Článek
Předmětem boje se příští dny stane plošné nebo selektivní přidání na platech ve veřejném sektoru. Odbory hrozí stávkou. Můžete říci jasné argumenty, proč odmítáte plošné přidávání?
Plošné dvouciferné nárůsty všem zaměstnancům jsou nejenom drahé pro daňové poplatníky, ale i zbytečné. A navíc v této fázi ekonomiky nebezpečné. Chce se veřejná správa přetahovat se soukromým sektorem, kdo dá víc? Chceme tím tlačit na ceny a zdražovat lidem zboží a služby?
Centrální banka by potom podle svého mandátu musela brzdit tuto „hru nezodpovědných politiků“ zvyšováním úrokových sazeb a zdražováním úvěrů, tedy i omezováním zdrojů pro investice. To jako strážkyně státní kasy odmítám.
Vláda ale slibuje snížení DPH u řady služeb a produktů včetně čepovaného piva. K tomu však rostou mandatorní výdaje. Nebylo by lepší nechat DPH být?
U služeb s vysokým podílem lidské práce, jako je například domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené občany, opravy obuvi nebo oděvů, bylo již v minulých letech v rámci EU umožněno používat snížené sazby daně, protože se jedná o služby podporující zaměstnanost v krizových letech.
A náš návrh použít sazbu 10 % místo 15 % tyto služby dále podporuje.
Cílem přijetí EET bylo a je narovnávání podmínek podnikatelského prostředí
U stravovacích služeb byla snížena sazba daně v souvislosti se zavedením EET z 21 % na 15 % jako podpora stravovacích zařízení podávajících jídla a jako určitá kompenzace vzniklých povinností v souvislosti s EET či protikuřáckým zákonem. Současný návrh zahrnuje další snížení sazby daně u stravovacích služeb z 15 % na 10 %, a to včetně podávání točeného piva, čímž je naplněn cíl poskytnout zvýhodnění i těm zařízením, která nepodávají teplá jídla.
Cílem přijetí EET bylo a je narovnávání podmínek podnikatelského prostředí. To se nám daří, a proto chceme podnikatelům poděkovat za jejich spolupráci a něco jim za ni nabídnout. Při spuštění první vlny EET to bylo snížení DPH u restaurací. Při zavádění dalších vln se snažíme v rámci evropské směrnice o DPH poskytnout daňovou úlevu také v dalších oblastech.
Může nastat možnost, že někdy na mandatorní výdaje prostě nebude a bude nutné zvýšené důchody, rodičovskou a platy ve veřejné sféře snížit? Co pak? Máme počítat se vším a spořit si na důchod?
Určitě ne. Představa, že dnes všechno projídáme a zítra nám zbude pouze prázdný talíř, je mylná. Nemá oporu ani v relevantních ekonomických ukazatelích, jako je zejména přebytkové strukturální saldo, které zachycuje naši bilanci očištěnou od vlivu ekonomického cyklu. Tento černý scénář vyvrací i hodnocení naší země mezinárodními ratingovými agenturami, které řadí naše veřejné finance mezi evropské premianty.
Možná stojí za připomenutí, že ani během silné konsolidace veřejných financí po propadu ekonomiky v roce 2009 nebyly sociální dávky kráceny. Vláda snížila valorizaci u důchodů, i ta však byla později kompenzována. Je však zároveň pravda, že celkové platy ve veřejné správě snižovány byly. I proto se přikláním spíše k jejich nižšímu, zato však pravidelnému růstu. Tímto bychom nejen pomohli udržet kupní sílu, ale omezili i její výkyvy.
No a co se týče soukromých finančních rezerv, ty je samozřejmě vždy lepší mít. Ne kvůli riziku státního bankrotu, ale z mnohem prozaičtějších důvodů, kvůli kterým obvykle myslíme na zadní kolečka. Jsou to finanční rizika, jako je například ztráta zaměstnání nebo jiná nepříjemná životní událost.
Platili bychom také na daních méně, kdyby prošel návrh daňového balíčku, který vaše ministerstvo poslalo do připomínkového řízení? Součástí bylo zrušení superhrubé mzdy, dvě sazby daně z příjmu, nižší pojistné pro živnostníky.
