Schillerová: Očekávám, že tři stovky důchodcům navíc projdou

Očekávám, že to ve Sněmovně projde. Náš koaliční partner ČSSD bude hlasovat pro, myslím, že i komunisté i některé další opoziční strany.

Důchodci jsou jasná priorita vlády. Vždy jsem říkali, že splácíme staré dluhy a teď to pro rok 2022 děláme hlavně proto, že valorizace vychází v důsledku krize po pandemii nejnižší za pět let, zatím je to v průměru asi 458 korun.

Na konci srpna získáme údaje o spotřebním koši a spočítáme to přesně. Kolegové z ministerstva financí tipují, že to bude o něco vyšší, že se možná přiblížíme pětistovce, ale nebude to dramaticky vyšší. Proto jsme se dohodli na částce 300 korun měsíčně nad rámec valorizace.

V konjunktuře jsme to dělali každý rok, dokonce v prvním roce vládnutí to byla ještě první Babišova vláda, co nezískala důvěru, tak jsme dokonce zvedli základnu pro výpočet valorizace. Jedno z kritérií je procento průměrné mzdy, to jsme zvedali z 9 na 10 procent a lidem nad 85 let jsme přidali tisícovku.

V loňském roce jsme nad valorizaci nedávali, vyšla poměrně slušně, v průměru 839 korun, ale dali jsme jednorázový příspěvek z ekonomických důvodů, protože spotřební koš pro důchodce vyšel po letech hůře než pro zbytek populace.

Oni také mají jinou strukturu výdajů, vydají například více za léky. Je to skupina, která je nejzranitelnější, která už se o sebe z velké části nemůže postarat. Často mezi ně chodím, bavím se s nimi a málokdo si může nějakým způsobem přivydělat nebo pomoci. Někomu to nedovoluje zdravotní stav, jsou různé důvody. Takže to byl důvod, kdy jsme zvažovali 300 korun, v návrhu rozpočtu to již mám, je to 10,4 miliardy korun.

Já nehlasuji, nejsem poslankyně, ale předpokládám, že nezvedneme, protože jsme se koaličně dohodli na 300 Kč a ve vztahu k valorizaci to považujeme za adekvátní. Nemám ani informaci, že by návrh KSČM měl ve Sněmovně větší podporu.

Nejde to kvůli ústavnosti. Debatovali jsme to xkrát. Samozřejmě by to potřebovali nejvíc nízkopříjmoví, o tom není pochyb. Musíme ale zohledňovat ústavní hledisko, a kdybychom přidali jenom těm, kteří mají důchod třeba jen do 10 tisíc korun, je to protiústavní, protože to není přidání důchodů, ale je to v podstatě sociální dávka. Pokud něco dáváte jednorázově nějaké skupině, musíte to dát všem.

U tzv. výchovného chceme řešit následek a nevyřešili jsme příčinu. U nás máme v rámci EU čtvrtý největší rozdíl v odměňování mezi muži a ženami. Rozdíl je 22 procent na stejné pozici, u vysokoškoláků dokonce 29 procent.

Toto je téma, kterým se má ministerstvo práce zabývat, toto je velký problém. Inspektoráty práce mají kompetence sankcionovat nerovné odměňování až milionovou pokutou, když zjistí tuto diskriminaci. Když se podíváte na rozdíl mezi důchody mužů a žen, tak ty jsou naopak čtvrté nejnižší.

Rozdíl není až tak dramatický, jde zhruba o 13 procent. Je však zapotřebí řešit příčinu. Ministerstvo práce také neodpracovalo vůbec nic na evidencích. Nemáme evidence o tom, kdo dítě skutečně vychoval.

Oni navrhují, aby se to nahradilo čestným prohlášením. Dokonce mají v poslaneckém návrhu, že stačí dítě pět let vychovávat. Stanovisko legislativní rady vlády k tomu říká, že je to protiústavní.

