Článek
Odešla královna Alžběta II., pro spoustu lidí byla jednou z jistot tohoto světa. Jak na ni vy budete vzpomínat?
V 96 letech už to bylo v očekávání. Dožila se ale úctyhodného věku. Ona byla vzor, jak se plní povinnosti a jak se upřednostňují státní zájmy před osobními. Proto také užívala velkého respektu, jako málokdo. Naposled podobný respekt měl král Eduard VII. na začátku minulého století.
Potkal jste se s ní někdy?
Dvakrát. Poprvé, kdy jsem jí byl představen, to byla docela sranda. Při koktejlu mi ji představil její strýc, který u mě předtím bydlel v hotelu ve Vídni a velice si ho vychvaloval. Královnu to zajímalo a ptala se mě na náš hotel. Tak jsem jí řekl: „Za to vděčíme vám. Kdyby britská puma při náletu Vídně netrefila Schwarzenberský palác, tak by památkáři nikdy nesouhlasili s tím, abych tam postavil hotel.“ Ona se na mě podívala a řekla: „Vy jste jediný člověk, který mi poděkoval za bombardování.“ Tak jsem jí řekl, že nám to nevadilo, že jsme to spíš vítali, protože to bylo namířené proti nacistům.
Všem dávala příklad, jak by se měl člověk chovat. Jasně na svém životě ukazovala na to, že čím výše Pán Bůh člověka postaví, tím více má mít odpovědnosti a tím vzorněji by se měl chovat
Podruhé jsem se s ní potkal, když přijela do Štýrska. Po druhé světové válce byly Korutany a Štýrsko britská zóna. A tam jsme se také viděli i s jejím manželem Philipem.
A s tím jste se znal?
S tím jsem byl předtím v Německu na lovu divokých prasat. To bylo na jedné horské chatě a sešla se tam velká společnost. Protože to bylo odevšad daleko a jiná zábava nebyla, tak jsme večer uspořádali tzv. šarády. Společnost se rozdělila na dva týmy a vybrala se nějaká osobnost nebo filmová postava a tu musela jedna skupina předvést a druhá uhodnout.
Já jako nejmladší jsem vedl jednu skupinu. A dostali jsme za úkol předvést tehdy slavný film Nikdy v neděli, kde Melina Mercouri hrála lehkou dívku, do které se zamiluje americký námořní kapitán. A když jsem prince Philipa dostal do týmu, tak jsem si řekl, že toho využiji, protože také sloužil jako námořní kapitán. On to skvěle sehrál a byla to obrovská sranda. On měl velký smysl pro humor.
Pro Británii ale i pro svět je to velká ztráta. Není symbolické, že odešla v tomto strašném roce, kdy propukla válka na Ukrajině?
Je v tom trochu symboliky. Pro svět je to určitě velká ztráta, protože ona všem dávala příklad, jak by se měl člověk chovat. Jasně na svém životě ukazovala na to, že čím výše Pán Bůh člověka postaví, tím více má mít odpovědnosti a tím vzorněji by se měl chovat.
A bude princ Charles, nyní Karel III., po ní důstojným nástupcem?
On je k tomu vychován. A jak jsem ho poznal, když jsem se s ním několikrát potkal, tak si myslím, že se bude chovat vzorně a odpovědně. Bude určitě o něco „zelenější“ než královna Alžběta.
Utajená tvář za důstojnou maskou monarchy: Alžběta jako prvotřídní šprýmařka
Ale asi nelze čekat, že bude mít takový šmrnc jako ona?
Nesmíme zapomenout, že ona měla to štěstí, že nastoupila na trůn jako 26letá krásná holka, a je něco jiného se stát králem v sedmdesáti. Navíc on vždy stál spíše v pozadí.
Královně Alžbětě také asi hodně pomohlo, že nastoupila na trůn po válce, ve které sama sloužila jako řidička.
To určitě. Je neuvěřitelné, jak je tomu dlouho. Jejím prvním premiérem byl Winston Churchill a ještě v minulém týdnu jmenovala novou premiérku Liz Trussovou.
Lze ji s někým srovnat mezi korunovanými hlavami?
Asi ne. Ona byla jedinečná.