Musím váš dotaz uvést na pravou míru. Zrušení superhrubé mzdy a další související změny, na které se ptáte, byly opravdu původně součástí daňového balíčku pro rok 2019. Chtěli jsme tento nesystémový institut společně se solidární přirážkou zrušit a navrhnout 19procentní sazbu daně z příjmů, což by představovalo o 1,1 % méně, než je současná výše daňové zátěže.
Pro OSVČ jsme chtěli zavést možnost odečíst si od základu daně tři čtvrtiny odvedených pojistných, čímž by u naprosté většiny z nich došlo ke snížení celkové odvodové zátěže. Dopad těchto změn na příjmy rozpočtu by představoval minus 22 miliardy korun, které by zůstaly v peněženkách daňových poplatníků.
Tak, jak byly restituce v minulosti stanoveny, bohužel značně převyšují skutečnou hodnotu majetku
Bohužel tento návrh byl po ukončení připomínkového řízení z daňového balíčku vypuštěn zejména z důvodu, že toto politicky citlivé téma mohlo ohrozit hladký průběh legislativního procesu této normy. Balíčkem totiž mimo jiné implementujeme evropskou směrnici proti agresivnímu daňovému plánování a její hladké schválení jsme si nemohli dovolit ohrozit.
Od záměru však neustupujeme. Počítáme s tím, že tato opatření budou zahrnuta do připravovaného návrhu nového zákona o daních z příjmů, případně do některé z budoucích řádných novel stávajícího zákona.
Vláda na druhou stranu podpořila zdanění církevních restitucí. Nebylo by lepší nechat takových úvah a raději uvažovat třeba o podpoře oprav církevních památek a charit? Církev by je mohla hradit právě z nezdaněných restitucí.
Pokud jde o návrh na zdanění restitucí, Poslanecká sněmovna projednává poslanecký návrh, který podpořila i vláda. Návrh se týká pouze vyplacených příjmů v budoucnu, nedopadá na to, co bylo nebo bude vyplaceno před jeho přijetím. Já jsem z věcného hlediska pro, neboť tak, jak byly restituce v minulosti stanoveny, bohužel značně převyšují skutečnou hodnotu majetku, který je jejich prostřednictvím kompenzován.
Co se týče příspěvků na zachování a obnovu kulturních památek, ty jsou poskytovány podle zákona o státní památkové péči a mohou být poskytovány všem vlastníkům, bez rozdílu. Zamezit poskytování těchto dotací církvím by bylo diskriminační a v rozporu s Ústavou zaručenými právy. Zachování památek a jejich ochrana musí být nadřazeny vlastnictví majetku.
A do toho se neziskové organizace obávají o existenci, protože se mají krátit dotace. Na vládu směřují protestní petice. Neziskovky zajišťují značnou část sociálních služeb, péči o staré, o oběti násilí. Bude se šetřit ve výdajích a podpoře státu neziskovému sektoru?
Boj o neziskovky je typická mediální bublina. Role neziskového sektoru je nezastupitelná a já osobně mám k práci těchto organizací velkou pokoru. Ministerstvo financí pod mým vedením připravilo důkladný přehled částek, které stát prostřednictvím jednotlivých resortů vynakládá na neziskový sektor.
Bylo to vůbec poprvé, kdy se takto podrobný přehled podařilo dát dohromady. Bez něj by nebylo možné provést to, co nyní děláme – komplexní analýzu účelnosti jednotlivých dotací na úrovni všech ministerstev, která tyto dotace poskytují. Chceme se prostě jen podívat na to, na jaké účely přesně tyto peníze jdou a zda se nezneužívají, a hledat v této oblasti možné úspory.
Již příští rok zrušíme přes 2000 míst a ušetříme 3,4 miliardy korun
Naší snahou je zprůhlednit celou oblast dotační politiky státu, kde jsou stále bohužel velké rezervy v transparentnosti. Neziskový sektor je pouze jeho část. Jsem ministryně financí a právě toto je moje zodpovědnost.
Pojďme dále. Každý ministr financí chtěl redukovat počty státních zaměstnanců a likvidovat prostředky na neobsazená místa. Nikdo s tím nic neudělal. Prorazíte tento bludný kruh?
