Sběratel na veletrhu poprvé ukázal veřejnosti vzácný artefakt z Titaniku

„Jde o takzvaný Titanic facing slip, tedy poštovní průvodku, lístek, pomocí něhož se na Titaniku třídily poštovní zásilky, kterých bylo šest milionů, někteří říkají až deset,“ vyprávěl Novinkám Kopřiva. Štítek s místem určení se přidával do pytlů s dopisy, které měly z přístavu putovat dál. Ten Kopřivův mířil do Brooklynu.

Na ohromném plavidle, které po srážce s ledovcem 15. dubna 1912 skončilo na dně Atlantického oceánu, bylo několik desítek tisíc takových lístků. „Nezachovalo se nic, s výjimkou třiceti kusů, které z nějakého důvodu měl ve svých šatech šéf poštovního úřadu na Titaniku Oscar Scott Woody, elitní poštovní úředník z New Yorku,“ líčil. Lodní poštovní úřad zaměstnával pět lidí. Smrt v ledové vodě našli všichni. Scott Woody v den svých 41. narozenin. Pohřben byl do moře.

„Když se podíváte, vidíte jen trochu patinu, trochu zarezlé fleky. Tím, že lístky zmrzly, se nerozpustily. V kapse je měl tři dny, než ho vylovili. Plaval ve vestě nad hladinou,“ popisoval Kopřiva před prosklenou vitrínou se vzácným dokumentem, jenž obsahuje palubní razítko i denní razítko, které tiskl Scott Woody, když parník vyplul ze Southamptonu 10. dubna 1912.

Věci, které po úředníkovi zůstaly, třeba i klíče od poštovního úřadu, skončily v pytli s číslem 167, jenž se dochoval v muzeu v Halifaxu. „Všechny předali jeho manželce, ta si je nechala padesát let, až do své smrti. Už se nikdy nevdala,“ řekl Kopřiva. Leila pozůstalost odkázala svobodným zednářům v Marylandu, neboť její muž pocházel ze slavné zednářské rodiny.

Zednáři pak lístky začaly prodávat. „Tenhle kus se objevil na trhu v roce 1970 v Bostonu. Padesát let ho měl ve sbírce kupec, který umřel v roce 2023. Já ho koupil na aukci v Marylandu zkraje letoška,“ přiblížil, jak se stal majitelem.

Zaplatil kolem milionu korun. Cenu, vzhledem k historii artefaktu, považuje za docela rozumnou. „Je to fajn mít něco, co nemá nikdo. Tady k tomu se váže ještě ten dobrý příběh, do poslední minuty byl na palubě lodi, která je v povědomí celého světa více než sto let. Dotýkáte se přímo toho okamžiku, je to zážitek,“ svěřil se s úsměvem. A protože chtěl podobný zážitek zprostředkovat publiku a ukázat, že filatelie není taková „blbost pro důchodce“, jak říká, rozhodl se jej vystavit na veletrhu.

Známky sbírá od dětství po vzoru svého tatínka. Někde by prý našel i první kousky. „Nějaký mořský koník z Bulharska od otce, když mi bylo asi osm,“ vzpomíná, co dostal. Celý život ho zajímají zejména ty z éry starého Rakouska. Působí také jako zprostředkovatel na světovém trhu s filatelií a investiční poradce. „Známky dobře fungují v krizích. Různé ekonomické turbulence, krize, válečné stavy znamenají impuls pro růst ceny,“ upozornil Kopřiva, který v roce 2016 zprostředkoval českému investorovi nákup ikonického modrého mauritia.

„Vzácné známky jsou často spojené s velkými příběhy, které můžou být inspirující pro nefilatelistickou veřejnost, a to se mi líbí úplně nejvíc, když vzbudím zájem lidí, kteří o filatelii nic nevědí,“ prozradil majitel několika tisíce známek a člen Společnosti filatelistických studií Svazu českých filatelistů, jehož v současné době zaměstnává příprava výstavy rarit. Hodnota exponátů, které v listopadu představí v rodném domě Franze Kafky na Kafkově náměstí v Praze 1, šplhá k 50 milionům korun.

Zájemci si prohlédnou například dopis, který doputoval s Apollem 15 na Měsíc, nebo nejdražší známku celé naší poštovní historie, razítkovaného rumělkového merkura, kterého rakouské císařství začalo vydávat v roce 1856. Znalecký posudek jej ohodnotil na 12 milionů. Na světě jich je pět. „A toho nejhezčího má jeden český investor. Vystaven bude poprvé, a to nejen u nás, ale i na světě,“ upozornil.

Sběratelů je v Česku podle něj hodně. Sběratelství je na vysoké úrovni. „Ve srovnání s Evropou máme velkou komunitu, znalosti, jsme dobří,“ usmívá se.

Na veletrh do hlavního města se sjelo více než 230 obchodníků, aukčních domů a poštovních správ z celého světa. Z velké části se věnuje poštovním známkám. Nabízí například speciální přítiskový sedmiblok lístku s motivem Titaniku, devítiblok České pošty s motivem létajícího Citroënu DS odkazujícího na filmovou postavu Fantomase nebo známku s československým aerodynamickým vozem Wikov 35 Kapka. Kromě toho na návštěvníky čeká řada pamětních bankovek, mincí, pohlednic, historických cenných papírů nebo autogramů.

Nechybí ani poštovní známka v hodnotě 125 pesos, která s délkou 200 milimetrů překonala dosavadního rekordmana v délce, jímž byla kyrgyzská známka z roku 2023 s délkou 184 milimetrů. V červnu ji emitovala filipínská pošta. Tato rarita byla vydána v souboru tří známek jako připomínka 125. výročí založení První filipínské republiky.

Zájemci si též můžou nechat bezplatně ocenit svoje sbírky. „Každým rokem se stane, že se objeví někdo s opravdu výjimečným nálezem. V minulosti to byly například hodnotné svatováclavské dukáty, které se následně v aukci prodaly za vyšší desítky tisíc korun. Jedna žena v minulosti například přinesla ke znalci minerálů a drahých kamenů kus meteoritu. U takových rarit se pak cena ale určuje těžko,“ doplnil organizátor veletrhu Jindřich Jirášek.