Sankce za nepravdy a urážky ve volební kampani nebude, rozhodli poslanci

Sněmovna zákaz zveřejnění nepravdivé nebo urážlivé informace zachovala pouze v deklaratorní části zákona, posuzování tak stejně jako dosud zůstane na soudech. Normu nyní posoudí Senát. Zákon má nabýt účinnosti od počátku příštího roku, na letošní volby do Sněmovny se tedy vztahovat nebude.

Zrušení přestupku prosadila skupina poslanců ODS, KDU-ČSL a TOP 09 s podporou opozičních ANO a SPD. Občanský demokrat Karel Haas k tomu uvedl, že by posouzení férovosti volebních kampaní nemělo být přeneseno na Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí, který by mohl být podněty zahlcen, ale mělo by zůstat na voličích a soudech. Kritici návrhu se rovněž obávali zneužití.

Ministerstvo vnitra v čele se šéfem resortu Vítem Rakušanem (STAN) původně navrhlo, aby od 1. ledna 2026 platil nový přestupek – zveřejnění zjevně nepravdivé nebo hrubě urážlivé informace v průběhu předvolební kampaně.

„Přestupkem má být zjevná lež, hrubě urážlivá informace. Nezaměňujme to prosím s tím, že by to byla nadsázka, ironie, kritika vlády nebo opozice,“ uvedl k tomu koncem ledna ministr vnitra. Pozměňovací návrh některých vládních poslanců na vyškrtnutí tohoto ustanovení nebyl podle něj koaličně projednán.

Rakušan pak spolu s Piráty se zrušením přestupku v návrhu nesouhlasil kvůli vyššímu tlaku na férovost a poctivost volební kampaně. Podle ministra by úřad mohl uložit pokutu za šíření lží v kampani, aniž by to nutně znamenalo soudní zneplatnění voleb.

Sněmovna v pátek odmítla návrhy předsedy ústavně-právního výboru Radka Vondráčka (ANO), který chtěl zákonem zakázat pouze zveřejňování nepravdivých informací, a to ve variantách se sankcí, nebo bez sankce.

Poslanci odmítli rovněž návrh Ivety Štefanové (SPD), který měl zrušit celou deklaratorní větu o tom, že „ve volební kampani nesmí být o kandidující volební straně nebo o jejích kandidátech zveřejněna informace nepravdivá nebo urážlivá“.

Zákon má pro příští roky stanovit, že oficiální volební kampaň nezačne okamžikem vyhlášení voleb, ale 150 dnů před uplynutím volebního období. Podle vlády to přinese vyšší míru jistoty pro politické subjekty ve finančním plánování kampaně. Změna je reakcí na rozhodnutí bývalého prezidenta Miloše Zemana vyhlásit minulé sněmovní volby a tím i spustit volební kampaň zhruba devět měsíců před jejich konáním.

Norma má zavést některá pravidla volební kampaně i pro volby do zastupitelstev obcí. Ani nadále se na ně ale nebudou vztahovat pravidla financování a neuplatní se institut registrované třetí osoby.

Sněmovna normu doplnila na návrh poslanců STAN o adaptaci nařízení EU o transparentnosti a cílení politické reklamy. Cílem je čelit zahraničnímu vměšování do voleb a manipulacím s informacemi. Naopak záporně se postavila k požadavku předsedy pirátských poslanců Jakuba Michálka na regulaci sociálních sítí ve volebních kampaních s cílem omezit možnost použití nebo sledování robotických účtů.