Hlavní obsah

Šance na záchranu Jana Kaplického byla podle lékařů minimální

Právo, Novinky, Radim Vaculík
PRAHA
Aktualizováno

Ve středu večer zemřel v Praze slavný český architekt Jan Kaplický. Příčiny jeho smrti zatím nejsou přesně známy. Podle lékařů se jednalo o srdeční selhání. Záchranáři Kaplického resuscitovali asi 40 minut, ale šance na jeho záchranu byla podle slov lékařky minimální.

Foto: Jiří Falout, Právo

Architekt Jan Kaplický u návrhu koncertního a kongresového centra na archivním snímku

Článek

Pražská záchranná služba zasahovala na místě tragédie až jako třetí v pořadí. Ještě před ní dorazili na místo městští strážníci a také státní policisté, kteří shodně jeli náhodou kolem.

„Nějaký kolemjdoucí pán zavolal záchrannou službu poté, co našel ležet na zemi muže s nějakou nevolností. Podle informací z místa události od zasahující lékařky si ten pán původně myslel, že jde o nějakého opilce, který se tam válí,“ přiblížil ředitel pražské záchranné služby Zdeněk Schwarz.

Lidé nosí na chodník, kde Kaplický zkolaboval, květinyfoto: Právo/Petr Blahuš

Právě svědek celé události začal Kaplického oživovat, než se k němu přidali strážníci, jež jeli náhodou kolem, a krátce po nich také lékařka záchranky. Tu svědci zavolali podle informací Práva ve 20:06 a na místě byla už za čtyři minuty.

Nebyla žádná srdeční odezva

Pak ještě zhruba 30 až 40 minut neúspěšně pokračovala v resuscitaci, než přesně v čase 20:50 konstatovala smrt slavného architekta.

„Když jsem s tou lékařkou večer mluvil, tak mi říkala, že tam nebyla vůbec žádná srdeční odezva, takže ta šance byla úplně minimální neboli žádná. Ona tedy musela konstatovat smrt,“ popsal Schwarz.

Pavel Bobek : Kaplický mi volal těsně před smrtí zdroj: TV Prima

Kaplickému selhalo srdce

Na dotaz Práva, zda už lékaři určili příčinu smrti, odpověděl, že to zatím neví ani lékařka, která Kaplického oživovala.

„Podle toho, jak to celé vypadalo a že nebyla žádná srdeční odezva, tak si naše lékařka myslí, že došlo k selhání srdce. Co to nakonec bylo, to určí až pitva, jestli to byl infarkt, nebo nějaká embolie či prasklé aneurisma. Lékařka si ale myslí, že příčinou úmrtí je tedy selhání srdce,“ snažil se přiblížit důvody Kaplického úmrtí ředitel záchranky.

Pro ČTK také doplnil, že v zimních měsících postihne náhlá smrt na ulici v Praze až deset lidí denně.

Alkohol nebyl zaznamenán

Schwarz se zasahující lékařky ptal také na to, zda zjistila u Kaplického přítomnost alkoholu, což by možná bylo logické vzhledem k tomu, že se architektovi ten samý den narodila dcera Johanka.

„Ona (lékařka) tuhle informaci nepotvrdila. Uvedla, že žádné známky alkoholu nezaznamenala a že šlo skutečně o nějaký srdeční problém, který ho zahubil,“ doplnil Schwarz.

Přesnou příčinu Kaplického náhlého úmrtí určí podle mluvčího pražské policie Jána Mikulovského až nařízená zdravotní pitva.

Tiskové prohlášení rodiny Jana Kaplického
Náhlým tragickým odchodem námi všemi milovaného Jana jsme hluboce otřeseni. Jak pro nás, jeho nejbližší, tak pro široký okruh jeho přátel a příznivců jeho tvorby je to nesmírná ztráta.  Jan nás opustil v jednom z nejšťastnějších okamžiků jeho života, v den kdy se radoval z narození své dcery. Jeho srdce jej zradilo ve chvíli, kdy chtěl tuto radostnou událost oslavit.  Je jistě pochopitelné, že v těchto smutných dnech potřebujeme co nejvíce klidu a soukromí, abychom se s jeho skonem mohli vyrovnat. Proto prosíme, aby se na nás v současné době veřejnost a především média neobracela s žádostmi o rozhovory či stanoviska. Věříme, že zástupci médií náš postoj pochopí a vyčkají chvíle, kdy budeme schopni jim být k dispozici. Za rodinu Jana Kaplického Eliška Kaplicky Fuchsová

Aktérem byl možná i jiný architekt

Kaplický šel prý v osudný středeční večer po pražských Dejvicích zřejmě sám. Jeden z kolemjdoucích ho údajně poznal a chtěl si s ním popovídat, protože byl sám zřejmě architektem.

