena nová vláda a byl bych samozřejmě šťasten, kdyby k nám potom přišel, protože já si ho velice cením.

Vůbec ne. Tento drb jsem také slyšel. Premiér nesmí být v podezření. Jeho dnešní úkol je mnohem důležitější než členství v TOP 09. Ať tu vládu dotáhne zdárně do konce. A s odpuštěním, ani by mě nenapadlo ho oslovit. Kdyby se rozhodl, až odstoupí, tak to je jeho záležitost.

V podstatě bezvadně k mému vlastnímu překvapení. Já jsem nečekal, že to bude tak dobrá spolupráce. Jsem vždycky spíš nedůvěřivý. Já jsem s ním do toho šel, protože seděl vedle mě ve vládě a v té době jsem si ho začal vážit. Tehdy jsem zjistil, že to byl asi nejlepší ministr té vlády, který z 90 procent věděl přesně odpověď, a když nevěděl, tak nemlžil jako někteří kolegové. Řekl „to vám teď nemohu odpovědět, musím se podívat na podklady a řeknu vám to příští zasedání vlády“. Má i smysl pro humor a tím mě získal.

Oni nám to neřekli, ale jakmile jsme překročili v průzkumech veřejného mínění magickou hranici 10 procent, tak jsme zjistili, že obě vrchní strany mobilizovaly podpásové oddíly a začaly různé triky, které se prostě dějí.

Asi by rádi, ale nevím, co by mohli zjistit. V poslední době jsem se příliš neožral. Mohou mě možná někde vyfotografovat s nějakou holkou.

Já nejsem členem ODS. Já bych citoval Leonida Brežněva: Eto vaše dělo!

To bych byl rád, ale že bychom na první pokus porazili ODS, tak optimistický nejsem. Doufám, že naše kandidatura pomůže když už ničemu jinému tak tomu, že se ODS konečně vzpamatuje. Je pravda, že je v divném stavu. Tak egoistický ale nejsem, abych se těšil z toho, že je velká demokratická strana v hluboké krizi. To se ještě musím takto stranicky přemýšlet naučit. Já to považuji za problém pro stát.

Za nynější situace asi ano. A kdyby se změnila situace v sociální demokracii, tak je to strana, která má svůj koaliční potenciál. S nynějším vedením by to bylo poněkud obtížné. Samozřejmě i s lidovci se můžeme domluvit.

Velká koalice byla opravdu k dobru země pouze v prvních deseti letech v Rakousku po druhé světové válce. A bylo to dáno také kvalitou politiků, kteří seděli předtím spolu v koncentráku, takže přes ideologické rozdíly našli společnou řeč. Každá velká koalice potom už byla obtížnější i méně a méně výkonná a také se v té době plně rozbujela korupce. Takže já nejsem příznivec velké koalice. Co se týče koalice se sociální demokracií, tak se sociální demokracií ano, nikoliv však s nynějším vedením.

Ne, potvrdilo se mi to. Poslední zážitek právě byl, když jsme se v pátek všichni šéfové politických stran dohodli, dali si ruku na to, že budou volby v listopadu – hlavně na to naléhal Paroubek – a v úterý už nic neplatilo. S odpuštěním řečeno: s člověkem, který nedodrží slovo, nemá smysl něco dělat. Nebo jsem viděl, jak měli koalici s Unií svobody a lidovci, a kdykoliv se jim to hodilo, tak je přehlasovali s pomocí komunistů.

Teď jsem o tom mluvil v jedné hospodské diskusi. Každý chlap se jednou vyspal s holkou, která neměla velké morální zábrany a trochu to leccos usnadnilo. Když vám ale holka otevřeně naznačuje, že bude spát s kýmkoliv jiným též, tak ji můžete mít na krátkodobý poměr, ale nedoporučuje se manželství, protože potom na to doplácíte po celý čas. Koalice je jako manželství, kdy se musím spolehnout na slovo, takže po dobu koalice věrnost musí být. Když zítra neplatí, co platilo dneska, tak koalice nemá smysl.

Nevěrná – spíš povětrná.

S nynějším vedením ne! Protože to nemá smysl. Jdu do koalice s někým, na koho se mohu spolehnout.

Bohužel, raději půjdu do opozice