Myslím, že za nás již mluví konkrétní činy. Jsme první vláda, která radikálně řeší problém s neobsazenými místy, na která resorty čerpají prostředky a ty si následně rozpouští na odměnách. V návrhu rozpočtu na rok 2019, který 19. června schválila vláda, již bylo zahrnuto snížení personálních kapacit nad 5% míru neobsazenosti. Díky tomu již příští rok zrušíme přes 2000 míst a ušetříme 3,4 miliardy korun. Na všechny resorty zároveň apeluji, aby nevznášely požadavky na nová místa, a naopak hledaly personální rezervy v zefektivnění chodu. Ministry jsem také vyzvala, aby si provedli audity za účelem snížení nákladů.
Rozpočtovou politiku vlády kritizuje opozice. TOP 09 ale například navrhla zrušení pravomoci Finanční správy prověřovat výši majetku poplatníků v souvislosti s daňovým přiznáním. Co na to říkáte?
Návrh vnímám spíše jako politické gesto než jako návrh podepřený reálnou potřebou vycházející z nedostatků současného stavu. Návrh postrádá zdůvodnění, které by zrušení mechanismu prokazování původu majetku ospravedlnilo. To se týká jak argumentace teoretické, tak argumentace praktické. Není uveden žádný reálný příklad, že by předmětná právní úprava fungovala nesprávně či nefungovala vůbec.
Předkladatel například zmiňuje, že náš právní řád i bez mechanismu prokazování původu majetku umožňuje Finanční správě efektivně postihovat nelegální příjmy a šedou ekonomiku. Dále však nerozvádí, jaké nástroje má na mysli, jakým způsobem a do jaké míry lze těmito nástroji nahradit funkci mechanismu prokazování původu příjmů, tedy jak by bylo možné šetrnějším a efektivnějším způsobem dosáhnout daného cíle.
Návrh cílí spíše na to, co se v době přijímání dotčeného zákona o tomto zákoně v médiích i na půdě Poslanecké sněmovny nepravdivě tvrdilo, než na to, co zákon skutečně obsahuje. Předkladatelé se například mylně domnívají, že zákon zavedl přenos důkazního břemene ze správce daně na daňový subjekt.
V případě zákona o prokazování původu majetku může státní úředník kdykoliv na udání kohokoliv po každém chtít ukázat, jak získal svůj dům, auto nebo další majetek, i deset let zpět. Pokud se nemýlím, je to běžné v každé civilizované zemi a nikdo to za šikanózní nepovažuje. Proč je u nás takový odpor k prokazování původu majetku?
Tvrzení, že „státní úředník může kdykoli na udání kohokoli po každém chtít ukázat, jak získal svůj dům, auto nebo další majetek, i deset let zpět“, je příkladem nepravdivé a zkreslující informace o obsahu zákona.
Ve skutečnosti Finanční správa může díky tomuto zákonu vyzvat k prokázání příjmu pouze poplatníka, jehož příjmy uvedené v daňových přiznáních neodpovídají nárůstu jeho jmění nebo spotřeby a zároveň rozdíl mezi jím uvedenými příjmy a nárůstem jmění přesahuje pět miliónů korun. Výzva se může vztahovat pouze k období, u něhož ještě neuplynula lhůta pro stanovení daně, která je v běžných případech tříletá. Rozhodně tedy nejde o žádná majetková přiznání, ale o preventivní nástroj ke zdanění významných, ale nepřiznaných příjmů.
Je to zákon, který tady chyběl a který vhodným způsobem doplňuje EET a kontrolní hlášení. V naší zemi zázračně bohatli někteří politici, státní úředníci a mnozí další, kteří podnikali v rozporu se zákonem, a Finanční správa neměla jak prověřit, odkud peníze získali. Jak správně říkáte, ve srovnání se zahraničím v žádném případě nejde o nikterak revoluční nebo zvýšenou pravomoc. Kritika je často opředena mýty a emocemi. A já si ji, podobně jako v případě elektronické evidence tržeb, kontrolního hlášení či nesmyslné kritiky Účtenkovky, vysvětluji nedostatkem vlastních témat v rétorice opozice.
