Schillerová: EET už nikdo nezruší

Je to dlouhodobý tlak ze strany ministerstva zdravotnictví. V ČR se spotřebuje 12 litrů čistého lihu na osobu ročně včetně kojenců. To nás řadí na druhé místo na světě. To jsou strašná čísla, 900 tisíc dospělých spadá do kategorie rizikového pití, 27 tisíc lidí se léčí pro poruchy vyvolané alkoholem. Celospolečenské náklady spojené s léčbou činí ročně asi 60 miliard.

Mezi léty 2008 až 2018 průměrná mzda vzrostla o 45 procent. Spotřební daň na alkohol jsme nezvedali deset let. Zvýšila se kupní síla obyvatel i dostupnost. S ministrem zdravotnictví jsme se shodli, že zvýšením spotřebních daní nejenže snížíme dostupnost tabáku a tvrdého alkoholu, ale získáme také prostředky na podporu projektů prevence, na léčbu dětí a na protidrogovou politiku obecně.

Nebojím se toho. I po tom zvýšení, které provedeme, je pořád sazba nižší než například v Polsku, kde je trh nejrizikovější. Tabák, líh i hazard jsou velmi regulované komodity, celní správa úzce spolupracuje se zahraničními partnery, po metanolové aféře jsme přijali tvrdá opatření, černý trh dnes prezentuje asi tři procenta.

V rámci EET snižujeme celou řadu sazeb, abychom díky řádnému výběru daní podpořili živnostníky, a to zejména ve zbývající vlně. Snižujeme sazby u služeb s vysokým podílem lidské práce, kadeřnice, opravy oblečení. Ale chceme podpořit i restaurace a hospůdky, proto snižujeme DPH na točené pivo. To snížení si ale ponechá právě provozovatel a konečná cena piva zůstane stejná.

EET se stala součástí české ekonomiky a nikdo už ji nezruší. To je můj naprosto jednoznačný názor. EET byla krok správným směrem. Základním cílem bylo narovnat podnikatelské prostředí. Poslední průzkum veřejného mínění říká, že evidenci podporuje 68 procent obyvatel této země. Ten krok nesmí zůstat na polovině cesty, což zaznívá ze strany podnikatelských komor i ze strany podnikatelů. Není pravda, že vláda jde proti malým.

Neméně intenzivně finanční správa i ministerstvo financí bojují proti daňovým únikům velkých ryb. I když je tento boj méně viditelný, protože neprobíhá prostřednictvím na pultě stojící elektronické pokladny, ale prostřednictvím mezinárodní výměny informací a náročných finančně účetních analýz, bylo by velkou chybou domnívat se, že neprobíhá a nemá úspěchy,

Jsem přesvědčena, že ne. Je to předvolební rétorika. EET je součást ekonomiky. Budu chodit tak dlouho do Poslanecké sněmovny, až bude přijata 3. i 4. vlna. Vytrpíme i hlasování o 800 pozměňovacích návrzích.

Abych byla úplně upřímná, z toho mediálního výstupu jsem nepochopila, o jakou variantu se jedná. S ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD) jsme jednaly už minulý týden, a jednaly jsme i o revizi sociálních dávek. Tato dvě témata jsme začaly debatovat, ale debatu jsme nedokončily. Dohodly jsme se, že budeme zase jednat. Mezitím byla ta tisková konference, takže jsem to úplně nepochopila. Myslím, že než si něco vzkazovat přes tiskové konference, je potřeba si sednout k jednacímu stolu

Jsem pragmatický člověk, mám už nějaké roky, přistupuji k těm věcem věcně. Jsme dost často každá názorově jinde, to je logické.

Ten výrok považuji za nešťastný, takhle se to stavět nemá. Jsem proti zdanění bank. Obávám se, že ekonomika této země a občané na to doplatí. Máme nejzdravější bankovní sektor široko daleko. Když zdaníme banky, což by nějaký efekt víc než 10 miliard přineslo, o tom není pochyb. Ale vezměte si, že jsou podnikatelským subjektem a budou se ty zisky snažit udržet. A co udělají? Promítnou to do konečných cen pro uživatele. Poskytují obrovské úvěry, znevýhodní to. Doplatí na to firmy. Poskytují hypotéky, půjčky pro občany. Tam by ty podmínky taky zdražily. Kdo na to doplatí? Čeští občané.

A pak banky začnou přemýšlet, jestli zůstávat v takové zemi. To se ukáže v delším časovém horizontu. Působí tady a ze zisků platí daně, na to se pořád zapomíná. Díváme se na ně, jako kdyby byly příživníci. Mohou udělat to, že se někam přestěhují a nechají tady jen pobočky.

Ta debata se dostala někam, kam nepatří. V koaliční smlouvě a vládním prohlášení jsme se zavázali, že zvýšíme rodičovský příspěvek na 300 tisíc. To uděláme, to je to podstatné. Ta debata je pouze o tom, a je nešťastná a neměla se vést mediálně, do jaké míry se to projeví zpětně, tedy na rodiče, kteří dnes mají čtyřleté děti. Bavíme se o částkách v miliardách. Musíme se domluvit na konturách v rozpočtu. Počítám s tím a od začátku jsme byli domluveni, že se to zvedne od ledna 2020.

Mluvíme o šetření hlavně v rámci resortů, musí šetřit provozní výdaje, velmi se tady plýtvá. Navrhla jsem snížit provozní výdaje na všech resortech o 10 procent, vyzvala jsem k úsporám na straně úředníků. Nemyslíme tím, že bychom chtěli něco brát lidem.

Musíme se chovat tak, aby se to nestalo. Ekonomika zpomalila, ale růst ekonomiky je 2,4 procenta. Když se podíváte v rámci EU, je to třikrát rychlejší růst než v Německu. Příjmy nám meziročně pořád rostou, ale rostou pomaleji. Musíme se podle toho chovat na výdajové straně, abychom nemuseli v budoucnu přistoupit k tomu, co zažili v minulosti, když se v roce 2012 slavně konsolidovalo a sahalo se na platy. Pamatují si to všichni. Musíme se chovat tak, abychom k něčemu takovému přistoupit nemuseli. Když budu předkládat rozpočet, tak ne s takovým růstem, jako jsme byli zvyklí v minulých letech. Ale jsme na to dobře připraveni. Máme nejnižší nezaměstnanost, máme zdravé veřejné finance. To jsou věci, které jsou dobrou přípravou na to měkké přistání.

Jako ministryně financí jsem z toho zavedení nebyla šťastná. Ale byla to jedna z priorit vlády umožnit seniorům a dětem dostupnější jízdné. Všichni vidí dopad do státního rozpočtu šest miliard, to mi také radost nedělá. Ale má to i sociálně ekonomické dopady. Dostáváme celou řadu dopisů od seniorů, že se konečně podívali do Vídně, že více jezdí za svými dětmi nebo vnoučaty. To nejhorší, co by se mohlo stát, je, že když něco zavedete, tak to hned zrušíte. Každé opatření by mělo mít čas na vyhodnocení, a to uděláte až po roce. Takže si to po roce vyhodnotíme a uvidíme, nechci předjímat.