My víme, že dítě vychovala vždy žena? Nevychoval dítě někdy otec? Kolik máme takových příběhů ve svém okolí. Nevyrostlo dítě třeba v ústavu? Já bonifikaci za děti, která může rodiny i motivovat, aby je měly, podporuji, ale musí to být připravené.

Dalším problémem je fiskální efekt tohoto záměru, znamenal by rozpočtové dopady zhruba ve výši 20 miliard ročně. A to tam je ještě další pozměňovací návrh, který je ještě horší.

Ano, problém je už v tom, že ministerstvo práce nemá žádný seznam a žádný právní předpis, který by tyto náročné profese definoval. Pomíjím horníky, kteří jsou už dnes nějak bonifikováni.

Pozměňovací návrh se odkazuje na zákon o ochraně veřejného zdraví a hovoří o 1,5 procenta lidí. Nicméně podle materiálů důchodové komise by to mohlo být až 10 procent lidí. Nejhorší ale je, že navrhují u zaměstnavatelů, kteří tyto náročné profese zaměstnávají, zvednout o pět procentních bodů sociální odvody.

Ty už jsou přitom u nás druhé nejvyšší v rámci EU. Chtít je navyšovat v této pokrizové době, kdy zvláště malé a střední firmy bojují o přežití, je alarmující. V důsledku by to mohlo vést v některých případech k propouštění. Dopad celého tohoto návrhu je 15 miliard korun, přičemž navýšené odvody by činily devět miliard a šest miliard by byl dopad na státní rozpočet.

Ani v jednom z těchto dvou návrhů ČSSD k penzím se neřeší udržitelnost veřejných financí, zdroje na tato opatření a v důsledku by se zhoršila udržitelnost důchodového systému.

V rámci klubu ANO to má podporu poměrně značnou. Já tomu rozumím, protože záchranáři byli například teď během pandemie velmi vytíženi, ale otevřeně říkám, že i tento návrh je značně problematický, technicky, jak je napsán. Také zde chybějí evidence, a já jsem k němu dala stanovisko záporné.

Jako ministryni financí, jako vicepremiérce určitě ano. Nicméně důchodová komise, já říkám pseudokomise, se nevydala dobrým směrem. Byla jsem přítomna jednání, které svolal pan premiér. Chtěl se s tím seznámit, chtěl znát pilíře reformy. Bohužel ale navržená pseudoreforma má jeden základní problém: vůbec neřeší zdroje. Říká jen, že zdroje budou daně.

Osobně si myslím, že důchodová reforma příští vládu stoprocentně čeká. Už není čas a já velmi vítám a jsem ráda, že vláda tehdy kývla na můj návrh, abychom si nechali zpracovat analýzu OECD. Její experti tady operovali skoro rok, jednali napříč republikou, vypracovali analýzu, ze které by se dalo částečně čerpat, takže příští vláda nebude muset začínat od nuly.

To je čistě politické téma a nikdy z žádné analýzy nemůžete vytrhnout jednu věc. Určitě bych nebyla pro, aby se takto postupovalo u náročných profesí. Musíme se však na tu analýzu dívat komplexně. Dlouhodobě určitě budeme muset myslet na druhý pilíř a budeme se muset bavit i o spolufinancování, spolupřispívání. To je určitě velké téma.

Neříkám, že všechno z analýzy OECD využijeme. Ale pracovali na tom rok a určitě jsou věci, které se z ní dají využít. Pro důchodovou reformu každopádně musíme hledat politickou podporu a musí se to hlavně vytvořit během příštího volebního období. Už není čas. Třicet let se promrhalo.

Bezesporu nebyla ideální, přerušila ji pandemie, pak jsme řešili jiné problémy. Na důchodové reformě určitě musí ministerstva práce a financí spolupracovat.

Pokusím se o to, ale ta naděje je velmi malá. Ve Sněmovně je návrh před druhým čtením. Pokusím se to zařadit na nějakou mimořádnou schůzi, ale pokud se to nepodaří, přijdu s tímto návrhem po volbách znovu.