„Je možné, že si spolu ještě chvíli povídali a v tu dobu se Kaplickému udělalo špatně a tento svědek ho začal resuscitovat,“ řekl ve čtvrtek Právu zdroj z pražské policie.

Doplnil, že onen druhý architekt nebyl pravděpodobně Kaplického známým, ale spíše mužem, který slavného kolegu poznal a chtěl se s ním pobavit. Vše ale dopadlo tragicky.

„Svědek viděl, že je mu (Kaplickému) špatně, tak ho začal resuscitovat a volal záchranku. Mezitím se na místo dostavila jak městská, tak státní policie, které jely kolem a vše viděly a začaly pomáhat s resuscitací. Za nimi přijela záchranka, která pokračovala v oživování další půlhodinu, ale vrátit život zpět už se jí nepovedlo,“ konstatoval mluvčí Mikulovský s tím, že bylo předběžně vyloučeno cizí zavinění Kaplického smrti.

Nejdiskutovanější projekty Jana Kaplického

Foto: vizualizace Future Systems

Návrh budovy Národní knihovny pro Prahu zvaný Chobotnice měl být první významnou stavbou Kaplického v jeho staré vlasti. Přestože stavba nakonec na pražské Letné téměř určitě nevyroste, dostala tohoto významného rodáka do širšího povědomí tuzemské veřejnosti.

Foto: vizualizace Future Systems

Koncertní a kongresové centrum Antonína Dvořáka se má začít stavět v Českých Budějovicích v roce 2010. Objekt připomíná rejnoka. Bočním otvorem, okem, se budova dívá do přírody, kterou tvoří unikátní systém rybníků a stromů v chráněném ptačím území. Foyer osvětluje přírodní světlo z okna stropu. Při tvorbě se Kaplický inspiroval oblými tvary a hudbou.

Za novinářskou tribunu na londýnském kriketovém stadionu Lord's byl ateliér Future Systems v roce 1999 oceněn prestižní Stirlingovou cenou. Jde o celohliníkovou poloskořepinovou budovu, která připomíná hlavu periskopu. Vypíná se nad hřištěm a poskytuje dokonalý pohled na plochu. Obrovská skleněná čelní stěna je skloněná, aby neodrážela slunce. Deník The Independent zařadil tribunu mezi nejvýznamnější moderní stavby.

Foto: archiv firmy selfridges.com

Obchodní dům Selfridges v Birminghamu, jakýsi lesklý "pásovec" tvořený 20 000 hliníkovými terči, doslova oživil do té doby šedivé město. Za vše mluví jedna z reakcí na tuto stavbu: "Tak už tu konečně přistáli Marťani". Rovněž tato stavba byla deníkem The Independent označena za jednu z nejvýznamnějších moderních staveb.

Profil Jana Kaplického
Jan Kaplický se narodil 18. dubna 1937 v umělecké rodině - jeho otec byl malíř, sochař a architekt, matka kreslířka.
V Praze také vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou a poté krátce působil na volné noze. Než se v Británii proslavil, spolupracoval s věhlasnými architekty, jako jsou Norman Foster, Richard Rogers či Renzo Piano.
V Česku mu vyšlo několik knih, byl o něm natočen dokument s názvem Profil. Kaplický byl podruhé ženatý, z prvního manželství má syna Josefa
Kaplického stavby rozhodně nejsou fádní. Jsou nepřehlédnutelné a kontroverzní. Inspirací mu byly organické tvary v přírodě - pavoučí sítě, motýlí křídla či rybí šupiny, pro což se vžilo anglické slovo blob (kapka či hrudka).
Spolu s mladými spolupracovníky ve studiu Future Systems, které v Londýně založil, se Kaplický snažil změnit tradiční pojetí architektury, používal nezvyklé materiály, dbal na ekologii, na využití přírodní energie a přirozeného světla. Jeho tým uplatňuje i poznatky z výzkumu vesmíru a leteckého a loďařského průmyslu, kde byly vyvinuty nové materiály - pevné, lehké, odolné, bez spojů.
Dvě z Kaplického staveb uvedl před časem deník The Independent mezi nejvýznamnějšími moderními stavbami. Kromě Selfridges je to také novinářská tribuna na londýnském kriketovém stadionu Lord’s, za kterou byl ateliér v roce 1999 oceněn prestižní Stirlingovou cenou. Jde o celohliníkovou poloskořepinovou budovu, která připomíná hlavu periskopu.
Zdroj: ČTK
Související témata:

Výběr článků

Načítám