Šance pro děti, které se nedostaly na střední. Berou útokem jazykovky

Pražská jazyková škola Elvis nabízí roční studium po ZŠ za 38 tisíc korun. Jedná se o 20 hodin týdně, docházka je každý den.

„Dosud jsme to nenabízeli, ale letos mi volalo mnoho zoufalých rodičů a ptalo se po nějaké možnosti studia. Řekla jsem si, že to otevřu, protože maminky byly strašně nešťastné,“ popsala Právu vznik projektu ředitelka školy Elvis Michaela Millerová.

Studenty budou v angličtině připravovat na cambridgeské zkoušky. Zároveň si v hodinách budou opakovat matematiku a češtinu. „Všechno bude směřovat k přípravě na přijímačky na střední školy v příštím roce,“ dodala. Otevřít chce čtyři třídy po 18 dětech.

Studium jazyků nabízí žákům základních škol nově i jazyková škola Akcent. Stejně jako v Elvisu se jedná o 20 hodin týdně za zhruba 38 tisíc korun ročně.

Zájemci se obracejí i na jazykovou školu Spěváček. „Zoufalí rodiče letošních deváťáků nám denně telefonují, ale bohužel je musíme zklamat. Všechny naše učebny jsou plně obsazeny pomaturitním studiem cizích jazyků (AJ, NJ, ŠJ, FJ a japonštiny) a děti se nám bohužel nevejdou,“ řekl Právu ředitel školy Martin Hejhal.

Ani jedno studium na jazykové škole však dětem nemůže dát „status studenta“, který osvobozuje od placení důchodového a nemocenského pojištění. Status je důležitý i pro děti, které pobírají po zemřelém rodiči sirotčí důchod. K čerpání je podmínkou po dovršení povinné školní docházky studovat, případně být evidován na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání.

Vzdělávací agentury nabízejí studium střední školy v zahraničí. To se však rodičům prodraží.

„Zprostředkováváme studium hlavně v USA. Ceny studia se pohybují ve stovkách tisíc korun za rok. Pomáháme i se získáním stipendia, když student třeba sportuje,“ řekla Právu mluvčí společnosti Education Vanda Adlerová.

Studenti mohou studovat na zahraniční střední škole třeba jen jeden semestr, ale klidně i čtyři roky. „Důležité je, aby rodiče přihlásili dítě do 10. června,“ dodala Adlerová.

Možností zůstávají i soukromé školy. „Ve Scio máme Expediční gymnázium. Děti jsou tři neděle doma na pečlivě strukturované distanční výuce a pak týden na expedici. Stojí to nějaké peníze, ale děti mohou být odkudkoliv. A připravujeme program pro Gap Year, což není v zahraničí nic neobvyklého, že při přechodu mezi školami si dá mladý člověk pauzu. Chceme kombinovat všechny uvedené možnosti,“ řekl Právu ředitel Scio Ondřej Šteffl.

Rok bez školy podle něj určitě nemusí být ztracený. „Děti si mohou sbalit batoh a cestovat po Evropě. Naučí se mnohem víc než ve škole. Chce to ale odvahu dětí i rodičů,“ dodal.

„To, o co ve škole dnes jde, je hlavně maturita či titul. Ale vzdělání můžete získat i bez školy a s umělou inteligencí ještě snáz než dřív. Někdy vás od něj naopak škola zdržuje. Protože ve škole se děti učí spoustu věcí, které nebudou nikdy potřebovat,“ míní Šteffl.

Vedoucí oddělení kariérového poradenství Národního pedagogického institutu Helena Marinková rodičům radí, aby se proti výsledku odvolali, i kdyby jejich dítě skončilo až padesáté pod čarou. „Dítě se klidně může nakonec dostat, protože část dětí byla přijatá na dvě školy a vybere si jen jednu,“ řekla Právu.

Další děti se podle ní umístí ve druhém kole přijímaček. „Vždycky se ukáže spousta míst, kam nikdo nenastoupí. Ten pohyb je strašně veliký,“ řekla Právu.

Převis dětí hlásících se na střední školy způsobil letos mimořádně silný ročník. Nejobtížnější situace je v Praze a středních Čechách, kde se neumístily často ani děti s velmi dobrým prospěchem.