Článek
Senátoři novelu vrátili poslancům s úpravami, podle kterých by na vyhlášení osobního bankrotu dosáhli i ti nejchudší lidé. Poslanci ale jejich verzi v úterý odmítli a 181 hlasy horní komoru přehlasovali.
Předloha počítá se dvěma variantami oddlužení. První z nich předpokládá, že lidé splatí věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů, poté budou oddluženi.
Ve druhé variantě bude dlužník muset uhradit za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pro vstup do režimu oddlužení podle poslanecké varianty sice nebude muset dlužník dokazovat, že je schopen za pět let vyrovnat alespoň 30 procent závazků, musí nicméně prokázat, že může měsíčně splatit odměnu insolvenčnímu správci ve výši tisíc korun a stejnou částku věřiteli. Pokud by za pět let splatil méně než 30 procent, o jeho oddlužení by rozhodoval soud. Ten by musel v takových případech uznat, že se dlužník o splacení dluhů pod dohledem insolvenčního správce snažil.
Senátní verze rušila podmínku minimálních měsíčních splátek ve výši 2000 korun pro vstup do oddlužení. Neziskové organizace upozorňovaly na to, že se tato podmínka dotkne primárně starobních a invalidních důchodců s příjmem do výše cca 9700 Kč měsíčně nebo nízkopříjmových domácností s jedním živitelem. [celá zpráva]
„Ti, kteří budou schopni splatit 60 procent svých závazků, budou oddluženi za tři roky. Ti ostatní, kteří vynaloží veškeré úsilí, aby závazky splatili, budou oddlužení za pět let. To je zásada adekvátní,” řekl ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO).
Co když se snaží, ale dva tisíce měsíčně nemá
Kritici nicméně namítají, že k těm nejchudším lidem, kteří by se poctivě snažili 30 procent svého závazku splatit, zůstává zákon tvrdý. Budou-li platit měsíčně odměnu tisíc korun insolvenčnímu správci, ale věřiteli už si budou moci dovolit platit o něco méně, může se stát, že v případě menších dluhů nakonec za pět let splatí i více než 30 procent, přesto nebudou oddluženi, neboť nesplní podmínku splácet tisíc korun měsíčně věřiteli.
Původní vládní návrh někdejšího ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) počítal ještě s třetí, tzv. nulovou variantou, podle které by dlužník za sedm let nemusel nakonec zaplatit nic, ale byl by oddlužen, pokud by insolvenční správce rozhodl, že se o splacení snažil. Tato varianta Sněmovou neprošla.
| Co chtěl Senát |
|---|
| Senát ve své verzi vedle možnosti vyhlášení osobního bankrotu i pro nejchudší navrhl rovněž zrušit podmínku, podle které by splátka věřitelům musela být ve výši nákladů na odměnu insolvenčního správce. Senátoři z novely rovněž doporučili vypustit ustanovení o soudním přezkumu, pokud by dlužník během pěti let nezaplatil alespoň 30 procent dlužné částky. Zdroj: ČTK |
ANO a ČSSD ve sporu
Novela v úterý rozdělila vládní ANO a ČSSD. Zatímco poslanci ANO hlasovali pro sněmovní verzi, většina sociálních demokratů se přiklonila k senátní.
„Zaznamenali jsme stanovisko našeho koaličního partnera, že podpoří senátní verzi. My se domníváme, že dluhy by se měly alespoň částečně platit,“ prohlásil v úterý dopoledne šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek.
Zdůraznil, že čekal, že i sociální demokraté budou hlasovat pro sněmovní verzi. Prý si na to podali ruce.
Sociální demokracie ale předem avizovala, že podpoří verzi zákona, kterou do dolní komory vrátil Senát. „Zákon samotný se na půdě Sněmovny probíral celý minulý rok. Nakonec vznikla velmi kompromisní novela, nikdo nebyl proti. Byla velmi kompromisní a snažila se zalíbit každé straně,“ začal vysvětlovat předseda poslanců soc. dem. Jan Chvojka.
Podotkl, že na půdě ústavně-právního výboru však vládní novela doznala změn, podle kterých by na oddlužení nedosáhly matky samoživitelky a senioři. „Uzavřelo by se to matkám samoživitelkám a seniorům. Jsme rádi, že Senát toto upravil, převážná většina klubu podpoří tu senátní verzi,“ informoval Chvojka.
A co to znamená pro koalici? „Pro nás to neznamená nic, my jsme na to za pět let zvyklí,“ glosoval Faltýnek. Nezapomněl však zdůraznit, že i když někteří poslanci ANO nesouhlasí se zrušením karenční doby, hlasovali pro to.
Senátní novelu ve Sněmovně hájil senátor Marek Hilšer. „Cílem těch pozměňovacích návrhů je umožnit vstup do insolvenčního řízení těm lidem, kteří mají nejnižší příjmy, důchodci, matky samoživitelky,“ řekl.
Věřitelé nemusí nic dostat, varoval ministr
Senátní verzi podpořili i lidovci, hnutí STAN a část TOP 09. „Po diskuzi s různými organizacemi, například Charitou ČR, Diakonií a Člověkem v tísni, jsme se rozhodli, že podpoříme senátní verzi novely zákona o insolvencích. Zlepší život stovkám tisíc lidí,“ uvedl šéf poslanců KDU-ČSL Jan Bartošek.
„I ta verze ze Sněmovny je lepší než nic. Ale to, co přichází ze Senátu, je výhodnější pro všechny,“ přidal se šéf poslanců hnutí STAN Jan Farský.
Proti se kromě ANO stavěla ODS. Varovala, že v případě schválení senátní verze budou znevýhodněni věřitelé. „Nemuseli by dostat vůbec nic,“ prohlásil šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura.
Podobně mluvil ministr spravedlnosti Kněžínek. „Preferujeme sněmovní verzi z řady důvodů. Je to vyváženým řešením jak pro dlužníky, tak pro věřitele. Může se stát, že by věřitelé nedostali nic,” řekl Kněžínek.
Zmírnění podmínek má umožnit předluženým lidem vrátit se zpět do obvyklého ekonomického života. Řada lidí v exekucích totiž pracuje načerno, protože z oficiálního výdělku by jim při splácení závazků zbylo jen minimum peněz.
Exekuce jsou v Česku palčivým problémem. Vloni mělo nějakou exekuci téměř 900 tisíc Čechů, tedy desetina obyvatel. Podle výroční zprávy o stavu lidských práv za rok 2017 se v Česku nedaří problémy s předlužením řešit.