Článek
Ochránkyně práv upozornila, že i klidný rozvod je pro děti velkým stresem, přičemž bouřlivé spory je doslova psychicky deptají. Proto ombudsmanka navrhuje, aby soudci, sociální pracovníci a advokáti nově mnohem více nutili rodiče k dohodě. Tento model podle ní již úspěšně funguje v Novém Jičíně.
Připomněla, že těchto vyhrocených sporů může přibývat, protože každé druhé manželství se v Česku rozpadá.
„Na stole mi přibývají spisy, z nichž lze vyčíst, že se rozvádějící rodiče křivě obviňují z týrání, či dokonce ze zneužívání dětí. Neváhají proti sobě použít ničím nepodložená tvrzení o tom, jak se neumějí o dítě postarat. Chtějí jen zranit druhého, a to bez ohledu na potomka. Řešení nabízí využívání cochemské praxe,“ řekla Právu veřejná ochránkyně práv.
Řešení nabízí cochemská praxe
Praxe je pojmenovaná podle německého města Cochem. Soudy tam začaly již v 90. letech důrazně vyžadovat po rodičích, aby spory o dítě byly ukončeny nikoli rozsudkem, ale jejich společnou dohodou. „Dohoda rodičů má přednost před rozsudkem. Soudci, sociální pracovníci i advokáti samotní by ji měli v zájmu dětí vždy doporučovat,“ radí Šabatová.
Přání rodičů je pro soud druhořadé
Někteří soudci v Česku již podle ní cochemskou praxi s úspěchem využívají. Jeden z nich podle ombudsmanky popisuje řízení s rozhádanými rodiči vedoucími válku o dítě tak, že se jich nejprve při jednání zeptá, zda mají svého potomka rádi. Když důrazně přikývnou, tak jim soudce řekne: „Já jej rád nemám ani jej neznám a teď mám o něm rozhodnout. Proto o něm rozhodněte vy.“ Následně soudce přeruší jednání a dá prostor rodičům k dohodě.
Možná je návštěva soudce u dítěte
Šabatová zdůraznila, že děti mají vždy právo říci svůj názor na to, se kterým z rodičů chtějí dále žít. Mají také právo na to, aby byly informovány o tom, jak řízení probíhá a v jakém je stavu. Ne vždy jim musí soud vyhovět. Musí ale vždy vzít jejich přání na vědomí a vždy musí v první řadě sledovat to, co je v zájmu dítěte. Přání rodičů je pro soud druhořadé.
Známe případy, kdy dítě rozvádějících se rodičů končí v péči psychologů nebo psychiatrů
„Zájmy dítěte při jednání hájí sociální pracovník obeznámený s případem. Soudci nic nebrání v tom, aby si dítě vyslechl. Nemusí to být v soudní síni, ale třeba neformálně v jeho pracovně nebo si s dítětem může povykládat na hřišti. Nevyužívá se to, ale je to možné. Pokud se sníží stres dítěte, není ani návštěva soudce u dítěte sebemenším problémem,“ uvedla ochránkyně.
Připomněla, že pokud je konflikt rodičů vyhrocený, může soud rozhodnout o dočasném odebrání dítěte oběma rodičům a jeho umístění do ústavní péče.
„Známe případy, kdy dítě rozvádějících se rodičů končí v péči psychologů nebo psychiatrů. Dítě by mělo vědět, že je někdo nestranný, kdo jej vyslechne. Může to být sociální pracovník, ale i teta, strýc, některý z prarodičů,“ doplnila Šabatová.
Zároveň ocenila, že v Olomouci před časem vznikla díky psychologům terapeutická skupina určená pro děti z rozvádějících se rodin, v níž mohou s vrstevníky a odborníky hledat řešení svých problémů.