Článek
Senátor KDU-ČSL Petr Šilar na rokování hospodářského výboru navzdory oficiálnímu stanovisku své strany oznámil, že církevní restituce nepodpoří.
Vadí mu výše finanční náhrady, která má být církvím vyplacena. Soudí, že si tím stát kupuje vděčnost. „Stát si církve vlastně zavazuje a kupuje,“ uvedl.
Šilarův někdejší stranický kolega Jílek naopak církevní restituce hájil. Varoval, že pokud nebudou schváleny, může dojít k situaci, že církve nahlásí další a další duchovní, kterým bude dle stávajícího zákona stát povinen hradit mzdy. „Můžeme platit polovinu imámů z celé Evropy,“ prohlásil Jílek s tím, že stát v důsledku může hradit teroristická centra.
Senátoři se také přeli kvůli tomu, že se církevní restituce staly předvolebním tématem. Šilar s Jílkem obvinili ČSSD, že hraje na lidskou závist, když v rámci kampaně brojí proti majetkovému vyrovnání s církvemi.
Křivdu nahradíme křivdou, oponuje opozice
Senátor a místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier na jednání ústavně-právního výboru uvedl, že není zcela zřejmé, zda se vydání nedotkne i majetku z pozemkové reformy provedené za éry prezidentů T. G. Masaryka a Edvarda Beneše. V takovém případě by šlo o prolomení restituční hranice 25. února 1948.
Dienstbier také upozornil, že při předchozích restitucích byly lesní a zemědělské pozemky oceňovány na mnohem nižší částky. U lesních pozemků je podle něj v případě církevních restitucí ohodnocení téměř desetkrát vyšší, u zemědělských čtyřikrát. Tento nerovný přístup označil za nemravný. „Nahrazujeme jednu křivdu křivdou druhou,“ uvedla pak senátorka Jiřina Rippelová.
Z restitucí se stává politikum, lituje senátorka
Předsedkyně senátorů TOP 09 a Starostové Soňa Paukrtová prozradila, že obdržela 1 500 mailů s požadavkem, aby církevní restituce nepodpořila. Navzdory tomu je pro návrh. „Myslím si, že vyrovnání s církvemi má proběhnout,“ uvedla Paukrtová. Poukázala také na to, že se vyrovnání s církvemi stalo předmětem politického boje. „Návrh zákona se stal vrcholným politikem,“ poznamenala.
Jednání výboru se zúčastnila i spisovatelka, odpůrkyně vládní verze majetkového narovnání s církvemi a senátní kandidátka Věcí veřejných Lenka Procházková. Na rokování jí bylo umožněno vystoupit. Varovala, že vládní verze církevních restitucí nadělá velké škody ve společnosti. „To není zákon pro tuto dobu, vrací nás do historie, do doby rekatolizace,“ prohlásila Procházková.
Senát rozhodne příští týden
Vládní návrh, který už navzdory obstrukcím opozice posvětila Sněmovna, počítá s tím, že církve obdrží 56 procent někdejšího majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během třiceti let pak bude církvím za zbylý majetek vyplacena náhrada 59 miliard. Po započtení inflace může částka dosáhnout až 96 miliard.
Senát se bude církevními restitucemi zabývat příští týden. V případě, že je zamítne a vrátí zpět poslancům, bude potřebovat vládní koalice ve Sněmovně 101 hlasů, aby veto horní komory přehlasovala.
