Článek
Den před svými čtrnáctými narozeninami porodila podle ní 30. května jedna ze samic žirafy Rothschildovy své třetí mládě. Od předchozího porodu přitom uplynula dosti dlouhá doba. Zřejmě z tohoto důvodu došlo u žirafí matky ke komplikacím.
„Došlo ke zhoršení průchodnosti porodních cest a následnému přidušení mláděte a otoku jeho mozku zapříčiněného nadměrným tlakem, který překonávalo. Edém mozku obvykle provází neurologické potíže a zpomalení psychomotorického vývoje,“ uvedla mluvčí.
„Malý samec zůstal ležet, nehýbal se. Po resuscitaci špatně dýchal kvůli zalití dýchacích cest plodovou vodou, neudržel vzpřímenou hlavu, nekoordinoval pohyby ani polohu, jeho překrvené oči na podněty nereagovaly, nebyl u něj patrný sací reflex,“ konstatovala veterinářka Lenka Chrastinová.
„Porodní hmotnost zhruba 75 kg však svědčila pro běžnou hmotnost zdravého žirafího novorozence,“ poznamenala veterinářka s tím, že po základním ošetření dostal sameček sondou do žaludku mlezivo.
Ošetřovatelé věděli, že matka spolupracuje. Rozhodli se proto i s vědomím nejistého výsledku vrátit mládě do života a následně k matce. To znamenalo probdít s ním několik nocí, neustále ho zvedat a vodit. Trpělivě, oddaně, se snahou dodání síly samotnému zvířeti.
„Každým okamžikem si ošetřovatelé uvědomovali, že kdyby nastal během odchovu problém neslučitelný s posláním zoologických zahrad, přistoupí k eutanazii. Ztráta zraku, nemožnost pohybu, nepřítomný sací reflex, nezačlenění se do stáda – neschopnost socializace, zlomená končetina, nadměrná agresivita či genetické postižení jsou faktory, které k eutanazii vedou a jejich rozporováním se markantně snižuje snaha o zachování zdravé populace i druhu samotného,“ zdůraznila Gronská.
„Rádi bychom na tomto případu ukázali, že i pro nás jsou některá rozhodnutí velmi těžká. Zvířata utrácíme až po vyčerpání veškerých ostatních možností, současně musíme zastupovat přírodu, abychom v konečném důsledku nepodporovali vymizení živočišného druhu z naší planety, ale zajistili životaschopnou populaci pro další generace,“ dodal ředitel olomoucké zoo Radomír Habáň.
Edém mozku každým dnem postupně ustupoval, mládě se zotavovalo po malých krůčcích. Nejprve začalo bez potíží dýchat, stabilizovalo polohu krku, objevil se sací reflex, močilo, s pomocí se postavilo.
„Další den se v sice nejisté, ale i tak chůzi, pohybovalo s oporou ošetřovatelů, následující dny chodilo už pouze pod dozorem. Dokázalo si samo lehat a vstávat, pít vstoje, zlepšoval se mu zrak,“ zhodnotila mluvčí.
Jak čas plynul, sameček podle ní začal poskakovat, cválat, pozorovat okolí. Ostatní žirafy o něj projevovaly velký zájem. A ten největší jeho matka. „Nyní lze říct, že je na nejlepší cestě stát se samostatným a plnohodnotným členem stáda, se kterým bude vyrůstat. Je už neustále se svou matkou, což budou moci co nevidět pozorovat už i návštěvníci,“ uzavřela Gronská.
Zoo Olomouc je chovem žiraf věhlasná. Chovají je tu od roku 1976 a dosud se v zahradě narodilo 72 mláďat. Současné stádo čítá 9 samic a 3 samce.
Žirafa Rothschildova je ve své domovině, kterou jsou africké savany, otevřené pláně s řídkým stromovím, ohrožená vyhubením. V roce 2018 v ní žilo 1399 jedinců, nyní jich jsou stovky. Druh je ohrožen především těžbou ropy v oblasti přirozeného výskytu. Ve 103 evropských zoo se nachází 170 samců a 252 samic. Za posledních rok došlo k 25 porodům.